Jak se rodí Pipin

11. listopadu 2014 v 21:17 |  ZPOVĚDNICE
Ještě není na světě a už je kolem něj tolik problémů...

Předně se jménem.
To, které jsme vybrali, je prý hnusný.
Říká moje rodina.

Jenže my si na něm dali záležet a dbali, aby se hodilo i k Mirkově příjmení...
A právě prý k tomu příjmení nejde, celkově to zní cikánsky a chudáček kvůli nám skončí na pracáku.
Jo - a vrátí se nám to.

Když jsem si postěžovala Kiki, která to naše jméno neřeší, ačkoliv ani jí se nelíbí, řekla, že by
vybrala jiný, na našem místě, neřekla ho "ani holubovi na střeše" (miluju její slovní obraty a příměry)
a pak by jen oznámila, kdo že se narodil.

Měla jsem chuť to tak udělat.
S krásným/hnusným jménem se bohužel rozloučit, když ho všichni tak probírají a zvětšiny haní
a s náhradním už tu chybu neudělat - se svěřováním.


Tak jsem hned příštího rána v krámu sedla k internetu a nechala se inspirovat seznamem mužských jmen.
Jelikož to nejlepší mám zapomenout, byla jsem pěkně otrávená.
Četla jsem nahlas:

Aladin... Bohuchval... Bonaventura - no to snad.. Co Evžen... Nebo Lev, ty vole...

Podivovala jsem se nad bizarními jmény, zatímco Kiki s Danem snídali ve skladu. A zaslechli mě.

"Jakej lev?"

"Ne, PIPIN!" Vykřikla jsem, co mě najednou praštilo do očí.


Kiki přišla.

Koukla mi přes rameno a začala se smát.

"To bych našim přála. Za to jejich rejpání a přebírání. Zavoláš jim pak a řekneš, že máte Pipina,"
smála se a já už musela jet.

Na prohlídku do Motola.

Jenže mě pan doktor nepotěšil.


Ze zdravotních důvodů budu prý muset rodit císařským řezem.
No to ne!!!

"Ale jo, nebudeme nic riskovat," rozhodl.

Za tři týdny dostanu termín.


Když se Kiki dosmála, protože ví, že ještě víc než porodu se bojím císaře, jelikož je to nepřirozený
jak pro matku, tak pro dítě, začala tipovat, na kdy mi ten den D asi stanoví.

"To bude Štědrej den, to by na tebe tak sedělo.
A pustěj tě někdy po Silvestru, až si všichni užijem svátky," pokračovala pobaveně.

"Pak přijedeš s Pipinem, až bude po všem a naši tě za to jméno nepustěj ani na chodbu."


Super.


Četla jsem si diskuzi, jak probíhá císař.
Když je teda jedno, že ho nechci.
Partner může koukat za sklem.
Výborně, zas to vyhrál.
Bude první, komu přinesou miminko. Fakt, vyjde z toho nejlíp. Vezme Pipina a půjdou.
A já strávím Vánoce na JIPce. Až mi zašijou břicho...


Mirek povídal, že by nerad, aby mu můj porod zasáhl do předvánoční dovolené. Prý bude zřejmě poslední "svobodná", a tak by si ji rád užil.
Neuvěřitelný...


Maminka se mě snažila utěšit připomenutím, že některé ženy volí tuhle alternativu porodu dobrovolně. Radši. Prý si za to připlácí.

Nechápu.
Bolí obojí, a co je přirozený, je zdravější, bezpečnější - mi logicky vychází.

Kiki mě spojila se svou kamarádkou, která má císařský řez čerstvě za sebou.
Zásadní informace byla, že na té JIPce nesměla mít telefon.
Ležela tam celý den bez mobilu!


Kde měla svýho Pipina, to nevím, ale viděla (kojila) ho prý každý tři hodiny. I v noci. Na to už jsem si nějak odvykla. Když mě teď párkrát za noc vzbudí Sára, tak ji chytnu a letí.
A to nechce ani nakojit...


Mirkovi jsem řekla, že mám to nový jméno.
Moc se mu to nelíbilo, ale moc s tím nenadělá.
Já to tam budu diktovat...
A mně budou řezat břicho!


Je to pár dní, co ho poprvé viděl. Vykoukl mi ze strany. Buď noha nebo ruka, tam trčela.
A já to vnímala jen jako tlak v tom místě, nenapadlo mě podívat se, kdyby Mirek nevyhrkl:
HELE!

A pak jsem ho šla stříhat. Mirka. Původně se mi bál svěřit do péče, ale jednou to risknul a vyšlo to,
tak už se nebojí.
Jenže já jo. A když se bojím, mám asi ztuhlou ruku, či co, protože jak jinak si vysvětlit ty zuby tam...

Jenže kdyby jenom zuby.
Přál si vzadu vyholit krk a hezky zarovnat konec vlasů.
Jenže mně se ten přechod vlasy-krk nelíbil.
A tak jsem to zkusila strojkem do ztracena.

