Náhody od Sherlocka

23. května 2013 v 20:51 |  Zpovědnice
Kiki projížděla okolo dětského hřiště, kam jsme brávali Elenku,
a zahlédla tam holčičku, která jí byla hodně podobná.

Na první pohled z auta úplně stejná, protože měla stejné tričko.

Kdybych řekla já, že měla stejné tričko, tak ho měla jenom podobné,
ale když to řekne Kiki, tak to bylo prostě to tričko, jaké nosila Elenka.

Tak u toho hřiště Kiki zaparkovala a šla holčičku pozorovat...

To bych tak tipovala od sebe, že budu viset na zábradlí dětských
hřišť, dokud mě někdo nesundá :)


Kiki tam stála, ruce propletený v plotě a bulela, protože ji dohnaly
vzpomínky.
A pak se rozhodla, že si pořídí miminko.
Je jí jednadvacet, a tak nad jejím nápadem zbytek rodiny kroutí hlavu.

Maminka se dokonce domnívá, že jakmile by Kiki měla miminko dřív, než já,
tak by hrozilo, že jí ho seberu. Obzvlášť, když bude jakkoliv podobné Elence.
Třeba když mu dá její tričko...

Na druhou stranu, pro mě by bylo bezpečnější, sebrat dítě své sestře, než někde na hřišti.
Předpokládám totiž, že by se jí hodně brzy zastesklo po nočním životě, na který je zvyklá,
a tak by na mě třeba ani nežalovala...

Jenže já bych prý měla mít dítě své.
Genetička z Jihlavy, kde jsem byla na již druhém vyšetření, mi bez obalu sdělila,
že minule jsem vypadala líp.

Vysvětlila jsem jí, že se mi daří každý den jinak, že zažívám propady.

"Vy byste potřebovala otěhotnět a mít zdravý dítě!" Soudila.

"Počkejte si na výsledky a přes léto se o to miminko pokuste," pokračovala.
"To je taková babská rada, víte. Tak nás to učila stará profesorka Jiřičková,
že se má otěhotnět v létě!"


Jenže Zdeněk o tom zatím nechce ani slyšet. Prý je brzy. Prý se necítí.
Rád by věřil všem těm našim znamením, které se nám dějí téměř denně,
a kterými ho krmím prakticky místo snídaní...

Moje maminka je na tom s tím přesvědčením podobně.
Na dnešek se jí zdál sen.
Prý viděla krásného motýla, anebo dva, přičemž tam šlo jen o jednoho
z nich. Jednalo o nějakého "motýla štěstí", ačkoliv takové spojení
nikdy neslyšela.

Když se ráno probudila, nechápala, kde to vzala.
Motýl štěstí.

Když byla později na internetu, zkusila přesně totéž zadat do vyhledávače.
Motýl ve snu znamená štěstí, vyjelo tam.

Podivila se té náhodě a klikla znovu.
Znovuzrození, bylo psáno pod symbolem motýla.



Pořád, ze všech stran, se na nás valí takové nepatrné symboly, které
nám dodávají naději a sílu. Nám, kteří je vnímáme a věříme, že se nedějí
jen tak.


Cestou z té Jihlavy, kde jsem byla s mámou a s Kiki, nám v autě zase maminka
začala naplno pochybovat. Že už se Elenka nevrátí, že je to definitivní, že se asi zblázní...
A kdesi cosi.

A já s Kiki, obě už prakticky přesvědčené, jsme jí zase připomínaly, co všechno
se nám stalo a děje, když najednou nás předjelo auto, které za sebou táhlo dudlík.
Normálně byl za špagát přivázaný k podvozku a za autem plápolal ve větru.
A byl růžovej.


Všechno se dá vysvětlit rozumem, já to beru.

Netvrdím, že tam to auto poslala Elenka. Nebo že tam ten dudlík snad dokonce přivázala.
Jenom mi nemůže uniknout, že pokaždé se tyhle podivné události vážou na nějaké
naše konkrétní rozpoložení, anebo rozpravu.
Tudíž se zdají být bezprostřední odpovědí na naše otázky, pochyby, obavy...

Netvrdím tedy, že něco nějak je. Ale že něco je.

Celou cestu jsme mluvily o všem možném, projet okolo auto s dudlíkem jindy,
nenapadne nás, že to souvisí s Elenkou.

Jenže ono projelo zrovna ve chvíli, kdy jsme mamince tvrdily, že se k nám znovu
narodí, že tomu věříme a ona má věřit taky...



Náš kamarád Martin se zarputile snaží najít vysvětlení pro všechno.

Zkouším ho, snáším mu příběhy odevšud, kde k nim přicházím
a on je objasňuje, jako šerlok Holms.

K výše popsané historce s dudlíkem by jistě řekl:
Někdo si ozdobil zadní nárazník svým amuletem... (Někdo, kdo věřil ve štěstí
od dudlíku! Pozn.J., k níž by ovšem M. řekl: Stejnej blázen, jako vy...).

A to, že nám tím svým amuletem máchal před očima právě v tu určitou chvíli?
Vždycky by to bylo v nějakou určitou chvíli... Řekl by.
Úplně ho slyším.

Náhody, všechno shody náhod. Podle něj.

