Je to vůbec možný?

1. května 2013 v 13:40 |  Zpovědnice
Nechápu, proč se mi zdá o tom, jak se raduju z krásných šatů a dalšího
oblečení, co jsem si koupila, a dokonce o tom ve snu vyprávím Kiki,
která nemá tak krásné oblečení, tudíž na mně loudí zapůjčení nějakého kousku.
Třeba trička s tyrkysovými kolečky...

V reálu je to naopak. Nebo bejvávalo.
Ne, bejvávalo to takhle, ale když jí bylo pět a mně patnáct.
To žadonila i o podprsenku.

A pak bejvávalo, že jsem žadonila já.
Ale dneska jsou mi přece hadry jedno, tak proč takový sny?!


Mám teď období, kdy doháním nejen různé preventivní lékařské
prohlídky, na které jsem v uplynulých letech neměla čas,
ale také prohlídky speciální, které by vyloučily nějakou zátěž
přenosnou na případné miminko.

Jednou takovou speciální prohlídkou je kontrola genů.
Psala jsem Vám o Jihlavě a představte si, že tam pojedu zas...

Z preventivní prohlídky krve se totiž zjistilo, že mám (mimo zvýšených
jaterních testů a zvýšené činnosti štítné žlázy - což budu taky řešit)
ještě navíc zvýšenou hladinu homocysteinu v krvi.

Nic mi k tomu doktorka neřekla, jenom číslo. A jelikož jsem hypochondr
- a doba lékařských prohlídek toto mé specifikum jen podněcuje,
hned jsem si hledala na internetu, co že ten homocystein vlastně znamená.

A vida! Jeho vysoká hladina může způsobit infarkt nebo mrtvici
(která je mou noční můrou - mimo dalších fatálních příhod),
a dokonce poškodit plod v děloze!
A dokonce taky zapříčinit předčasný porod.
A dokonce taky zapříčinit plno komplikací během těhotenství.
A dokonce je to údajně podceňovaný faktor, na který se málokdo zaměří
a když se mu pak narodí dítě s vadou, považuje se to za ránu osudu.
A ona je to zatím zanedbaná prevence...

Hned jsem volala na to číslo, kde jsem tyhle informace četla.
Byl večer, ale při hypochondrech stojí štěstí, pokud hodlají neprodleně
řešit svůj zdravotní stav.
Byly to stránky nějakého lékaře a u jeho čísla stálo KONZULTACE večer,
do deseti...

Vychrlila jsem na něj své obavy a taky podezření, že Elenku jsem přivedla
na svět právě pod vlivem vysoké hladiny homocysteinu v krvi, a proto
byla nemocná...
Bez zamyšlení mou domněnku potvrdil. Je to prý pravděpodobné
a teď nesmím v žádném případě otěhotnět.
Musím přijít a on mně udělá nový rozbor krve a nasadí mi léčbu,
která spočívá v braní kyseliny listové a vitamínu B.

Za jednu návštěvu chtěl 1600,-.
Ale co! Když to moje doktorka neřeší a je to takhle průserová záležitost,
tak holt ty prachy dám!

Maminka mi to rozmluvila. Prý si mám zavolat do Jihlavy té genetičce
a zeptat se jí, jestli je to až takhle, jak ten doktor tvrdí.

Volala jsem jí hned další ráno. Jestli to potvrdí, tak jdu na ty odběry.
Ale ona řekla:
"Zvýšený homocystein způsobuje vyšší srážlivost krve, ale rozhodně ne
srdeční vadu u miminek!"

Uklidnila jsem se. A ty prachy zase vrátila ségře.
Je totiž před výplatou...
Tím chci říct, že je bude jistě potřebovat...
Ono plno lidí žije z ruky do huby, nic na tom není...


Jenže večer mi genetička napsala mail, z něhož jsem pochopila, že pokud
je zvýšený homocystein důsledkem mutace nějakého enzymu,
tak opravdu hrozí všechno to, co jsem si četla.
A můj klid byl rázem pryč.

Nabídla mi ten gen vyšetřit u sebe, prý to uhradí pojišťovna,
když je to odůvodněné vyšetření ze strany lékaře.
Takže pojedu do Jihlavy dát k té krvi ještě sliny.
Totiž DNA.


Ale s tímhle rozhodnutím jsem měla ten počítač zavřít a jít radši spát,
než si vyhledávat na internetu, co všechno můžou v těhotenství
tyhle zmutované enzymy napáchat.

Ocitla jsem se na diskuzi maminek, které popisovaly
neskutečné komplikace, které vrcholily jejich bezvědomím
a mnohdy i ztrátou dítěte.

Odloučená placenta, například. Netušila jsem, že se to může stát.
A vpravo na té stránce byly tipy pro vás, kde se každým kliknutím
obměňoval název zdravotního problému a jeho popis.

Doslova tam čtu:
"Vybrali jsme pro vás: Embolie plodovou vodou".

