Rodinné perly II

7. září 2013 v 14:00 |  Hlásnice (bonus pro přátele)
První arch jsme zcela zaplnili, neverending story pokračuje na novém listě...

Aneb Hlášky z rodinné kroniky



Kiki: Píšeš novej článek? Zase zážitky z chalupy?
Jane: Nebudeš to číst, co?
Kiki: Nikdo to nebude číst!
Jane: Ale na začátku píšu o tobě...
Kiki: To tomu sice trochu pomůže, ale ne moc.

později...

Kiki: Tvůj článek jsem četla do půlky, pak je to vnucování přírody a to jde mimo mě...

Kiki: Myla sis vlasy?
Jane: Nestihla jsem to.
Kiki: Tak to stíhej...

Kiki: Dane, pojď si vzít housku!
Dan: Obložená houska za dvacku, jo?
Kiki: Opovaž se komentovat, že je to drahý nebo si ji nesmíš vzít!
Což už jsi komentoval, takže nesmíš.

Kiki (poté, co J. přišel navštívit do krámu kamarád s tím, že se jde podívat na rostoucí bříško): Chceš přeložit, co ti přišel říct?
Že seš tlustá, jako prase, že to tu už o tobě koluje, tak se přišel podívat, jestli je to pravda...

Kiki (o Zuzce, která tráví dovolenou na lodi): Zuzka je na ňákym houbotu nebo co.
Martin: Myslíš hausbot nebo houbový rizoto?

Kiki: Nemáš drobný? Potřebuju dvacet korun, chci si koupit pití.
(vytáhne Janě z peněženky minci) Pade mi stačí...

Mirek: Já jsem si měl vzít radši Kiki, ty seš ze všech dětí nejmíň, jestli to taky vnímáš.
Každej si z tebe dělá jenom prdel, nikdo tě nebere vážně...

Dan: Kiki, ty na sebe začínáš kašlat.
Kiki: No a co?
Dan: Tak si aspoň ohol nohy...

Jane (odchází do billy): Takže kinder vajíčko, pití a nic víc?
Kiki: Kinder vajíčko, pití a nic míň!

Kiki (v nadsázce o tom, proč se rozhodla mít s Danem už dítě): Kdyby se do budoucna něco stalo a šli jsme od sebe, tak abych měla na něj památku...

Kiki vypráví, jak to bylo na začátku jejich vztahu. Dan patřil jiné dívce, která jednoho dne svěřila své kolegyni Kiki svůj údiv... Řekla mi: Taková holka jako ty, proč nemáš kluka? A já na to: Tak já si vezmu třeba toho tvýho... :)


Jane: Mireček byl u zubařky na vrtání a já se za něj pomodlila, ať ho to moc nebolí. A pak jsem se zeptala sama sebe, proč jsem neřekla, ať ho to nebolí vůbec...

Kiki: Ty se modlíš kurva za Mirečka? Jako modlit se za něj je v pořádku, ale ne když jde kurva do piči k zubaři!


Kiki: Normálně jsem zjistila, že mám fakt dislexii. Vynechávám písmenka, slova...

maminka: Zuzi, všímáš si, že se Jana podepisuje jako táta?
Zuzka: Táta se nepodepisoval Jana...

Jane (o nějaký blbosti): Nebudeš tomu věřit, ale já se tim vážně zabejvala.
Martin: Já tomu věřim...

Jane: Co počítáš?
Mirek: Nic...
Jane: Já myslela, že něco počítáš na prstech.
Mirek: Určitě bych to nepočítal na prstech...


Martin: Na prstech si počítám akorát když potřebuju vědět, jaký datum bude třeba ve čtvrtek.
Jane: To já taky, ale než se dopočítám, tak se do toho zamotám, a nevim ani co počítám a proč.

Kiki (znuděná): Kdyby se aspoň na fb něco dělo...

V USA:
Kiki: Vochutnej to Dane, dělej!
Dan: Nechci.
Kiki: Dělej! Já jsem taky snědla krevetu!

táta: Pomeranče tady moc levný nejsou teda...
Kiki: Tak proč je maj na SPZ?
táta: A proto by měly bejt levný?
Kiki: No jako, že jich je hodně, ne?
táta: To neznamená, že musej bejt levný.
Kiki: Brambor máš taky u nás hodně a jsou levný.
táta: A máš je na SPZ?

Poté, co si J. koupila u benzinky jablko:
Táta: Zítra jdem na kosatky! Vstup je sto dolarů.
Jane: Nejdu.
Dan: Radši sto jablek, jo?

Kiki: Můžeš si tam koupit ty přímořský plody!