Jenom mi někdy připadá, že kolikrát ty pokusy o rozumové
vysvětlení všech událostí, zní krkolomněji, než přiznat jim tajemný podtext.
*



I na tohle téma si můžeme společně popovídat...

Jak jsem už předeslala, zvu Vás ke společnému setkání
přátel nemocných dětí a čtenářů niternice,
a to v pátek 24.5. od 20hodin v centru Prahy.

Odkaz s adresou podniku zde:
***
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Monika | 23. května 2013 v 21:31 | Reagovat

Opět krásný článek na dobrou noc. Já jsem moc ráda, že se vám dějou tyhle znamení....drží vás všechny nad vodou a to vy potřebujete. Škoda jen, že bydlím daleko a na setkání nepřijdu, ale vy všichni ostatní si to užijte.

2 Monika | 23. května 2013 v 21:38 | Reagovat

Jo a když už je tady řeč o zítřku, tak musím připojit ještě jeden dodatek.... Janičko, všechno nejlepší k zítřejšímu svátku, ať už vás v životě potkává jen to dobré.

3 niternice | 23. května 2013 v 22:03 | Reagovat

Mockrát děkuju Moniko :)

4 renuška | Web | 24. května 2013 v 9:30 | Reagovat

Milá Janinko, přidávám se s gratulací a přeji jen a jen to nejlepší a těch náhod ať je třeba milión, dva, tři ... Protože nic není "jenom" náhoda!

5 Veronika | 24. května 2013 v 12:10 | Reagovat

Nebýt tak moc daleko, tak si dojdu taky popovídat... Jani krásný sváteční den!

6 Verča | E-mail | 24. května 2013 v 14:42 | Reagovat

Vysvětlit se dá všechno a ať už to zní tajemně, nebo ne, stejně se dá jen těžko říct je to na sto procent tak a ne jinak. Každopádně ty dostáváš to, co potřebuješ, abys mohla jít dál.
Na setkání bych přišla moc ráda, ale bohužel to mám do Prahy z ruky... nebo možná i ze dvou.:-D Každopádně v létě se tam chystám, tak jestli budeš chtít, ráda bych tě poznala i jinak, než jen přes monitor.
Jo a protože dneska slaví Janičky, přeju všechno nej k svátku k čemuž patří i to vytoužené miminko.:-)

7 Štěpka | 24. května 2013 v 19:02 | Reagovat

Janičko také přeji krásný svátek a už jen to dobré :O)Večer si užijte...

8 Jana | 24. května 2013 v 21:10 | Reagovat

Jani, ctu tvuj blog uz dlouho, kdyz bylo nejhur, tak jsem bulela jak zelva. Mam doma taky "srdicko", sice ne s tezkou vadou, jako mela Elenka. Chtela jsem ti nabidnout, jestli se nechces pridat ke skupine Srdickari, jsme i na FB. Taky jsou tam i tragicke pribehy, ale taky treba maminka, ktere umrelo miminko a ted, cca po roce ceka zdrave miminko. Preji nam vse nejlepsi k dnesnimu svatku. :-)

9 Kačka | 24. května 2013 v 23:41 | Reagovat

Jani vse nej k svatku a porad verim ze to vyjde drz se jsi statečna a maš super rodinu

10 niternice | 25. května 2013 v 0:44 | Reagovat

Moc Vám všem děkuju za přání, i za dnešní večer těm, kteří jste ho se mnou strávili!

Jani děkuju za nabídku, jste milá. Ale přidávat se k té skupině tragických příběhů - co mi to dá? Co já dám jim?(Vám?)
Elenka byla svého času nejtěžší případ v kardiocentru, protože jí nebylo pomoci. Nepotřebuju číst další tragické příběhy, ani její smutný příběh chrlit na rodiče nemocných dětí. To pro ně udělám radši něco užitečného...(S pomocí zase jiných "srdíčkářů") :)

11 jana | 25. května 2013 v 8:50 | Reagovat

Jani, ono to jsou z 90% stastne pribehy, ale hlavne se to ted rozrusta a ty maminky nemocnych deti (stejne jako ja) resi, jestli si poridit dalsi ditko a zatim to vypada, ze i kdyz je jedno, nebo 2 nemocne, tak pak se narodi zdrave mimco.

12 niternice | 25. května 2013 v 11:22 | Reagovat

Tak to zřejmě ano, i u nás to snad vypadá, že vada byla náhodná a další by mělo být zdravé, jsou to prý vesměs vady náhodné. Tady je spíš otázka, jestli k nemocnému mít další, to jsme řešili my a bylo hned jasno - ne :)
(Potřebovala nás jenom pro sebe, už pro ty stálé hospitalizace a pak by jí to bylo líto, že ona nemůže, co by zdravé mohlo a zvládalo...). Včera jsem viděla maminu s těžce nemocným klukem, kterého má celodenně v péči a má k němu tři malý holčičky, čas není pořádně ani na jedno... Ale to byl extrém :)
Přeju Vám, abyste měla další miminko zdravé, stejně jako to přeju všem miminkům...

13 leniile | Web | 25. května 2013 v 12:38 | Reagovat

Věřím na znamení a taky, že když se něco má stát, tak se to prostě stane...
Přeju ti, aby si jednou měla zdravé děti :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.