Problémová sorta...

19. listopadu 2014 v 8:44 |  ZPOVĚDNICE
Já ani Kiki nejsme zrovna moc společenské. Ona víc, než já, když na to přijde, toleruje společnost a je ochotná do ní vyrazit.
Ale jinak taky tráví večery nejraději zachumlaná v dece na gauči.
Je to zvláštní, v jejím věku. To se mi tohle ještě nedělo...



Večer po práci měli jít s jejím Danem na nějakou oslavu, jenže oslavenec jim ráno volal, že z večera nebude nic, protože se na to po předchozím večeru necítí.
Kiki se velice rychle smířila s vizí večera pod dekou, zatímco Dan neztrácel celý den naději, že akce nakonec bude.


"Nikam nejdem Dane, jednou řekl, že nic nebude, takže sedíme doma!"

"Ale co když najednou zavolá..."

"Já se nebudu zařizovat podle někoho, kdo je tak nerozhodnej. Prostě smůla," trvala si Kiki na svém.

"Kiki. To, že ty nerada chodíš mezi lidi, neznamená, že já nechci vídat svý kámoše...," zabrnkal Dan na citlivou notu.


Zrovna jedl bábovku od naší mámy. Kiki se na něj podívala a vyrvala mu ten kus žvance od pusy.

Mrskla s tim na talíř, až drobky létaly a povídá: "A vypadni Dane!"



Tím myslela z našeho krámu do své obuvi.

Kdykoliv ji vidím takhle rozparáděnou, představuju si, co by mně za takový jednání řekl Mirek.
Kiki mi ale vysvětlila, že Dan potřebuje pevnou ruku. Že ten "pojeb" vyloženě potřebuje k životu.
Nevím, co je na tom pravdy, zato vím, že se mu po chvíli tajně omluvila :)


Ovšem ne na dlouho. Dan si v závěru dne přišel pro další "sodu". To když si pustil pusu na špacír a rozbásnil se o tom, že by mu Kikinka doma uvařila...

"Jako já nebudu vařit po denní, seš normální Dane?"

Než stačil argumentovat, byl zase odeslán pryč. Prý ji strašně unavuje.



A víte, co už opravdu strašně unavuje mě?
Vychcánkové, vyžírky, škodolibci, drzouni, podšívky a zlodějíčkové.
Jo, a bejvalky, ale to jen mimochodem, abych měla soupis kompletní.


Pořád na tuhle problémovou sortu narážím.

Vzpomínáte na hlídače z dejvického parkingu, co mi připsal minuty navíc?

Tak jsem s ním měla co do činění zas.


Vyjel mi lístek příjezdu s časem 11:03. Když jsem vyjížděla a mířila k jeho budce, došlo málem
ke střetu s drzounem, který mi nedal přednost z prava a vjel ke kukani zlodějíčka tudíž dřív.

Přesto, když mi vytiskl účtenku, stálo na ní odjezd 12:03.
Jé, já to stihla přesně! Proběhlo mi hlavou.

Jenže platila jsem, namísto třiceti za hodinu, šedesát za dvě.

A víte, co jsem s tím zmohla? Vůbec nic.

"Vy jste ale vopravdu zloděj," neodpustila jsem si, když trval na tom, že jsem parkovala dvě hodiny...




A nebo u Meka. Jdu Kiki pro zmrzlinu, protože ona má období žravky, a jsem první na řadě. Tedy po chlápkovi, co zrovna platí.
Jenže najednou přijde holka, postaví se přede mě a čumí na obrázky.
Říkám si, že si jen vybírá, ale to jsem se sekla.
Na vyzvání přistoupila k pultu, že si jako objedná.

Tak to ne!

Chytla jsem ji za rukáv: "Tak snad jsem na řadě já, ne?!"

Koukala.

"Vy jste mě neviděla nebo co?" Ptám se jí.

"Neviděla," odsekla.