Jane: Já si dám ještě před spaním sklapovačky. Nebo si půjdu zaběhat.
Vlastně už jsem běhala...
Kiki: Prosim tě, kdys běhala?
Jane: Z recepce do pokoje, ty krávo.

Kiki: Dan si taky myslel, že jsem holka do nepohody. Ale to ještě nevěděl, že mi vadí
všechno, co dělá beze mě. Já byla původně strašně tolerantní.
A pak jsem poslouchala: Ale minulý léto ti to nevadilo... Tak řikám: Loni neni letos...

Kiki: Dane, je tam zima?
Dan (z verandy): Nevim, co ti na to mám kurva říct, když tady chodim v tričku.

Jane: Já nechci jít na Harryho Potera! Nešla jsem na něj v Praze, nevim, proč bych měla tady.
Kiki: To neni kurva ten film!
Jane: A co to je?
Kiki: Tam jsou obrovský postavičky, celej ten Harryho svět!
Jane: A co kurva s tim?

Kiki (mění si vodu v pouzdu na čočky): Když už jsme u toho, tak já někdy vylejvám tu vodu takhle... Na cokoliv. Jako kam chceš, protože jí je málo a hned uschne...

Kiki: Maj tu legoland taky.
Jane: No a co?

Kiki: Vstávej! Jedeme do Bradavic!
Jane: Co by mě tam mělo zajímat, jestliže nejsem dítě?

Dan: Mireček je ten, co ti vůbec nepíše?

Dan (upozorňuje tátu): Tamhle jsou policajti, pod mostem.
Kiki: Pod jakym mostem?
Dan: Pod jakym asi, Kiki? Vidíš tady nějakej jinej, než tenhle?
Kiki: Dane, myslim, že bysme si měli zajít do poradny. Jsi na mě strašně nepříjemnej.

táta: Kiki, napiš za mě esemesku, já na to nevidim.
Kiki: Tak dělej, diktuj...
táta: Zdravíme tě z dovolený, válíme se u bazénu...
Kiki: To jsou hovna...

Kiki: Ten fotbálek mi přijde jako strašná blbost. To je jako kdybych závodně skákala panáka...

Dan: Tohle jí nesmíš řikat (narážky na zadek). Zas bude mít hysterák, proč je tak tlustá a hnusná
a já na to budu muset odpovídat...

Jane: Já mám ty vlasy hned suchý kurva.
Kiki: To je na sluníčku běžný. To neni problém Floridy, Jani...

táta: Taky je tu disneyland!
Jane: A co s tim?
Kiki: Disneylad?! Tam jste mě nikdy nevzali! To bylo pořád, až se naučim anglicky, a když jsem se konečně naučila, tak jsem byla velká...

Kiki (komentuje J. obličej): Tohleto maj ňáký ty animovaný příšerky, ty rejhy nad obočím.
Nebo počkej? Nebude to stáří? Jo vlastně tobě bude 34...

táta: Zeptej se Toma, co chce přivézt za dárek z Ameriky.
Kiki: Tati, s prominutím mě neser.

Dan (čte letištní vývěsku): Kdybych měl s sebou snowboard, tak zaplatim navíc dva tisíce.
Kiki: Proč bys měl mít snowboard?

táta: Nechcete to kuřecí?
Kiki: Tati, nikdo nechce kuřecí v osm ráno...

táta: Kiki, dej to do kabelky (navigaci).
Kiki: Tak kvůli tomuhle jsem si fakt velkou kabelku nekupovala.



Kiki (v kasínu): Potřebuju vyhrát na nájem. Mám tady dneska noční šichtu. A druhou láhev sektu.
Takže plus na úhradu toho sektu...

Zdeněk: Nechci utrácet prachy v ruletě. Pětikilo stačilo. To by bylo racio chlebů, ty vole...

Jane podává Kiki dlužený peníze.
Kiki: Nedávej mi to, já jsem teď gambler.

Kiki: Jaká barva padne?
Jane: Červená.
Kiki: Takže dávám černou.... Kurva, mělas pravdu. Vyfič, nosíš smůlu!


Jane: Tys sám kácel strom?
Martin: No proč ne?
Jane: A jaks věděl, kam bude padat?
Martin: To je fyzika, podle toho, kde vyřízneš klínek...
Jane: Nechápu...
Martin: No, když ti dám facku na tuhle tvář, tak vim, že nevysklíš tohle sklo...

Kiki: Dělám si zpíčenou inventuru. Kdyby tu aspoň někdo kradl. Takhle, jak všechno sedí,
to je nuda.