To snad ne!
Proč to tam píšou takhle? To je zavádějící!
Protestuju! Ať pro mě laskavě nic nevybíraj...

Takže jsem na to neklikla, přestože mě docela zajímalo,
co se pod tím názvem skrývá za hrůzu.
Doufám, že když jsem neklikla, tak to nikdy nepoznám.
Jsem obsedantní paranoik, mimo toho hypochondra.

Dlouho jsem pak nemohla usnout. Zmocnil se mě pocit,
že je snad zhola nemožný vychytat všechny svý mouchy
a přivést na svět zdravé dítě.
Když to člověk tak čte, nechápe, že ten porod přežil, zato chápe,
že jeho dítě zdravé nebylo - vždyť já tehdy neřešila na svém těle nic!


Přesto, že jsem pak dlouho nemohla usnout, zdálo se mi
o hadrech. Jak můžu bejt po tom všem tak přízemní?

A od rána pak sedím za kasou v butiku,
to zřejmě abych svému nočnímu cynismu nasadila korunu!

Nějaká dáma chtěla znát cenu plážových šatů v eurech.
Běžela jsem pro kalkulačku, ale moje kolegyně mi najednou povídá:
Šest a půl tisíce, takže dvěstěsedmdesát eur.

Koukala jsem na ni - jak to, že zná cenu zpaměti?
To jako u všeho?

Když byla pani zase pryč, přistoupila jsem k výslechu.
"Nechceš mi říct, že když nechodí lidi a jsi tu sama, tak (místo, aby sis
třeba taky psala blog), se bifluješ ceny ve dvou měnách!"

"Ne..."

"Tak jaks to věděla?"

Rozhodila rukama.


Dobrá, nechme toho... Změníme téma.

Přišla řeč na Kiki. Ona si teď válí šunky v Thaisku.
Poslala mi provokativní fotku, kde stojí mezi slony a
taky jedno video, kde šermuje se samurajem. Nebo s kým.

Nezajímá mě to, nezávidím jí, mám jiný starosti.
Třeba s enzymem, co klidně způsobí trombózu nebo
odloučení placenty.
Vsadím se, že ona ani netuší, co to placenta je.
Hlavně, že bude opálená...

"Kiki psala, že se opálila," sdělila mi Klára.
"Spálila se!" Opravila jsem ji.
"Ne... "
"Ne?" Koukla jsem na ni zas.
"Co?" Zeptala se s pohledem nechápajího a mně všechno došlo.


To budou totiž oni, co myslí jo a říkají ne! (Klára je z Ruska).
- Takže se ty ceny vážně učila!

Kiki se totiž spálila, je rudá jako rak a ví to všichni, co jsou s ní
v kontaktu, pochybuju, že by to Kláře nenapsala.
Ta si taky stěžuje, kudy chodí...

Možná to má po mně.
Ale jak to udělat, aby nezjistila, že si lze zapamatovat ty ceny
oblečení a nechtěla to i po mně?
Je toho schopná.

Budu jí muset vysvětlit, že momentálně mám co dělat s naukou nemocí a jejich projevů...
***
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leporela | 1. května 2013 v 15:49 | Reagovat

enzYm :-) jinak pěkný a držím palce

2 niternice | 1. května 2013 v 16:51 | Reagovat

Ok, přepsala jsem to z těch stránek s chybou, což je moje chyba...

3 Kiki | 1. května 2013 v 17:41 | Reagovat

Nechapu,ze prvni co ti nekdo okomentuje po takhle dlouhym clanku je mekky nebo tvrdy y... :) asi blogerka.nevadi. Kazdopadne,jsi strasny hypochondr Janicko a za druhe,myslim.ze je velmi dobre ze ti to udela ta pani v Jihlave.  Protoze tady ted pan doktor je jenom jako z tech dalsich jako vsechny lecitele,co Elenka mela. Jsou uplne k nicemu a chteji neskutecny prachy.

Urcite to neni tvoje chyba. Ja na elenku myslim porad,vcera i predevcirem jsem brecela.Dan taky. Ale porad verim tomu,co jsem ti rikala. Tohle neni konec.

Jinak.. Z jineho soudku,trochu povrchniho. To ze mas takove sny,je naprosto v ppradku.:) to ze nevis ty ceny,to teda neni v poradku!!!:) ne ke to v pohode,to nevadi,ze to nevis,ja si to pamatuju jen i nejvice zadaneho zbozi:)

4 niternice | 1. května 2013 v 18:11 | Reagovat

Kiki, Tvý komenty mě prostě bavěj - od stejskání po Elence k cenovkám žádaného zboží :) a jak jsi tu komentátorku hned okomentovala :)
Už přileť!