"Já jsem s tim pupkem asi neviditelná, že jo?" Nakročila jsem k ní, div jsem ji tím břichem nepodebrala.


A ona na to, že prý myslela, že tam stojím jen tak.
JEN TAK, prosim pěkně!

Tak jsem, zcela odzbrojená, přistoupila k pultu, kde prodavačka s vytaženým obočím čekala, až se rozpočítáme...


Holka před námi (mnou a Pipinem) neměla prostě šanci.




Ale měla jsem v tomhle fastfoodovém stánku i příjemný zážitek.
Málokdy se stává, že mě cizí lidi mile překvapí. Tedy v terénu.


Bylo to jednou , když jsem se tam zrovna nachomejtla v čase střídání směn.

Čekala jsem poblíž na novou kolegyni, kterou bylo potřeba dovést do krámu a zaučit.


Kluk s baťohem odtamtud vyšel po noční směně a kupodivu s písničkou na rtech.
S tou, co zrovna hrála od nich z repráků.

Najednou se zastavil a udělal pár kroků zpátky. Zrovna běžel refrén, asi ho to nějak dostalo...
Pak se houpavým krokem vydal zas dopředu a hned zase dozadu. Byl to taneček.
Prostě tajtrlíkoval po chlapecku a pak přidal i nějaká taneční gesta rukama, a když po druhý dotančil zpátky k pultu, kde stál jeho "čerstvý kolega", co myslíte, že se stalo?
Ten čestvý kolega se přidal.

A to jsem byla přesvědčená, že si poklepe na hlavu a pošle ho spát.
Ne. Dali si duet.

A pak si řekli čau.
Zírala jsem na ně a nemohla uvěřit.
Líbilo se mi to. Holt slušnej oddíl a nevšední zážitek pro mě...



My s Kiki taky v tomhle směru o své butikové zákaznice dobře pečujeme.
Třeba tím, že máme obě velká břicha. Rozesmívá je to.



A ta zaučená holka, co pracuje s Danem v botách, nám přebírá nápadníky. Taky prima podívaná.
Chodí za ní nějaký Číňan.
Nebo Japonec, co taky někde opodál prodává.

Jenže ona je slovanský tip a preferovala by spíš "českýho Honzu".

Navíc je blond a tipovala, že s tímhle by měla akorát tak děti bez víček...
Namítala jsem, že by přece mohly být po ní, ale řekla mi, že v tomhle svazku by ona nehrála absolutně žádnou roli.


Povídám, no to moment, já spoléhám, že ve spojení s Mirkem roli hrát budu!

Uklidnila mě nějakou frází, že náš Pipin (anebo Pepino), jak chcete :), bude jistě moc krásnej.



Maminka mi volala, že se jí doneslo to nový jméno.
Prý jí ho volal Tom z Anglie, když si přečetl můj článek. Chtěl se s ní o ten šok podělit.


"Vy jste dobrý teda, tak nakonec vás ještě budu přemlouvat, ať dáte to, co se mi nelíbilo, hlavně ne Pipina, co?!"
Spílala mi maminka.


Asi tím chtěla naznačit, že jsme vychcánkové!



Vychcánkové jsou ale aspoň k pochopení. Narozdíl od škodolibců...

Já totiž zjistila, že v naší ulici nejsem zdaleka jediná důchodkyně...


Postavila jsem auto blízko křižovatky a ráno našla za stěračem pokutu. Respektive upozornění, abych se dostavila k podání vysvětlení.
Jelikož je v naší ulici zvykem, stát jen po jedné straně a to klidně i v protisměru, pořídila jsem si pár obrázků. Protože já aspoň parkovala správným směrem!

I když mi bylo na podání toho vysvětlení dáno pět dní, říkám si, že to zfouknu okamžitě. Dokud jsem pořádně namíchlá.
Protože nikdo jinej tady pokutu za špatný parkování nemá.