Kiki: To já, kdykoliv jsem nemocná, tak Daneček je okamžitě taky.
Hned začne, že ho taky škrábe v krku, a že ho bolí hlava a musí si jít lehnout...
Anebo to má hned horší, než já. Ale neumí to popsat.


Půlku rodiny veze táta, druhou půlku Dan, jede za ním a chce ho předjet.
Kiki: To vůbec nezkoušej.
Dan: Proč?
(Předjede ho, nechává ho daleko za sebou...)

Kiki: Počkej na něj aspoň.
Dan: Nebuzeruj mě furt.
Kiki: To neni buzerace, to je dobrá rada...


Jane: Tak pa a užij si divadlo!
Kiki: Já jdu na ples ty krávo! - Je to v pohodě, jít takhle na ples?

Dan (ze své práce realitního makléře): Pani měla jeden zub ty vole. Jenom jeden. A její dcera měla náběh na to samý, ty vole. Takový lidi mi přijdou na prohlídku...

Kiki (vypráví o svém kamarádovi a nějaké "teorii"): Testoval to na pěti lidech a vyšlo to na třech. On to jako student medicíny samozřejmě hned spočítal. Že je to prej šedesátiprocentní úspěšnost...

Mirek: A cos dělala?
Jane: Vytřela jsem. A taky jsem opravovala pračku.
Samozřejmě neúspěšně...

Jane: Proč jsi mi nevzala sýrovou omáčku? Já dycky beru sýrovou!
Kiki: Já dycky brala tohle balsamiko. A nikdys ho nejedla!

Danovi je oznámeno, že ho čeká trénink, pokud by se chtěl stát prodejcem bot známé značky.
Dan: Jakej trénink, ty vole? Co je na tom těžkýho, prodat boty?! Jsem ňákej retard???

Kiki má na pondělí objednaného kurýra, který za pár dní volá:
Prosim vás, mohl bych vám ten balík přivézt až v úterý?
Kiki: Pro mě to taky bude lepší, já totiž v pondělí nejsem doma.

Jane (s Mirkem v restauraci): Nikdo neví, co bude cítit za rok.
Mirek: Já vim.
Jane (rychle dodává, když se M. nadechuje k proslovu): Já ale vim, co budu cítit za rok!!!
Mirek: Já se chtěl zeptat, jestli máš to jídlo dobrý...

Diskuze s Kiki nad společným chatem v mobilu...
Jane: Mně by zajímalo, proč nereaguje třeba Dan.
Kiki: On to nemá zaplý. Jenom občas si to kontroluje.
Jane: A Zuzka teda asi taky, co?
Kiki: Ne, ta nás jenom ignoruje...

Martin (o článku, kde zmiňuju, že Zdeněk nevlezl do rybníka):
Tos nemohla pohanit jinýho bejvalýho?
Jane: A jakýho?
Martin: Pak jsi měla ještě Tondu... Jenže ten asi plaval o kus dál, co?

Táta (zkouší Kiki, která si popletla světové strany): Jakej je rozdíl mezi východem a západem?
Kiki: Je to úplně na druhý straně... A na západě maj víc na výběr.

Kiki (před prohlídkou bytu k pronájmu): Teď tam přijdem a tam bude nějaká myška.
Klička. Zámeček. Nebo jak se to řiká... Háček!!!

Martin (na Janu): Ty máš auto jako kráva. Takovýhle auto maj krávy...

Zdeněk: Já jsem myslel, že už je sedmýho a ono je osmýho ještě...

Martin (komentuje můj byt): Máš tu sedm kusů nábytku a šest stylů...

Jane: Je na Suchdole v bazénu sauna?
Martin: Je, ale ne v bazénu...

Kiki: Tome, půjč mi na boty!
Tom: Navštiv Provident...

Jane: Kiki tě prosí o Basketbalový zápisník. Vlastně ne, Co žere Gilberta Grapea!
Zdeněk: Tak je to v podstatě ze stejný doby...
Jane: Ale úplně jinej film...


Jane: Musej mě všichni milovat!
Zdeněk: Co bylo před třiceti lety, nebude věčně.
Jane: Musí bejt! Já jsem na to nastavená!
Zdeněk: Tak už se odstav.

Jane: Jak můžeš mít takhle sockovatej hřeben?
Kiki: Ty vole! To je limitovaná edice, ty krávo!

Kiki: Ty tvoje odličovací ubrousky nemaj úplně hladkej povrch.
Jane: Mně vyhovujou.
Kiki: Mně ne. Kupuj si jiný.

Jane (v krámu): Proč se odmalováváš?
Kiki: Já už tohle nechci.
Jane: To je včerejší?
Kiki: Já se ráno dívala na nějaký líčící videa a to pak člověka napadne, dát si fialový stíny.
A to asi neni úplně dobrý, když spal tři hodiny.

