O chlupaté noze a ondulaci

9. června 2013 v 21:00 |  Pojednání - archivní články na různá témata
V sobotu jsem se rozhodla, že si půjdu zaplavat.
Nebyla jsem už dlouho, a přitom mi plavání dělalo vždycky dobře.
Nejtěžší je začít, zase se do toho dostat, to znáte.

Takže jsem začala tím, že jsem si oholila nohy.
Že Vy je máte oholené permanentně? No tak já prostě ne :)

Když byla pravá hotová, chtěla jsem si vyměnit žiletku, tak jsem se
natáhla k poličce a vyndala novou.
Vrhla jsem se na druhou nohu, ale koukám, že je oholená...

Že bych si teda už oholila obě? Asi jo!
Tak jsem se utřela a tradá do bazénu.


Ještě ovšem se zastávkou u našich.
Maminka nás pozvala na oběd - mě a Zuzku, které jsme toho dne neměly do čeho rejpnout.

Bylo horko a já se pokusila ségru zlákat s sebou.
Jenže se jí nechtělo. Možná neměla oholený nohy.

A pak jsem si toho všimla - já taky ne...

Totiž ano, ale ne obě. Pravou jo, levou ne.
Jak se mi to povedlo?!
Blondýny mají tu výhodu, že když se jim tohle někdy stane, není to úplně vidět.
Takže jsem to nehrotila a klidně do bazénu šla.

To až večer u televize, když jsem hodila nohy na stolek, a Zdeněk mě po té levé pohladil...

To snad ne. Zrovna po tý zanedbaný. Zákon schválnosti!

"Po týhle mě nehlaď, jenom po tý druhý!" Doporučila jsem mu a tu druhou nastavila.

"Proč máš oholenou jenom jednu?"

"To je na dlouhý povídání," řekla jsem mu.

"Aha, tak to si nech."


Tak jsem to pověděla aspoň Vám.
A mám ještě povídání z auta...


To takhle jedu jedu, a v jednom místě se tam ulice zužuje do jednoho pruhu. Něco opravujou...
Je to tak už tak dva měsíce, takže mě to nepřekvapilo.

Akorát jsem tentokrát dělala, že o tom nevím.
Protože když někdo neví, jede klidně v tom pruhu, který končí a zařadí se holt až když to zjistí.
Nejede jak trubka několik set metrů v koloně jenom proto, aby nebyl za vychcánka a předjížděče...
Nesnášim takový...

Jenže jsem kapánek spěchala - a voni to dělaj furt!

Přede mnou jel jeden (vychcánek či neználek) a za mnou druhý.
Oba už se vmáčkli, ale já zatím jen blikala a čekala, kdo mě pustí.
Přece jen ve mě zbyla trocha slušnosti...

Jenže se přede mnou v tu ránu objevil policajt, a tak místo, abych se zařadila, hodila
jsem blinkr na druhou stranu a zajela ke kraji.
Výborně...

Otevřu okýnko, a v tom mi to docvaklo. Nesvítí mi už nějaký ten čas jedno světlo.

"Já o tom vim...," kývla jsem provinile.

"Tak proč nejedete?"

"Prosim?"

"No vy nevidíte ten nájezd?" A rukou mi naznačil, že se dá najet na tramvajové koleje.

Takže už se člověk nemusí cpát dopředu - když teda spěchá, řekněme.
Ani se řadit na konec kolony v jednom pruhu, zatímco druhý je už kilometr před zúžením prázdný.

"Jé, to je tady nový?!" Zaradovala jsem se.

"Tak jeďte!" Pobídl mě, aniž by řešil to mý nesvítící světlo - jenže zrovna se blížila tramvaj.

A věřte nebo ne, on ji pro mě zastavil!

Když jsem najížděla před ní, napadlo mě, že možná nejsem úplně ten největší smolař.
Tohle byl důkaz.

Přesto ale zůstávám ve střehu.


Jedna kamarádka se mě přišla ptát, jestli se mají ohrnovat i džíny.
Koukala jsem chvíli, než mi došlo, o čem je řeč.
Cokoliv se dá ohrnout, ohrň! Připomněla jsem módní motto pro tuto sezónu.

A přitom jsem si vzpomněla na kus papíru, co mi kdysi někdo vytiskl, a co mi pár let
visel v pokojíčku na zdi. To mi bylo ještě náct...