"Ale víš, že nesnášim do ztracena...," připomenul mi a já s sebou trhla.

Snad proto se ztraceno nepovedlo. Leda pokud jde o ztrátu vlasů z míst, kde ještě být mají.

Nedalo se nic dělat, bylo potřeba udělat totéž na levé části hlavy, aby to vypadalo souměrně.
Kurva! Nepovedlo se. Je to výš.
Tak zas pravou část. Kurva, zase výš.

Za chvíli neměl vlasy až k uším a mně se chtělo smát.

Kdykoliv něco hodně poseru, a vím, že už to nejde opravit, přijde mi to v první chvíli děsně vtipný.

Oznámila jsem mu, celá zpocená, že je hotovo.
Vstal a šel si opláchnout hlavu.


Zepředu to bylo jakš takš, ale co prý nadělá.
Kéž by takhle reagoval i na situaci vzadu...

Mlčky jsem ho pozorovala. Co mám kurva dělat? Takhle nemůže ven!


Napsala jsem mámě, která se k nám právě chystala na návštěvu, aby si nenápadně povšimla,
co se mi povedlo a pak mi nenápadně poradila, jak postupovat dál.
Měla jsem na mysli, že by řekla něco jako:

"Ty seš ostříhanej? Ale počkej, tady Janička zapomněla trošku šmiknout, podej strojek a sedej, já to opravim..."

A pak že by to nějak zachránila, aniž by tu hrůzu viděl.

Takhle mi to běželo hlavou.


Když v tom si najednou sáhl na temeno a sjel rukou až ke krku.

"Co to kurva... Ne... To se mi zdá, že jo?!"


Stála jsem opřená o futro, jak přikovaná.

"Zrcátko!" Zavelel.

Byla jsem zrovna v celkové paralíze, takže jsem mu nevyhověla.

"Dělej, kde ho máš?!"


"Nemám... Nedám...," koktala jsem. Mami!


A tak si ho našel sám a bylo zle. Prý jak jsem mu to mohla udělat.
Měl pocit, že se jedná o nějakou pomstu.

"Vždyť jsem umyl nádobí! Došel ti pro snídani!" Jmenoval svý dosavadní zásluhy dne a můj smích
moc nepomohl.


Vyslovil přání jít dohola.
Ostýchal se totiž i ke kadeřnici.

"Vezmeš si čepičku a půjdem..."
"Jakou kurva čepičku?!" Rozčilil se ještě víc.


Trvalo mi hodinu, než uvěřil, že možná je nějaká šance, že v neděli večer někde najdeme geniální kadeřnici, která mu vlasy zachrání...

Našli jsme v jednom obchodním centru, kam nás poslala Kiki a zvládl tam dojít i bez kulíška.
Když vyšel, prohlásil, že prý mě má dokonce pochválit.

Zapýřila jsem se: "Nebylo to tak zlý?"
"Ne, ale dobře ti holí strojek."


Každopádně, teď má parádní účes...

Někdy se holt musí něco trochu zkazit, aby bylo nutno sáhnout po plánu B, který může přinést zásadní změnu k lepšímu.
Kdyby se mi to bejvalo povedlo, má účes pořád stejnej.
A zvyk je železná košile, že ano...
Někde jsem dokonce četla, že lidi se bojí něco změnit, aby se náhodou něco nezměnilo.
No co my jsme zač?

To Mireček tušil, do čeho se mnou jde. Bude to rok, co se mnou předpokládal "jízdu jako hovado".

"Tak co ten Pipin, dáme ho?" Zeptal se cestou zpátky.

A já poznala, že nepodařený stříhání je odpuštěno. Jedeme dál!:)
***
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hanka | E-mail | 11. listopadu 2014 v 22:43 | Reagovat

Jani,císaře mam dva a neboj se jsem moooc spokojena!!!
Bez problému a podruhé bez JIP a okamžitě mobil u sebe!!! Hned po probuzení jsem mela manžela a po chvilce i malou u sebe. Po 10 dnech uz pak zase v plne polní!!!😉😉😉😉

2 Veronika | 11. listopadu 2014 v 23:01 | Reagovat

:-D já prostě nemůžu :-D směji se tady na celé kolo, manžel jen nakukuje, čemu se tak směji, na odpověď, že jsi střihala jen zvedne obočí :-? Asi nechápe :D
Já si císaře přála u prvního porodu, kdy jsem týden přenášela a další 4 dny mi v porodnici porod vyvolávali, bylo to o nervy :(
Janičko, to bude vše v pořádku, nakonec i se jménem ;-)

