Bezmoc

21. února 2013 v 12:30 |  ZPOVĚDNICE
Ještě se mi to snad nestalo, že by mi operátor omezil služby. Možná kdysi dávno.
Ale co mám Elenku, tedy co jsem zodpovědná matka, tak je pro mě zaplacený účet za
telefon samozřejmostí.
Jenže teď mi nefungoval. Volám mámě a ozve se hláška, že nemám uhrazeno, a tak
se nedovolám vůbec nikam. Takhle přímo to neřekli, ale mysleli to tak.

Hned jsem byla úplně nasraná, protože jsem věděla, že zaplaceno mám.
Bylo mi sice divný, že mi, jako obvykle, nepřišla děkovná esemeska za provedenou platbu,
ale Zdeněk to určitě platil, to vim!

Prožívala jsem pocit naprosté bezmoci. Tak jsem na ten telefon zvyklá, že jsem najednou
měla pocit, že bez možnosti kdykoliv kamkoliv zavolat, fungovat prostě nemůžu.

A teď bych zrovna strašně ráda vynadala Zdeňkovi, který je na noční, protože jsem na internetovém účetnictví
právě zjistila, že můj telefon sice zaplatil, ale na neexistující účet...

Částka se vrátila a volat nemůžu.
Kdy konečně napadne někoho z mých blízkých mi zavolat?!

Spasil mě Martin.

Okamžitě zavolej mojí mámě, potřebuju s ní mluvit a nemůžu volat - ať mi zavolá!

A za druhý zařiď, ať mi zavolá Zdeněk a to HNED!

Máma mi sice zavolala, ale na svůj druhý úkol Martin zapomněl...
Tak mi ho zprostředkovala maminka.
Ten si to schytal!

Ale marná sláva, to mi volání neobnoví. Jenom žáhu kapku zchladí, pravda...

Další den jsem byla přizvaná na "výlet" do Ikey, kam jela Kiki se svým přítelem
v doprovodu maminky. Dobře dělá, že jim do toho zařizování bytu mluví.
Ti mladí ještě nevědí, jak si to doma pořešit, já to znám. Nevím to do teď.
(Znamení, že jsem ještě mladá...)

Už jsem přišla na to, jak ze svého odpojeného mobilu volat.
Vytočím číslo, tam mi zahlásej tu ošklivou větu, a nabídnou obeslat esemeskou
toho, s nímž si přeju mluvit.

Sice mu tam napíšou, že jsem socka, co neplatí účty, ale dotyčný aspoň zavolá.

Cestou autem jsem si na tu svou situaci zrovna stěžovala, když mi přišla esemeska.
Vzpomínáte na chromého Péťu z nemocnice? Psala jsem Vám o něm (článek Ať žijí mámy).
On mi sem tam napíše, pokaždé z čísla jeho mámy, protože mu evidentně nedobíjí kredit.
A teď píše od sebe...

Otevřela jsem tu zprávu a tam stálo: Tento účastník Vás prosí o zpětné zavolání, jelikož
nemá dostatečný kredit.

To se povedlo, výborný. Nikdy se nestalo, aby mi poslal takovou esemesku.
To sis teda, milej zlatej, vybral správnej den...
Den, kdy zrovna nejsem zodpovědná matka, za jakou mě nejspíš, z doby naší společné hospitalizace,
považuješ...

Tak jsem to aspoň přečetla nahlas, aby se všichni pobavili...
S Péťovou bezmocí jsem kvůli té své stejně víc dělat nemohla.
***




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.