Zdeněk (když nás vzbudí rámus ze zdola): To budou možná nějaký práce na silnici.
Nebo přesněji spíš pod silnicí.

Kiki (po spočítání kasy): Napočítala jsem poprvý šest a podruhý sedm. Tak to je asi záhada korunky.

maminka: Tys snědla jenom jednu tu koblihu?
Kiki: Protože chodim na pilates, jako...

Kiki: Vidělas tu paničku, co to jako bylo? Rádoby luxusní, a přitom na to absolutně neměla!
Bundu s nepravou kožešinou a boty Gucci...
Jane: Proč by nemohla mít boty Gucci?
Kiki: Měla, ale leda z tržnice, protože pravý Gucci stojej třeba sedmdesát tisíc...

Jane: Když máte stejnou mámu, tak jsou tvý ségry vlastní!
Zdeněk: Kecáš, že je to takhle... Já je jako bral, jako vlastní, ale myslel jsem si, že jsou nevlastní...

Kiki (když prošla kolem krámu nepřítelkyně): Mám brejle, takže ona se ještě podle mě vrátí, aby se
opravdu přesvědčila, že vypadám hrozně...

Pokyn na pozvánce: Na silvestrovský mejdan se oblečte vesele!
Zuzka odepisuje: Kurva, člověk utratí tisíce za značkový hadry, aby už dál nebyl
vesele oblečen, a teď tohle...

Kiki (na mejdanu): Kde mám telefon?
Dan: Neni to jedno? Vždyť jsme všichni tady, s kym by sis mohla eventuelně psát...

Zdeněk (odnesl počítač s kabelem do obýváku a vrátil se do ložnice. Z obýváku se po chvíli ozvalo žuchnutí): To byl ještě ten kabel. Aby ses neděsila hrozivejch zvuků...

Kiki (sebere v krámu Janě chleba, co si koupila domů): Jdi dřív, ať si stihneš koupit chleba.
Já si pak s Danečkem dám s timhle chlebem vajíčka.

Kiki (v obchodě sleduje zákaznici, jak přehazuje oblečení): Co dělá?
Řekni jí, že je to strašně drahý. Ale strašně. A nezastrká tam ty cenovky, píča. Hlavně, že má hučku!


Dan: Zejtra jdu s Filipem do hospody.
Kiki: To nejdeš.
Dan: Proč?
Kiki: Protože´s mi to neřek´ předem.

Dan: Tak já nakonec nikam nejdu.
Kiki: Filip nemůže, co?
Dan: No, až zejtra. Aspoň to víš předem.
Kiki: Zejtra nikam nejdeš.
Dan: Proč?
Kiki: Mohl´s jít dneska.

Kiki: Mám chuť si něco koupit, ale vůbec nevim, co. Prostě si něco objednat a na něco se těšit...

Dan: Ty sis nahrávala tátu, jak vyprávěl?
Jane: Jo, ale aby to někdo nepochopil tak, že jsem ho chtěla diskriminovat... nebo... improvizovat...

Zuzka: Dělejte už, udělejte mámě radost a mějte dítě!
Dan: Mějte dítě vy, jste v reprodukčnim věku!
Zuzka: Ale my nemáme podmínky...
Dan: Jak nemáte podmínky? Vaše vagína je přístupná, ne?
Zuzka: Ale ne každýmu!

Kiki (rozbaluje dárky od babičky): Jé, já dostala krásnou šperkovnici!
Zuzka: Jé, já taky!
Kiki: Jé, a víno! A dokonce dvě!
Zuzka: Já taky!
maminka: A ty Janičko?
Jane: Já dostala cedník...

Zuzka (kouká znovu na svůj výjev z tradičně litého vosku): Možná je to vopravdu husa...

maminka (nemůže se dostat přes všechny dárky za stromeček zapojit světýlka do zásuvky):
Kikinko, pojď tam zalízt. Já ti budu držet nohy a ty se tam ponoříš...

Jane (v Jiříkově vidění při prvním sledování 3D televize): To lítá i na tebe?!
Zuzka: To lítá na každýho, kdo se dívá...

Kiki: K Danovi a jeho mámě chodí o Štědrym večeru lidi z ulice na večeři.
Jane: Jako cizí?
Kiki: Ne, jejich známí. Aby nebyli sami. Jako třeba Karel nebo Milan, to je pornoherec...

Zdeněk (nadává před televizí): Neměly by bejt pohádky, takhle náhodou? Dyť je vánoční
kurva čas!

