Spor o dvacku

8. května 2013 v 16:14 |  Pojednání
Stala se nám v krámu taková věc.
V hlavní roli dvacetikorunová mince.

Máme na pultě těžký kus magnetu, je to "odkódovač" zboží,
kterým sundaváme plastové bezpečnostní kódy z věcí, které
si někdo kupuje.

Díky takovým kódům zlodějky zalarmují vstupní panely.
Na výstupu.

Zatím jsme tu žádnou neměly, zato jsme samy z jisté zlodějny
nařčeny!


Bylo to tak.
Paní u pokladny platila, potud ještě nic zvláštního.
Dokud její, dosud nedoplacená dvacka, neskončila na tom odkódovači.

Prostě ji upustila tak nešťastně...

Ono to totiž nejde z toho magnetu sundat.
Nikdo to už nikdy nesundá, jakou silou je ta mince přikovaná.

Paní trvala na tom, že dvacku máme.
My trvaly na tom, že ne.

A teď kdo nás rozsoudí...

Dvacku tu sice nechá, ale nám bude k ničemu. Do kasy ji nedáme,
zůstane na tom kovu. Který navíc značně znehodnotila, jelikož omezila
pole působnosti (magnetické) pro přiložení kódů!

Nicméně, paní dala dvacku, avšak nezaplatila nám s ní.
Takhle jsem tu situaci klasifikovala.
Tudíž nám musela dát novou dvacku, aby nezůstala dlužna.

Připomnělo mi to příběh podobný, kdy jsem s Kiki byla onehdá v cukrárně,
a prodavačka nám přes pult vracela drobné tak neohrabaně, že se jedna mince
svévolně zakutálela někam pod ten pult.

Kiki se styděla požádat to nemehlo za kasou, jestli by se sklonilo a minci
nám podalo ještě jednou.

Všimněte si, jak jsou vždycky nemehla ty druhé. Ne my!

Tak jsem požádala já.

Jenže prodavačka byla fikaná a řekla, že se dolů z její strany nedostane, protože tam
mají chladicí zařízení - takže jako bohužel...

Kiki přišla o dvacku a podle mě jí bylo teda ukřivděno, protože oni si ji jednou
najdou. Ne-li hned. A budou v plusu.

A ta dnešní zákaznice v našem krámku si zřejmě říká totéž.
Že tu dvacku z toho těžítka jednou přece odtrhnem a budem v plusu.
Na její úkor.

Zajímalo by mě, jakým způsobem bychom to mohly provést
a to tak, aby vynaložené úsilí za tu dvacku stálo.

Jestli se to jednou poštěstí, tak nad Kiki peněženkou se uzavře pomyslný
kruh. Ztratila, získala.

A zákaznice taky najde, a cukrářka ztratí...
Vsadím se klidně o dvacku.

Ono to tak chodí.
*



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martin | 8. května 2013 v 16:22 | Reagovat

Ta dvacka bude moje!

2 Ann Taylor | Web | 8. května 2013 v 17:48 | Reagovat

Nikdy jsem nechápala jak to vlastně funguje.
Ale co takhle vyhlásit soutěž o to, že kdo tu dvacku sundá, dostane slevu deset korun? Prodělá se hned o polovinu méně a navíc se třeba zadaří a magnet bude fungovat jak má :-D

3 Kiki | 8. května 2013 v 19:22 | Reagovat

Delas si srandu?:):D byla to ceska? To je "trapka" ..:) kazdopadne,vsadim se o dvacku,ze ji Martinek sunda!:)

4 niternice | 8. května 2013 v 19:53 | Reagovat

Už se stalo, takže mu zítra tu dvacku můžeš dát - nevěnovala jsem mu ji! :)

5 Rockytka | 8. května 2013 v 20:16 | Reagovat

Čím to sundal?? Odsekal jí majzlíkem??? :-)

6 niternice | 8. května 2013 v 20:47 | Reagovat

Normálně se mu vší silou podařilo ji sesunout na kraj, aby jí kus přečuhoval a pak za to chyt´a odloupl ji! To až řeknu Zdeňkovi, bude zahanben, protože se o to taky snažil :)

7 Katka | 8. května 2013 v 21:17 | Reagovat

No vidíš že to šlo :). Zákazník má vždycky pravdu ;), teda kromě cukráren... :))

8 myší královna | E-mail | Web | 9. května 2013 v 8:12 | Reagovat

To je nedořešené. My v Tescu máme taky tyhle magnety, jsou to takové velké pásy, jak je tam napsáno, že se tam nesmějí pokládat kreditky. Pár lidí to udělalo, ale nic se nestalo.
Asi to bude navíc elektromagnet, protože se dá vypnout.

9 Jan | 9. května 2013 v 9:03 | Reagovat

Takhle silne magnety jsou obecne dost nebezpecna vec. Myslim si, ze muzou nenavratne poskodit mobil, nebo pocitac. Ale to jsme uz hodne odbocili.

10 bludickka | E-mail | Web | 9. května 2013 v 10:25 | Reagovat

Tak to je vyloženě rébus :D

11 Verča | E-mail | 10. května 2013 v 18:15 | Reagovat

Ahoj Niterničko:-),
už nějaký ten pátek... no teda spíš pátky a nejen ty prolézám tvůj blog článek po článku až jsem se skrze celý archív prokousala až do současnosti. No a co říct? Nevím... Obdivuju tě, držím ti palce a moc moc moc děkuju za tvou úžasnou grafomanii.:-D

A co se týče Elenečky: mi se v životě několikkrát ukázalo, že když člověk na něčem moc lpí, na něco se moc upíná, není to tak úplně ok. Tohle mě napadalo i ve chvílích, kdy jsem četla o tom, jak moc chceš Elenečku zpátky. Na druhou stranu je fakt, že ta znamení, která ti od života / boha /vědomí / transcendentálna (je v podstatě jedno, jak to nazvem) chodí, musí mít něco do sebe. Tak ti držím palce, aby ses v případě, že Elenku zpátky mít nebudeš s tím nakonec dokázala smířit a pokud se jeji dušička opravdu vrátí, tak aby už byla holčička zdravá. Osobně otázku reinkarnace neřeším - těžko říct, jak to je. Věřím ale v to, že život má smysl a každý dostane přesně to, co potřebuje a i nepříjemný zážitky můžou pomáhat (vlastní zkušenost).
Měj se krásně a piš.
Verča - závislačka na www.niternice.blog.cz:-D

12 niternice | 10. května 2013 v 23:09 | Reagovat

Děkuju, moc jsi mě jako autorku potěšila!
A jako maminka můžu jenom říct, že se uvidí, co bude dál...
Mimochodem, líbí se mi, když se o ní píše jako o Elenečce, děkuju :)

13 Verča | E-mail | 11. května 2013 v 17:23 | Reagovat

[12]:Mě taky, proto o ni tak píšu.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.