Zápisky z butiku: Jak se dělá dojem

29. ledna 2016 v 20:49 |  ZPOVĚDNICE



Včera mi jedna prodavačka z jinýho krámu vyprávěla:

Přišla k nám ženská, Češka, a měla krosnu, outdoorový hadry a pohory. Takový v letištních buticích nikdy nenakupujou. Prostě nikdy. A hned se přitočila ke kase a ptá se:

"Uživí se tady takovejhle drahej obchod?"

"No jasně," odpověděla jsem.

"Fakt jo? Choděj Korejci a tak, jo?" Zajímala se dál.

"Choděj všichni!" Přikyvovala jsem s gustem, protože ji to evidentně štvalo - kdoví proč.

"Tak to tomu teda asi vůbec nerozumim," zasmála se velice afektovaně a šla prohlížet oblečení ve slevách.



Hrála nahlas muzika a turistka byla už dál, tak jsem bez obav utrousila: "No, to nerozumíš..."


Dál mi vyprávěla o dámě, která přišla vyloženě hrát divadlo. Taky Češka.

"Tenhle kožich by se strašně líbil mojí mamince!"

"Dobře."

"Máte větší?"

"Máme."

"Já jí ho vyfotim a zavolám jí!" Zajásala.


Došla jsem pro větší a žena mi kázala přiložit ho před sebe. Vyhověla jsem jí a ona zajásala znovu - to bude něco pro maminku!

Pak jí volala...

"Ahoj Majolenko! Já jsem pro tebe něco objevila! Víš, jak toužíš po tom kožichu - tak já jsem ho pro tebe našla! Mají ho na letišti ve slevě, tak si sem přijedeš jo? Já ti ho vyfotim a přijela by sis ho sem koupit, když tak..."


Pak se ještě jednou rozplynula nad tím objevem a loučila se. Tak na ni volám: "Nevyfotila jste jí ho!"
A ona se chytla za hlavu a běžela to napravit. V tom byla právě chatrná ta její hra na to, že by si Majolka fakt přijela vyhodit z kopejtka. S předstíranou důležitostí žádala znovu kožíšek pod můj krček... A nemám se prý bát, obličej nezabírá...

"Ten se bude mamince móc líbit!" Zatetelila se znova.

Nedalo mi to: "Oslovila jste ji křestním jménem..."

"Ano, my jsme v dobrém vztahu," uvědomila mě hrdě - a konečně vypadla.


"Teda já ti povim, my jsme s mámou taky v dobrym vztahu, ale říct jí jménem, tak mi dá asi facku," zakončila svý vyprávění ta od vedle...



A já Vám povim, že někdy se ty Češky skutečně snaží dělat dojem, zatímco nám jsou jejich poměry srdečně jedno, ale jim je snad líp, když z krámu odchází středem vstříc svýmu dalšímu nóbl osudu - což si jako máme myslet my, jenže je jasný, že to tak úplně, jak by chtěly, není. To by se totiž nemusely snažit dělat ten dojem.



Prodavač z vedlejší trafiky mi nic nevypráví, protože je nějakej divnej. Což je o dost lepší, než ta věčně čumící trafikantka, co s ním dělá v protisměně. Víte ta, jak se mě snažila naučit zdravit...
Že je divnej, mi říkala kolegyně (moje), ale já si dosud ničeho nevšimla.

"Mě vždycky mile pozdraví a usmívá se," zastala jsem se ho.

"To on je milej, ale dělá divný věci," uzavřela to.



A pak to jelo po starých kolejích, jedna nekoupila, druhá taky ne, ani třetí a já se konečně dovtípila, že odlétají Židé. Ony tyhle dámy z Izraele mají všechny tak pěkné vlasy... Kolikrát už jsem přemýšlela, jak to dělaj´. Díky Bohu jsem se žádné zatím neoptala. Jednou jsem se ptala jakési Indky, jaký používá šampón - no ale to už musí bejt, chápete, abych se potřebovala ptát - a ona na to: "Šampónem to není!"
Takže se tak narodila...

Kolegyně mi říká něco o těch jejich parukách. Každá ji má. Ony mají totiž oholené hlavy, aby nevadilo, že se nemyjou.

Nemohla jsem tomu tehdy uvěřit. A od té doby si všímám detailněji a je to tak! Jsou to paruky, co jsem měla za ideál krásných a zdravých vlasů! Jsou to lesklé paruky, čím tam na nás dělají tyhle dámy dojem...