Zuzka (z druhého konce stolu): Co to vedle tebe sedí za kočku?
Jane: Džinks, proč?
Zuzka: Já jenom, že cejtim teplý chlupy.
Jane: Jak cejtíš?!
Zuzka: Já mám na něm nohy...

Jane (na Zdeňka ve čtyři ráno): Vstávej, nemůžu spát!

Zdeněk: Sám sobě jsem byl svědkem, že jsem říkal ze spaní nějaký kraviny!

Kiki: Podívej, co dělá s tou drahou kožešinou, jak to válí po zemi!
Jane: Jak víš, že je drahá?
Kiki: No, tak to je norek, že jo...
Jane: Chudák! Zabili ho kvůli tomu a ona si toho absolutně neváží...
Kiki: Než se mi tu rozbrečíš, tak já jdu pro ten oběd.

Babička: A kolik že mu je?
Jane: Pětadvacet.
Babička: No tak s nim choď ven, to jo, ale domu si ho neber. Na to má ještě čas...

Martin (zahlédl u Kiki v kabelce krabičku): Ty bereš Stilnox?
Kiki: Jenom když někam letim.

Kiki (hraje během cesty z Itálie hru na mobilu): Nejde vyměnit ten řidič? Ten je úplně debilní!


Zdeněk volá pro jídlo do pizzerie a diktuje objednávku.
Z telefonu: To jste měli včera!

Dan (když Kiki vychází z baráku bez kabátu): Ty nemáš nic na sebe?
Kiki: Já mám v kambetě! (kabát v autě)

Jane: Chleba zase zplesnivěl!
Zdeněk: Tak proto je tentokrát malej... Aby nás to tak neštvalo.

Jane: Chystáte se se Zuzkou na ten ples v Opeře?
Kiki: Já nevim, jestli se tam jde. Neřekla mi, ať hubnu...

Jane: Já znám dost lidí, co to takhle maj´...
Kiki: Já taky znám. Teda, mohla bych znát, kdybych se zeptala...

Dan: Já bych si přál záclony.
Kiki: Ne! Ty co nemáme, jsou dobrý!

Jane: Co to bylo?
Zdeněk: Tvoje bota ne?
Jane: Jak moje bota?
Zdeněk: Já myslel, že ti spadla bačkora z nohy.
Jane: Jak by mi mohla spadnout bačkora z nohy, když ležim pod peřinou?
Zdeněk: Aha... Tak v tom případě to nechci vědět. Dělejme, že jsme nic neslyšeli...

Zdeněk z koupelny: Ta houba se rozpíná do neuvěřitelných tvarů... Z koule se už stává had!
Jane: Tohle mi chybí...
Zdeněk: Jak ti to může chybět, když tu pořád ještě bydlim?
Jane: Mně to chybí už předem.

Jane (poté co Zdeněk vyšel z koupelny): Jsi furt namydlenej.
Zdeněk: Ale já se spláchnul. Ale předtim jsem se hodně namydlil...

Kiki: Prej v Itálii nechala mafie někoho sežrat prasetem zaživa.
Jane: Hmm, to se prej dělá. Prase prej nenechá vůbec nic...
Kiki: Joo, to je pravda no.
Jane: A jak na to teda přišli?
Kiki: Protože to prase něco nechalo.

Kiki (v krámu): A tenhle svetr musíme vyměnit za novej. Ony si myslej, že se žmolkovatí.
Ať se jim žmolkovatí až doma, ne tady...

Kiki: Já teda nevim, ale nešla bych do obchodu, abych si koupila tři svetry pa patnáct tisíc...

Kiki (shání Danovi práci a napadlo ji Tesco): Tak Danečku, šup! Dělej zatim něco takovýho!
Dan: To nemůžu, to by mě tvůj táta měl už za úplnýho kreténa! Stačilo, když jsem řekl, že bych
dělal ve zverimexu a koukal na mě, jak na idiota.



Jane: To nevadí, žes mi ho snědl, já ti taky pořád žeru jogurty.
Zdeněk: Já vim, proto mi tak mizej.
Jane: Ale taky ti je kupuju!
Zdeněk: Já vim, proto mi tak přibývaj.

Táta na Kiki: Prej chceš jít na Vilího... (koncert R. Williamse)

Kiki (po návštěvě majitele krámu): Von se kouknul na můj pupínek, je hodně vidět?
Jane: Doufám, že se nekoukne na můj příchod...

Jane (když Kiki v zimě slintá nad novou jarní kolekcí): Ty žiješ trochu napřed, viď?
Kiki: No. Že se těšim na novou kolekci. Taky tim žiješ?
Jane: Ne.