5 Kačka | 1. května 2013 v 18:40 | Reagovat

Jdi jani v klidu na testy a nejanči za vše nemužeš bude to dobry neboj a držím ti palečky' :-)

6 Rockytka | 1. května 2013 v 20:47 | Reagovat

Ty sny jsou fakt v pohodě. Naopak si myslím, ze jsou potreba aby si hlavička odpocinula! A sjíždění hororovych chatu ti nic dobrého nepřinese. Akorát přivoláš negativní myšlenky a energii! A to my co??? To my nechcemééé!!! ;-)

7 Veronika | 1. května 2013 v 20:58 | Reagovat

Taky mi zjistili z krve (genetické testy), že mi po 50tce hrozí více infarkty a mrtvice, že se dají zjistit takové věci jsem ani netušila! Určitě bych se v této době obracela jen na doktory. Na netu se toho dá najít hodně, zbytečně nečti a nehledej. Ikdyž já jsem stejná, musím toho vědět hodně, když se něco přihodí. Jani, drž se :-)

8 Katka | 2. května 2013 v 10:35 | Reagovat

Jani, další super článek ;). Mám z Tebe radost :)) a s Kiki jste teda vážně dvojka :)))). Jinak je lepší toho moc neřešit a nestudovat, i když v Tvém případě se tomu vůbec nedivím a plně to chápu. Pán co Ti ihned odsouhlasil, že všechno co se stalo je jen kvůli tomu enzymu je jasnej podvodník, který jen vydělává na lidském neštěstí nebo obavách o vlastní zdraví. Zvlášť když hned nato si řekne o 1600 za vyšetření... To je děs. Chtěla bych vidět poctivýho doktora, který má čas vysedávat do deseti do večera na netu a být k dispozici ke konzultaci... Dobře že pojedeš do té Jihlavi. A proč vlastně musíš jezdit až do Jihlavi? ;-)

9 niternice | 2. května 2013 v 16:20 | Reagovat

:)
Protože mi to ta genetička z Jihlavy nabídla :) Je to na pojišťovnu, když to chce doktor, na vlastní žádost pacienta je to na jeho náklady... A týhle ženský věřim, má zkušenosti.

10 adaluter | E-mail | Web | 2. května 2013 v 16:57 | Reagovat

Já tady čtu pořád, i když jsem docela potichu, jsm poustevnický smotář a trošku mě děsí ty davy, co se tudy teď valí :-D.

A i když jsem mnohokrát chtěla komentovat, odložila jsem to, že si to líp promyslím a pak přišel další článek a já si zase dala na čas a nakonec by to mohlo vypadat, že už tu ani nejsem, ale jsem. :-)

Vidím jak procházíš podobnou cestou, kterou jsem šla před dvěma lety a spousta pocitů se mi vrací, chtěla bych povzbudit, ale po vlastní zkušenosti mi většina slov přijde příliš banální a těžko hledám taková, která by tu už nebyla mnohokrát napsaná.

A proč teda dneska? No, asi proto, že tvůj článek mi dneska připomněl tvoje dřívější články, stejná jiskra, stejná sebeironie, stejný humor a i když tě to možná paradoxně nepotěší, je to dobře a já jsem za to ráda.

Vím, že dneska nemáš lehký den, manžel umřel třetího března a ještě dnes mi dny s datem třetího dokážou dát zabrat, ale nejtěžší je to do roka, pokaždé, když se něco dělo poprvé bez něj, první první máj bez pusy pod třešní, první dovolená, první Julinčiny narozeniny jeho narozeniny, Vánoce, i ten připitomělej Valentýn, všechna ta poprvé mě vždycky na chvíli vracela znovu na začátek té cesty bez něj.

Já vlastně nevím, jestli ti takové zpovědi můžou v něčem pomoct, nebo tě spíš rozesmutní, i proto se trochu zdráhám komentovat, protože si nejsem jistá, že by to bylo k dobru, každopádně není dne, kdy bych si na tebe nevzpomněla a čtu s nedočkavostí každou tvou řádku.

A budu se snažit se polepšit a reagovat častěji, už jen proto aby mě neužíraly výčitky svědomí, že u tebe jen beru a nic nedávám, to se totiž nesluší. :-)

11 adaluter | E-mail | Web | 2. května 2013 v 17:00 | Reagovat

[10]: "Jsm" nejen poustevnický "smotař", ale taky pěkný střevo, jak koukám. :-D
Samozřejmě "jsem samotář"

12 niternice | 2. května 2013 v 18:08 | Reagovat

Jsem překvapená, že zmiňuješ dnešní datum, nevzpomínám si, že bych ho někam psala, takže sis ho vyhledala sama, anebo dokonce zapamatovala a to je milý. Zpovědi mi vyhovujou, člověk aspoň ví, jak se s odchodem blízkých vypořádávají jinde... Vzájemně si pomoc nemůžem, ale můžem si ukazovat určitý meze, abychom věděli, co čekat, že nejsme blázni s určitými pocity atd.
Jsem ráda, že jsi "tady" a čteš! Díky.
A toho smotáře jsem si s dovolením přeložila sama! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.