Cizinky zas někdy sází na papírové tašky věhlasných značek. Jedna nás zmátla natolik, že jsme s kolegyní poskakovaly kolem ní, jak pavouci, když se jim chytí do sítí něco pořádně tučného.

Měla obrovskou tašku GUCCI, což už i mně za ta léta dokáže jasně a stručně informovat, že vchází potencionální zákaznice. A ono ne! Tahle měla jenom tu tašku, v ní kdoví co, snad sváču, no a kapsy zřejmě prázdný.
Tak se dělá taky dobře dojem. Ony to znaj´.


Já se pak vracela z oběda a jdu okolo trafiky, odkud se na mě culí prodavač. U nohy má kýbl s pěnou, v který namáčí houbu a tou si pucuje mobil, co ho drží v druhý ruce. Mokrou, nevyždímanou houbou, všude voda...

Do prdele. Takže je fakt divnej.

A úsměv mu to nezachránil, prostě se nedá dělat dojem jenom na půl...



To Mirkovi se taky povedlo udělat dojem. Dojem, že je divnej.

Potkal prý kolegu z předchozí práce - pokaždé mi říkával, že tenhle kluk, tenhle Jirka, je fakt dobrej, že je to sympaťák. A rok se s rokem sešel a ti dva se náhodně potkali a zastavili se spolu na kus řeči.

"Tak jo Pepo, tak jsem tě rád viděl, tak se měj dobře Pepo," loučil se s ním pak Mirek. S Jirkou.


No a jenom pro úplnost. Jak jsem nějaký dojem udělala já?
Nic takovýho tady dneska nemám... :)
***





Zákaznice potencionální


Zcela nepotencionální - Kiki říká: Boty tě prozradí



Potencionální - a není to kabelka, nýbrž kapsa! Takže po obou stranách.



A jedna ďáblice závěrem :)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic | E-mail | Web | 29. ledna 2016 v 23:03 | Reagovat

No jo, lidi jsou někdy hodně zvláštní :D Jinak ty papírové značkové tašky mě taky štvaly, když jsem byla v Hong Kongu tak jsem nejvíce paradoxně napočítala ty z Victoria Secret :D

2 SchwarzRosen | 30. ledna 2016 v 0:37 | Reagovat

Zdravím, chtěla bych se tak trošku vyjádřit k tomu oslovování mamky. Spolužačka oslovuje svou mamku tuším že "pipi", zato spolužák, když volá s mamkou, tak jí říká "lásko" a když se s ní loučí, tak jí řekne "miluju tě". Sama bych tohle rodičům neřekla, ale jestli jsou zvyklí si tohle říkat, tak je nemůžu soudit, vlastně mi to přijde celkem pěkný =o) Takže jestli někdo rodiče oslovuje jménem a nevadí jim to, tak proč ne. Sama jsem párkrát oslovila dokonce babičku jménem, když šlo o nějaký škádlení - uvádět příklad nebudu, to by bylo na dlouho. =o)

3 Lúmenn | Web | 30. ledna 2016 v 10:40 | Reagovat

Jen trošku grammar náckovství - správně potenciální, pletou si to občas i v médiích. Je to od slova "potenciál", nikoli "potencionál":)
A jinak říkat mámě Majolka, to mi přijde v poho, znám lidi, co mámu oslovují jménem nebo přezdívkou;) Ale tohle dělání dojmu v drahých buticích mi přijde úsměvné:D

4 niternice | 30. ledna 2016 v 12:04 | Reagovat

Milá Lúmenn, slovo potencionální je jen méně obvyklé synonymum k "potenciální".

Jinak, nikde v článku netvrdím, že oslovení matky jejím jménem je špatně. Píšu, co vyprávěla kolegyně a ani ta neříkala, že je to špatně! :) Je ale fakt, že i mně je to proti mysli.

5 duchodkaevka | Web | 30. ledna 2016 v 17:55 | Reagovat

Zajímavý článek, líbil se mi. Ovšem dáblice, možná z Ďáblic (nebo spíš z Bohnic?)ta je bez konkurence O_O  O_O

6 retrofeeling | Web | 30. ledna 2016 v 20:38 | Reagovat

Mně se tedy ďáblice líbí :-) Spíš to za ní je děsivý :-( standard českých ulic :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.