Martin (o nábytku z dřevotřísky): Hořelo by to jenom v případě, že bys to hodila do nějaký
velký vatry. Tak by to teda shořelo. Sice neochotně...

Zdeněk: Já jsem do sedmnácti skoro nepil!
Martin: Tys neměl pít do osmnácti. A vůbec!

Jane (o pani, jíž Zdeněk pozval kdysi na sklenku): Dyť jsem ti ji odpustila!
Zdeněk: To nevypadá, když ji mám furt na talíři.
Jane: Asi ti chutná!
Zdeněk: Mně přišla k chuti jednou a ty mi ji od tý doby vaříš furt.

Jane (o dárcích): Já budu dávat jenom hezký věci. Ne drahý, ale od srdce.
Kiki: Mně dej prosim tě drahou. Vynech mě z toho svýho projektu "levný vánoce".

Zdeněk (přijímá hovor): No Janičko?
Jane: Já jen tak.
Zdeněk: Jen tak? V pět ráno?

Babička (ihned po příjezdu z nákupu hledá koupenou sponku): Kam mohla zapadnout?
Jane: To nevadí, hlavně že mám jednu. Já stejně dvě nepotřebuju.
Tu druhou jsem si koupila jenom proto, kdyby se mi jedna ztratila.

Babička: Kolik je stupňů?
Jane: Podle toho, kde je nula. Buď jsou tři, anebo osm.

Kiki (všimne si, že J.si po sobě čte článek na blogu): Ty to čteš? Aspoň někdo...

Zdeněk (probudí se): Janičko, ty už jsi vzhůru?
Jane: Já jsem vzhůru už hodinu. Byla jsem se napít, vyčůrat, pak jsem si četla zprávy na netu,
najednou ses vzbudil a dál už to znáš.

Kiki: Já se těšim, až přijde můj balíček silonek!

Zdeněk (dýchá v noci u otevřeného okna, a nahý, čerstvý vzduch): Já tady stojim a zrovna někdo musí jít
do našeho vchodu, to snad neni možný. Mně připadá, že snad bydlim v newyorskym mrakodrapu.

Kiki: Přišla Renata bílá s černou liškou?
Jane: Co že?
Kiki: To je bílá bunda. Renata. Je v tom balíku?
Jane: Žádná Renata s liškou tam neni...

Zdeněk (večer se svalil do postele): Úplně to na mě ňák padlo. Ale vůbec nevim, co.

Kiki: Tati já nejedu do Ruska k moři. Vůbec si neumim představit ruský moře...

Kiki (v krámu): Jdu dozadu. Potřebuju se na chvíli zašít. Jestli mi rozumíš.

Zdeněk: To je přesně, co mi vadí - odtaženej závěs, pokrčená záclona... nakřivo ubrus...
Teda kdybysme ho měli, tak by mi to vadilo.

Zdeněk (řve na kočku): Sáro, seš úplnej tupec!
Jane: Neřvi na ní!
Zdeněk: Já jsem to ještě nedořek´! (změkčí tón) Nikam nepůjdeš, prší tam...

Jane: Já jsem si polila polštář džusem.
Zdeněk: A co mám jako dělat? Prase.

Zuzka (jestli četla blog): Ale jo. Teda dneska jsem ho nečetla, totiž ani včera. Nebo
vlastně tenhle tejden vůbec...

Jane (na dotaz, na který den připadá výročí úmrtí tatínka): No to už se nedovíme, protože
jedinej, kdo by to věděl, jsem já a já už to nevim.

Martin (o své vztahové situaci): Já nevim, co mám dělat. A i kdybyste mi řekli,
co mám dělat, tak já to stejně neudělám.

Jane (po dlouhé pauze v sexu): Bylo to dneska jiný?
Zdeněk: Ani ne, ležela jsi úplně stejně jako vždycky...

Kiki (na Janu v obchodě): Když se tě někdo zeptá, jestli ten rozměr máme,
tak to v tom skladu nejspíš je, ale ty to nevidíš...

Zdeněk (jak se učil Anglicky): Měl jsem poučku na You are not - Jůůů, Arnold!

Zdeněk (o tomtéž): What can I do? - Vodku najdu...

Jane (obdivuje zákaznici): Ta kabelka!
Kiki: Prodej tu naši, jo!
Jane: Já bych radši koupila tu její.

Zdeněk (skládá deku): To mi řekni, jak tohle funguje! Dyť je to jenom blbej čtverec!

Jane (chtěla něco Zdeňkovi ukázat na mobilu, ale byl v jiném pokoji, pak si to
vyměnili): No a teď když ty jsi tady, tak já jsem tam...
Zdeněk: Obráceně Janičko...

