Zápisky z auta: Jak ujelo

23. dubna 2014 v 8:18 |  Zápisky z ... (Butikovky už nět zděz)
Na dnešek jsem Vám slíbila vyprávění o svém autě.
Mám s ním čerstvě velice zvláštní zkušenost...


Nejdřív Vám ale připomenu jeden starý příběh...

To Kiki takhle jednou parkovala u mě za domem, kde je to do kopce.
A zapomněla zatáhnout ručku...

Šla ulicí směrem k mýmu domu, když ji její auto předjelo.
Naštěstí ho hned poznala, takže situaci začala neprodleně řešit...

Předběhla ho. Neohroženě se mu postavila čelem, rukama se opřela o kapotu
a pokoušela se ho zastavit.
Nějak jí to v tu chvíli nedošlo - že není se svým vozem stejná váha,
a tak vůz vyhrál. Chvíli ji před sebou tlačil z toho kopečka, až ji přimáčkl k zábradlí, který
až úplně dole lemuje chodník.

Nemohla se hnout, a nějaký ženský, co šly zrovna kolem, se prý za břicho popadaly.
Než je Kiki okřikla:

"Mohly byste se přestat smát a radši mi pomoct?"

Hned se prý uklidnily a začaly se chovat normálně. Tedy pomáhat jí ven.
Vzpomínám, jak ke mně tehdy přišla celá pohmožděná a se slzami v očích.
Přesto jsem se jejímu příběhu zdráhala uvěřit... :)


A teď ten náš...
Přijeli jsme do Loun, k Mirkově mamince na velikonoční oběd.
Zaparkovala jsem - protože tentokrát jsem výjimečně řídila já, v ulici před domem,
a to úplně stejným způsobem, jako ostatní, tedy zařadila jsem se.

Uběhly nějaký dvě hodiny, když jsme se podívali z balkónu. A Mirek najednou povídá:
"Hele! Naše auto! Co tam dělá?!"

A ukazoval někam mezi stromky ve spodní části ulice,
kam se hned rozeběhl.

Vyběhla jsem za ním a byla hodně zvědavá, jak se tohle vysvětlí.

Auto stálo kolmo přes chodník, přes ten druhý, než u kterýho jsme parkovali,
zadek měl v keřích a předek mu zdobila botička...


CO TO DO PRDELE...


Odemkli jsme a překontrolovali ruční brzdu.
No dobře, tak Mirek...
Ale byla pořád zatažená, takže i jemu zůstal rozum stát. Jako by to auto někdo
přenesl...

Každopádně tuhle verzi nám policajti nechtěli věřit...


Než přijeli, krátil si Mirek čekání škodolibou zábavou. Poslal fotku mým sourozencům s tím,
jak jsem parádně zaparkovala...


A pak se u nás zastavil chlap se psem.

"To jste vážně takhle debilně zaparkovali?"

"Ne..."

"No proto, já si řikal, že takhle může parkovat jenom debil..."

"No, tak to my nejsme..."

"No proto..."


A pak s námi začal vymejšlet, jak to asi bylo...

Ale to už tam bylo víc sousedů špekulantů, a když konečně dorazila hlídka,
všichni se rozprchli.


"Tak pani řidičko, je evidentní, že ten vůz vám ujel...," drmolil.

"Mně se to evidentní nezdá," zkusila jsem to. Ale marně, případ byl uzavřen.

Zaplatila jsem pětikilo, sundali botičku a bylo vyřízeno.


Nejhorší byla představa, co všechno se mohlo stát, jestliže to auto skutečně samo jelo
a skončilo na protějším chodníku...
A taky zjištění, že zřejmě nemám v pořádku ruční brzdu.

A v neposlední řadě i to, že mí sourozenci byli ochotní uvěřit, že jsem skutečně
parkovala napříč tím chodníkem...
***
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Usher | Web | 23. dubna 2014 v 8:30 | Reagovat

Tak to je ale dost husté! S tou ruční brzdou je to fakt divné. Buď tě to auto nemá rádo nebo prostě "pracuje" samo za sebe :-D Každopádně, ještě že to dobře dopadlo, až na to pětikilo... toho byla škoda.

2 Borůvka | Web | 23. dubna 2014 v 10:36 | Reagovat

První příběh mi přijde drastičtější - jako z akčňáku. :-D

3 Adlik | 23. dubna 2014 v 10:45 | Reagovat

Mám jedinou otázku - KDY TO VŠECKO KONEČNĚ ZFILMUJETE??? :-D  :-D  :-D

4 Marie | 23. dubna 2014 v 13:12 | Reagovat

To je těma tvýma kouzelnýma rukama,na co sáhnou to nefunguje.To mojí kamarádce ujelo auto a ona ho předběhla a stopovala ho,marně.

5 Martin | 23. dubna 2014 v 13:23 | Reagovat

Skoda zes neprilozila fotku. Ja, kdyz jsem ji videl, tak jsem jen zakroutil hlavou, protoze jsem taky uveril tomu, ze takhle parkujes :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.