Rozjela jsem se na stanici. Bzučákem mě pustili dál a za chvíli za mnou přišel takový sošný, mladý policista.
No, asi tak mladý, jako já.
O čemž svědčilo i to, že během vysvětlování, který nakonec podával on mně, zmínil, že za deset let se s tímhle nesetkal.
Totiž, aby na sebe v jedný ulici lidi takhle žalovali a volali strážníky.

Podivila jsem se.
Kdo si dovolil?!


Za domem nám věčně parkujou dvě auta na trávníku. Nikdy jsem nevolala.
A že mě to napadlo! :)

A oni pak takhle?


Upozornila jsem policajta, že jestli mi dá pokutu, budu to považovat za křivdu (jako ostatně všechno, co se mi kurva děje!), protože PODÍVEJTE...

A půjčila jsem mu do ruky svůj mobil s obrázkama aut, parkujících v protisměru.

"To je jednosměrka?"

"Neni!"

"No, tak podívejte vy. Já vám to dám dneska za dva tisíce a pojedu hned s váma je tam všechny zpokutovat.
Anebo..."

"Nebo?" Zajímal mě druhý návrh.

"Nebo to pro tentokrát uzavřeme domluvou a vy v tý křižovatce už nebudete stát."


Hmmmmmmmm.

Jsem hrdina nebo ne?

Mít tak přebytečný prachy na tuhle polepšovací misi, jdu do toho. Jenže kurva nemám.



Takže jsem si nechala domluvit...

Možná, mít ty přebytečný prachy, věnovala bych se jiným věcem, než převýchově sousedů.
Přijela bych tam, položila na stůl dva tisíce a zaparkovala bych úplně stejně znova.
Žalování sousedů by mi bylo u prdele.


Možná, už aby tu byl Pipin...
Modrookej, blonďatej, asociální... :)
***
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Elie | E-mail | Web | 19. listopadu 2014 v 18:42 | Reagovat

Přišla jsem na velice zajímavou věc, nastávající maminky píší velmi hezké a vtipné články, asi hormony :D :)

2 Janča | E-mail | Web | 19. listopadu 2014 v 19:44 | Reagovat

To má docela dobrý ta Kiki, že nemusí po denní vařit. Moje máma by jí fakt moc záviděla.
Tak na tom parkovišti bych teda zaplatila jen hodinu, kterou bych měla i podloženou, vůbec by mě nezajímal a jela bych.
Jinak ti chlapci tanečníci museli být úžasní! :D Škoda, že se to vidí málokdy.

3 Sussanah de Silva | Web | 19. listopadu 2014 v 21:36 | Reagovat

ten chlap na parkovišti mě normálně sere i na dálku! 8-O  :-D pevný nervy na příště ;-)

4 Zuzana | 24. listopadu 2014 v 12:39 | Reagovat

Jani, jsi měkká, já bych to nezaplatila. Jak nám říká nový sousedsky pro sousedy udělaný zákon, kterým se naši zákonodárci chlubí, lhůta se počítá tak, že počíná následující interval, než kterého začla a končí uplynutím 60 minut. Tedy tou minutou, která se svým označením shoduje s minutou mající vliv na počátek běhu lhůty  Pokud tam teda dědek nemá někde něco jinýho...takže příště vztyč prostředníček, pokud odjedeš do intervalu jako v tomto případě 12:03:00, vysol 30 kč a tradáááá...a nebude-li se mu to líbit, pošli lístek na ČOIku ;)pže tohle je fakt okrádání... O_O

5 niternice | 24. listopadu 2014 v 21:00 | Reagovat

Aha, tak děkuju za radu, příště se mi ale rozhodně nepodaří dostat se do stejný situace, abych se mohla zachovat jinak...:) A já zaplatila nejdřív, pak až mi dal lístek. Povídám Vraťte tři pětky! Ale kdepak :)

6 Katka | 19. prosince 2014 v 22:26 | Reagovat

:-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.