Kiki (Rus v obchodě se jí ptá, kudy na vrch, jako do patra, což Kiki nepochopila): Tady nět žádný vrch!

Jane (jde v noci po tmě na wc a narazí do židle): Ty vole, to je cesta... A ještě vidim za oknem kočku a přitom jsem ji míjela...

Tom: Já si někdy najdu chlup na rameni a úplně si řikám, co to tam dělá! To má bejt na prdeli,
ne na rameni! To nemá žádnou logiku.
Martin: Jo, když už chlup, tak na prdeli.

Kiki: Nebudu vůbec nic jíst, držim přísnou dietu. Já totiž potřebuju hrozně moc zhubnout, aby mi všichni říkali,
Ty jsi tak zhubla, jaks to udělala?! A já řeknu, No hele, vůbec netušim, jim úplně normálně všechno...

Jane: Tys už snídal?
Zdeněk: Ne, jen kávu.
Jane: Tak si dej bábovku. Nebo tady mám koláček, chtěl bys ho? Dala bych ti ho...
Zdeněk: Ne, děkuju.
Jane: Nebo ti klidně pro něco skočim, jestli chceš...
Zdeněk: Janičko... vem si svůj koláček... A zacpi si s nim pusu.

Zdeněk (když Sára ráno odcházela z nové sedačky): Sára vždycky všechno pokřtí, co je nový.
Vždycky na tom stráví noc.

Martin (V obchodě s nábytkem zkoumá zlevněný rošt do postele): Co že tomu je? Poškozený výklep?
Jo že nevyklápí... Chceš po roštu, aby vyklápěl?

Jane (ukazuje Zdeňkovi fotku, kde je kreslená víla s dlouhými vlasy a vedle živá slečna s dlouhými vlasy pod zadek):
Tuhle dlouhovlásku objevila Simona Krainová na svých kástingách...
Zdeněk: A kterou z nich?

Martin (řídí auto a pořád hledá, kde je zaplý to topení..): Musim přiznat, že jsem
za tim volantem roztržitej, protože mě něco pořád hřeje na uchu.

Jane (na Martina za jízdy): Tys troubil?
Martin: Ne.
Jane: Tak kdo, za tebou nikdo neni.
Martin: Ten blbeček vedle mě.
Jane: Zdeněk?

Zdeněk: Já tady cejtim toho psa.
Jane: Protože s námi jede v autě!

Jane: Ráno se dost brzy vstává, jede se na houby!
Martin: V kolik by se asi tak mělo vstávat?
Jane: No aspoň v deset.

Martin (o kapele Kryštof): To jsou obraty jako chleba s máslem, listí v lese,
člověk vůbec neví, co mu chtěj říct.

Jane chce jít blíž k pasoucím se krávám,
Martin: Myslim, že by ses zasekla už na tom elektrickym plotě...
Jane: Já ho ani neviděla, takže máš asi pravdu.

Martin (v lese): Až někdo uvidíte ňákou rovnou, mohutnou hůl,
ze který bych si moh´udělat hůl...

Martin (na Janu): Ty se postavíš k plotně, my se vrhnem na plot, a až se
ti to u tý plotny nepovede, tak si dáme jídlo od mý mámy.

Zdeněk (jde si pro židli, kterou si chce odnést k ohni): Tady zrovna sedí kočka
na židli, kterou bych si vzal. Takže si vezmu tu, kterou bych si nevzal...

Zdeněk (v posteli s Janou): Teď ležíme úplně do Vé, jak jsme šikmo. Mohli bysme takhle
napsat slovo. Ale muselo by nás bejt víc.

Zdeněk (vzteká se nad svým dotykáčem): Janičko ten telefon je úplně v hajzlu,
mrdka mobilní... No a ještě mě vyfotí, no chápeš to?

Kiki (prohlíží katalog hodinek Swarowski): Já bych na nich ani nepoznala čas,
jak tam nejsou ty čísla. Já hlavně neumim hodiny...

Kiki Janě: Představ si, že mě na tý přehlídce posral pták! A to jsme byly pod plachtou.
Měla´s tam bejt ty, to by posral tebe.

Aranžér výloh v obchodě: Někdo vám volá Kristý...
Jane: Já jí to podám - Ale máš tam nápis NEZVEDAT!
Kiki: To je nový zboží, mně se ze začátku zdálo, že mi to číslo nějak často volá,
tak jsem si ho uložila takhle...

Kiki (školí v obchodě o nové kolekci): Musíme pro zákaznice vědět, o čem ta kolekce je.
Postisku se říká print - tenhle je jako záclona a je to styl padesátých let.
Toto je extrémně grafický, fialová a mango barva v mixu. A tohle je písková
s leopardím printem. A tyhle šaty s lurexem... Víš co je lurex?
Jane: Vim jenom co je Durex.