Byl to takový průvodce životními etapami ženy.
Jako třeba, kdy má vlasy rozpouštět, kdy krátit, kdy přestat nosit culík a tak.

Vzpomínám si konkrétně na stať o holení těla, týkala se mladých žen.
Bylo tam: Co můžeš oholit, ohol!

A taky jsem si vzpomněla, že bývaly časy, kdy jsem se rozhodně nezanedbávala.

To taky nedávno - potkala jsem totiž jednoho bývalého milence.
A bylo mi jasné, že dneska už by si mě ani nevšiml.

Jako by mi setkání s ním nastavilo zrcadlo doby minulé. Jakou mě dřív vídal.
Dlouhovlasou, štíhlou, vyplavanou, odchlupenou (to zní příšerně, ale dobře to vypadá)...

A teď? Ani ty vlasy nejsou, co byly - ten dárek od Zuzky k svátku...


"Jsou oškubaný!" Ukazovala jsem se jí tuhle mezi dveřmi, když chtěla jít na pivo.

"Jenom neupravený!" Opravila mě.

"Ale já si chtěla vlasy jenom umýt a jít!" Zoufala jsem si s hřebenem v ruce.


Jenže ona mi připomněla, že mám přece ten vosk a lak a taky kulmu a fén...

"Ale ty to přece taky denně nepodtáčíš, když vstáváš v půl šestý!"

"Podtáčim!" Kývala nechápavě.

CO ŽE? Tak to jsem teda v ... v té etapě, kdy se zkracuje a podtáčí a kulmuje a tuží a voskuje, až se
má jednoho (asi ne moc krásnýho) dne na hlavě ondulaci s fialovým přelivem, a romanticky dlouhé, dívčí vlasy jsou nenávratně minulostí?

To chci, tohle?

Já se dávno ptám, kdy se to těm ženským stane, že mají najednou na hlavách tohleto...
Takže ať mi to kouká zase pěkně a rychle narůst.
A jdu si oholit tu druhou nohu.
Dokud policajt neřeší, že mi nesvítí světlo, není na další etapu čas!
***
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 es ef | Web | 9. června 2013 v 22:26 | Reagovat

Oholil jen jednu se mi ještě nestalo, problém je, že občas nemám oholenou ANI jednu.

2 Verča | E-mail | 9. června 2013 v 23:40 | Reagovat

buď to se ti permanentně dějí zajímavý věci, anebo je umíš zajímavě popisovat... Jo už vím! Oboje.:-)

3 Lucie | 10. června 2013 v 6:06 | Reagovat

jsem se po ranu zasmala diky :-) :-P

4 renuška | Web | 10. června 2013 v 8:33 | Reagovat

:-) Já si myslím, že jste byla asi nesmírně okouzlující oholená neoholená, učesaná neučesaná, když byl ten policajt tak ochotný :-)

5 Stepka | 10. června 2013 v 10:37 | Reagovat

Paradni clanek,pobavila jsem se. A ty nohy fakt nereste Jani :-D

6 Jitka | E-mail | 10. června 2013 v 11:02 | Reagovat

U vás mladých je to pouhá roztržitost,s tou se ještě dá něco dělat.U náa starších je to ovšem horší!Skleróza sice nebolí,ale strašně se u ní nachodíme. Moc pěkný článek. Rozhodně mi pozvedl dopolední náladu.

7 Marie | 10. června 2013 v 20:52 | Reagovat

Jak chytra horakyne,Oholena-neoholena,ucesana-neucesana.

8 Markéta | 10. června 2013 v 22:37 | Reagovat

Tím, že jste dělala, že nevíte o zúžení do jednoho pruhu, jste vlastně splnila dopravní zákon o zipování. Ten nařizuje, aby se jelo v obou pruzích a auta se zazipovala až před zúžením. Je to fér a nevzniká chaos. Jenže lidi to neznaj, a pak se rozčilují na "předjížděče". Já si tak vždycky připadám, ale nedá se nic dělat. Takže příště zase jeďte a užijte si volného pruhu!
Mějte se pěkně a děkuju za Váš blog!

9 Kačka | 10. června 2013 v 23:09 | Reagovat

Děkuji za dalši dávku tvého já,jsi skvěla a diky za tvuj blok je to ma droga! :-)

10 niternice | 10. června 2013 v 23:48 | Reagovat

Já Vám všem děkuju za tolik pěkných reakcí! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.