Co se v lásce vyplatí

12. července 2013 v 9:34 |  Pojednání - archivní články na různá témata
Moje sestra Zuzka mě vždycky fascinovala svými úspěchy v lásce.
S chlapama to zkrátka uměla a umí, v minulosti jí podléhali
i zadaní a rušili kvůli ní své vztahy... (dlužno dodat, že bezdětné).
Málokdy o to ovšem stála, takže je po nějakém čase zase
příliš shovívavé partnerky braly zpět. Ty hrdější už ne. Což je v pořádku.

To, co mě bavilo nejvíc, byly jednotlivé klíčové situace, v nichž
nepozorovaně zabojovala, a měla ho.

Ovládá totiž umění všech těch fíglů a fintiček, jak ho nenásilně
dostat do kolen. To bychom měla umět každá, ale většinou známe jen
teorii...

Nerada bych se některé ze čtenářek dotkla, vycházím ze svých zkušeností
a z debat "mezi námi ženami", kterých jsem absolvovala spousty.

Nebyla jsem jediná, koho Zuzka svým umem zaujala.
Holky na táboře si k ní chodily pro radu, později i na střední se našlo
pár takových, které odhodily ego a šly se jí zeptat.

To hlavní kouzlo spočívalo v tom, vždycky vědět, co říct. Na co?
Na cokoliv!

Promyšlené, lakonické odpovědi.
Přímé pohledy. Ale pro všechny.
Nedostupnost - rafinovanost - nepolapitelnost.

Jednou mi Zuzka vyprávěla, že večer před spaním si tvoří scénáře.
Jenom v hlavě. Představuje si různé situace, které mohou nastat,
anebo které by ráda, aby nastaly a chystá se na ně.

Ono je to docela chytré.

Nedávno moje druhá sestra prožila situaci, kterou si vysnila.
Jenže na ni nebyla připravená, a tak nevyužila své možnosti
a nesmečovala.

Šlo o nějakou dámu, která ji v nedávné minulosti ponížila.
Teď se karty obrátily a Kiki měla možnost srazit dámě hřebínek.
A že by si to zasloužila!

Jenže to neudělala, protože jí taková situace zcela zaskočila.

Což je hloupé.
Snít si o něčem a pak nevědět, co s tím.

Říkala mi: Já už vim, co jsem měla říct! Ať přijde znovu!

Ale to těžko...


Zuzka měla jednou zavolat klukovi, o kterého stála.
Jejich vztah se slibně rozjížděl a ona byla zatím stále v pohotovosti.
Tedy neodevzdaná, nevyjádřená...

Měla mu volat po obědě, to tehdy ještě nebyly mobily.
Zvedla to jeho máma a Zuzce řekla, že Lukáš není doma.

"Aha..."

"Zuzanko, on je u kamaráda... Mám mu něco vyřídit?"

"Ne, měl bejt doma, věděl že mu budu volat - nashledanou."


A byla s ním vyřízená.
Žádné další shánění, dokonce se ani neužírala.
Prostě ho pustila z hlavy a nechala další akce na něm.


No a tou větou si získala i jeho mámu, která Lukášovi vynadala,
protože se zdálo, že si dovolil nevídané,
Lukáš zanedlouho přijel na motorce s plyšákem a musel se hodně snažit,
aby se Zuzanka už nezlobila, že volala marně.

Příště už si to nikdy nedovolil a za pár let byl natolik vycepovaný,
že pro ni přestal být zajímavý.
Zaujal ji ten, který nebyl doma, když na něj zvonila...
***
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Míša | Web | 12. července 2013 v 11:37 | Reagovat

:-) zvláštní :-) změnila ho natolik, že se jí přestal líbit-

2 Martin | 12. července 2013 v 13:59 | Reagovat

Jo, to je prokletí některých princezen:-(

3 niternice | 12. července 2013 v 14:49 | Reagovat

Holt se chlapi nesmí nechat přetvářet, jinak se odepíšou :)
Jak se říká, každá chce aby jí doma pomáhal, aby žehlil, uklízel, luxoval atd,
aby s ní byl doma místo třeba hospody, ale když z něj pak máme hospodyňku, co na nás huláká, ať mu nešlapeme po tý vytřený podlaze, tak jaksi ztrácí sexapeal... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.