Zuzka (Martinovi): Já když jsem se vyspala se všema tvejma kamarádama,
tak jsem byla za kurvu...

Tom: Kdybys měla 250miliónů, tak si můžeš koupit tančící dům.
Kiki: A co bych s nim dělala?
Tom: Můžeš si v něm tančit!

Jane: Zdeněčku, ty jsi vzhůru? Já myslela, že spíš!
Zdeněk: Taky jsem myslel, že spim. A najednou koukám a něco ti řikám...

Kiki (kouká do odpadkového koše v krámu u kasy): Už po několikátý mi tam dneska spadla
nějaká potřeba!

Zedníci na chalupě žádají email pro zaslání kalkulace.
maminka: krizek tečka...
zedník: krizek nebo krize?
maminka: To zatim ne... Možná po tom vašem rozpočtu...
zedník: S takovym jménem by do toho asi ani nešel...
maminka: To byste do toho možná nešli ani vy.

maminka (po vyhnání dětí, co trhali babičce přes plot ořechy):
Ty děti potřebujou vynadat. Vždyť by je to jinak ani nebavilo.


Jane: Kiki, našla jsem ti tu naušnici!
Kiki: Ach jo!
Jane: Co je? Ty nejsi ráda?
Kiki: Ne, protože jsem si chtěla koupit novou od Swarowskiho!
Jane: Takže tuhle už nechceš?
Kiki: Ale jo, já na tamtu teď stejně nemám...

Kiki (v obchodě): Vidíš, pani má kabelku Dior. Pravou.
Jane: Hmmm
Kiki: No nauč se rozeznávat tyhle drahý kabelky, ať víš, koho si vážit.


Zdeněk: Chci, aby se nám narodila znovu Elenka. Nechci žádnýho cizího parchanta!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kiki | 7. září 2013 v 14:20 | Reagovat

:D:)))))

pobavil me ten tom zase:)))  ze  muzi v  tancicim dome tancit:))

z pracovniho hlediska me  velmi pobabil durex...i kdyz, je to smutne, na to že delas rok v  obchode,ale nedíá se nic dělat,zvyknu si!:)))

a  pak ta maminka, obe hlasky:) tata snad krizi nepocituje, protože to bych ji musela nejdriv  pocitovat ja a zatim jsem  v  pohode.))))

2 Verča | E-mail | 7. září 2013 v 15:39 | Reagovat

Někteří si váži rodinných fotek, kazet či dvdček, starožitných jídelních servisů, ubrusů, prstenů či všelijakých jiných věcí předávaných z generace na generaci, ale vaše rodinné perly jsou vskutku nejlepší.:-D

3 panta | 7. září 2013 v 18:07 | Reagovat

Jani pecka, jen další, další

4 Akiyama Kara | Web | 7. září 2013 v 18:38 | Reagovat

Paráda! U nás tak dobré hlášky nemáme a hlavně nejsme nijak velká rodina, takže si spíš užívám život středoškoláka, to je každý den nějaká perla. :D

5 andrea | 13. září 2013 v 10:32 | Reagovat

nejlepsi!
Zdeněk (v posteli s Janou): Teď ležíme úplně do Vé, jak jsme šikmo. Mohli bysme takhle napsat slovo. Ale muselo by nás bejt víc.

Zdeněk (vzteká se nad svým dotykáčem): Janičko ten telefon je úplně v hajzlu,
mrdka mobilní... No a ještě mě vyfotí, no chápeš to?
:-D  :-D  :-D

6 panta | 15. září 2013 v 21:09 | Reagovat

Díky! Taky se všichni pokaždý tlemíme, když to znovu čteme :)

7 Martin | 17. září 2013 v 7:19 | Reagovat

Jo, je to sranda. Clovek si znova pripomene ty chvile. Jen tak dal :))

8 Kiki | 15. listopadu 2013 v 11:14 | Reagovat

:)))))

nad hlaskama jsem se zase pobavila:))

nad poznamku a snizeni hlasu k sare:)
jen tak volaním  v  5 ráno:)
no a projekt levné Vánoce....:D

9 Martin | 19. listopadu 2013 v 18:56 | Reagovat

:-D

10 andrea | 6. prosince 2013 v 22:29 | Reagovat

stejne jsi ty a zdenek neuveritelna dvojka!jste super! :-D

11 niternice | 7. prosince 2013 v 15:07 | Reagovat

Díky :)

12 Kiki | 8. prosince 2013 v 12:04 | Reagovat

:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.