3 Verča | E-mail | 11. listopadu 2014 v 23:58 | Reagovat

Jani doufám, že pokud dáte to druhé jméno, (nemyslím Pipina:D), prozradíš nám obě. Já mám totiž úchylku ve sledování jmen - jako co aktuálně frčí, kdo se známých jak pojmenoval dítě, kočku či psa apod.:D
No a co se týče císaře: nevím, z jakých zdravotních důvodů nemůžeš rodit přirozeně, ale doufám, že měl doktor k tomuto rozhodnutí pádný důvod. No a ačkoliv já sama si ho do budoucna taky nepřeju, hlavní je, aby všechno dobře dopadlo a malý Pipineček byl zdravý.:-)

4 Takara | Web | 12. listopadu 2014 v 2:40 | Reagovat

Milovnice Pána Prstenů? :-D

5 niternice | 12. listopadu 2014 v 10:03 | Reagovat

Moc vítám Vaše dobré zkušenosti s císařem, uklidňuje mě to :)) Děkuju!
Jinak, Pána prstenů jsem neviděla, ale Mirek mi vysvětlil, proč ten dotaz :)

6 renuška | Web | 12. listopadu 2014 v 12:28 | Reagovat

Už jsem to tu asi někdy psala, ale MILUJU VÁS ♥ ... ty vole, Pipin! :-D

7 Rockytka | 12. listopadu 2014 v 13:58 | Reagovat

Jó se jménama mám stejnou zkušenost!! Když jsem čekala Tinu, myslela jsem, že to bude kluk a chtěla jsem Oskara nebo Alberta! A v rodině bylo zle!!! Všichni mi říkali, že se přece jejich příbuzný nebude jmenovat jako mobilní operátor, papouch, buzna (ano i tohle slovo padlo), nedej Bože jako nějaká sámoška!!!
Takže jsem se urazila, vymyslela jméno pro holku, do papírů si stejně Oskara napsala a když bylo po všem, poslala SMS s Tinou!!!
Takže Jani, ať to bude Pipin nebo Pepík, bude to frajer!!!! :-D

8 Kiki | 12. listopadu 2014 v 14:18 | Reagovat

:D ja dneska dostala smsku od Toma,bráchy...
"Ty vole,Jany dite se bude jmenovat fakt Pipin?:D"

Jani, ted už bych neměnila, Pipina si zasloužej obě rodiny, jak naše,  tak Mirkova!;))

9 Zuzana | 12. listopadu 2014 v 14:19 | Reagovat

Jani, neboj... jestli jsou tvé zdravotní důvody jen trošku podobné těm mým, věř, že to přirozeně už nechceš ani zkusit... modlila jsem se, aby mi ho nakonec udělali (a to jsem je přemluvila na přirozeňák)... a jsem ráda, pže jsem živá i já i kluk...
A jména? Toužím po jednom jménu a na druhém místě je Liberta... no můžu já za to, že si je vybrali i výrobci renomovaných značek na kočárky nebo jiný výrobky? CHjo no... nemáme to my rodiče lehké :-D

10 Blanka | 12. listopadu 2014 v 20:19 | Reagovat

A teď se vám do toho budeme všichni plést... takže i já - a což změnit jen jednu samohlásku a jednu přidat, takže PEPINO. Mě zase inspiruje "S tebou mě baví svět" No jo, jsem prostě trochu starší :-)

11 Kiki | 12. listopadu 2014 v 22:14 | Reagovat

Teto, já doufám, že Pipin je špatný vtip!:))) dobrej tak na blog!!!:)))

12 Adlik | 12. listopadu 2014 v 22:50 | Reagovat

Tyvole já z vás zas chčiju:)))) Janinko, prosimtě, hlavně nepřestávej psát, já ty Tvoje výplody nutně potřebuju k životu :-D  :-D  :-D  děkuju za pochopení :-D

13 Blanka | 13. listopadu 2014 v 6:58 | Reagovat

[11]: tak jo, uvidíme... :-D  :-D  :-D

14 Stafinka | 13. listopadu 2014 v 22:08 | Reagovat

Já nevím, jestli to víš, ale nikdo ti nemůže nic nařizovat - ani císaře! Pokud cítíš, že chceš rodit přirozeně, roď tak :-) Ty rozhoduješ o sobě a Pepinovi rozhoduješ.. :)

15 Marie | 15. listopadu 2014 v 15:36 | Reagovat

Myslím,že lékař ví co je nejlepší a bude dobře.A to jméno je kouzelný ty Pipina a Kki by měla Pipi,jako v pohádce.Jani jsi super,jsme se řehtali celá rodina. :-D

16 praguenation | 15. listopadu 2014 v 22:12 | Reagovat

Panto...se vole poseru :). Ty jsi jak postava z nějakýho US sitcomu a ne jenom, že jsi do něj zatáhla chudáka nevědomého Mirka, ale co kurva chudák Pipin, nebo, Božetěch, ježíš či nakonec Eliáš! Jak ten k tomu přijde, že má maminku jako vystřiženou z podivných povídek Pražských aneb Vítejte v Absurdistánu.:)))). Ba ne janičko, bavíš mě a baví mě to co ještě s Tebou přijde...Ha ha

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.