Dva kluci a jedno víno

16. prosince 2013 v 22:05 |  ZPOVĚDNICE
Ptáte se, kdo je Marek a kde se vzal...
Mám na letišti dávného kamaráda, který před nějakým časem vyslechl mou zpověď ohledně mužů.
O rozchodu se Zdeňkem, s nímž ale zatím dál sdílím obydlí, i o podivném vztahu s Tondou, s nímž trávím
volné víkendy, a který nikdy nezaškemrá o víc.

Usoudil tudíž, že jsem smolař a později přišel s tím, že také jednoho smolaře zná.
Zrovna s ním prý kontroluje cestující před nástupem do letadla, a mám se na něho jít podívat.

"Mě ale nezajímá nějakej smolař!" Odpálkovala jsem jeho výzvu a dál zůstala v obchodě.

Kiki mě pak poslala na oběd, no a když jsem odcházela, zastoupili mi cestu.
Kamarád s tím smolařem.
Normálně mi ho přivedl ukázat.

Jenže ten chudák vůbec netušil, o co jde, a tak první, co mi řekl, bylo: "O co jde?"

Trapnou situaci jsem vyřešila útěkem. Na ten oběd.

Jenže on se později vrátil s kávou pro mě, představil se mi a požádal mě o číslo.

Od toho dne jsme v kontaktu a vídáme se.
Jen jedno jsem mu zapověděla - svůj blog. Vy už víte, proč...
Zatímco on se domníval, že mu nevěřím. Ale to už jste také četli.


Je to pár dní, co jsme se zase viděli.
Řekl mi, že měl intuitivní pocit, že o něm píšu, a tak neodolal pokušení...

Pak už jen dodal, že mu klidně můžu říkat Marku, jestli se mi to líbí víc, než Mirek,
a že tedy už tak plachý nebude.
Ještě chvíli mě citoval, zatímco já se schovala pod deku. Co pod deku, pod gauč bych nejradši zalezla.
A už nevylezla.

Měl pro mě dobrou zprávu, kterou mi hodlal oznámit (nejen si mě dobírat).
Přestože všechno četl (jak o aktuálních třech mužích, tak o tom, jak je krásný a mladý, tak i o rohlíkách pro
garážového bezdomovce a mých nočních snech o hovnech), má zájem vídat mě dál. (Sláva!)

Vylezla jsem zpoza sedačky a ještě chvíli s ním za tu zradu nemluvila.

Ano, byli jsme u mě doma.
Zdeněk byl pryč.
Ale o mé návštěvě byl zpraven.

Mirek (protože tak se ve skutečnosti jmenuje), mi přinesl krabičku s čokoládovými bonbóny.
Řekla jsem, že nemůžu sežrat všechny, a on na to řekl, abych teda nechala Zdeňkovi.
A pak obdivoval jeho knihy. A taky seriály.

Pak jsem mu otevřela červené víno, které jsem kdysi dostala od babičky, a ještě nevypila,
jelikož pít, kvůli lékům, nemůžu - Mirek z blogu vyčetl, že všechno házím na léky, ale tohle je fakt.

Vypil ho za ten společný večer u filmu asi polovinu, a tak jsem zbytek vína zase uklidila.

Dalšího dne se vrátil Zdeněk.
Po večeři si všiml načaté láhve, sáhl po ní a povídá:

"Jé, to je dobře, že ji načal, mně to bylo líto kvůli dvěma skleničkám, co bych vypil..."

Nalil si dvě skleničky, pustil si film a já Vám šla napsat, že kluci jsou fakt, ale fakt úplně zvláštní druh člověka.
***
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kiki | 16. prosince 2013 v 23:03 | Reagovat

To se fakt muze stat jenom tobe:)))))

Kazdopadne,Mirka vítame a se Zdenkem stale pocitame!:)

2 renuška | Web | 17. prosince 2013 v 7:45 | Reagovat

No páni, teda paní! Máš to ale pestrý život. Možná, že tohle je ta cesta k vyléčení smolařství, a i kdyby ne ... čert to vem, hlavně když jsi šťastná ♥

3 Marie | 17. prosince 2013 v 8:32 | Reagovat

No to je guláš,ale hlavně,že ty máš jasno.Tak hodně štěstí!!!!

4 Blanka | 17. prosince 2013 v 8:35 | Reagovat

Nazvala bych to testováním blogem...Kdo to zvládne, vyhrává! A myslím tím samozřejmě jen potenciální partnery. My ostatní se bavíme :-)

5 Verča | E-mail | 17. prosince 2013 v 23:08 | Reagovat

[4]:Trefné.:D

Moc ti to, Janičko, přeju.

6 Martina | 18. prosince 2013 v 7:47 | Reagovat

Super :-) Moc Ti to randění přeju Janičko,užívej si to a hlavně ať jsi šťastná a je Ti zase o fous líp !!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.