Kuřátka

24. ledna 2013 v 16:24 |  Zpovědnice
Někdy koncem loňského léta se naše "starorodinná rada" usnesla,
že by bylo potřeba odchovat nějaká ta kuřata.

Proč? Protože dnes jsou přece k dostání samá antibiotiky vyhnaná,
bio maso je scifi, a Elenka prostě potřebuje jíst zdravé maso.

Tohle usoudily její babičky.
A že prý si na chalupu z jara pořídíme třeba dvacet až třicet kousků,
vykrmíme, a na podzim vybijeme, zamrazíme a Elenka bude mít zásobu na zimu.

Anebo na pět zim.

Já namítla, že si taky ráda pochutnám na zdravém kuřátku, ale hned jsem byla
poučena, že pro mě to teda rozhodně nebude, já si můžu jíst kuře z krámu,
ona je tady ta nemocná!

Jistě... Jak jinak...

Stejně jsem se ale na ten odchov kuřátek těšila, protože ONA má ráda všechna tahle
venkovská zvířátka - dívat se, krmit, pást... To i já si dám líbit.

Plán byl tedy ujednán, čekalo se na jaro.

Jenže pak se stala taková mrzutost, že naše babička - Elenky prababička, o jejíž
zahradu by v akci kuřátka kráčelo, onemocněla, a přebývá teď u našich, jelikož
její léčba probíhá v pražské nemocnici.

V takové situaci vem kuřátka čert, hlavně, ať se babička uzdraví.
Jenže to nakonec vypadá, že by kuřátka být mohla - záleží na mně!

Ano, na mně.

Babička mi nabídla, abych duben až květen, kdy ještě má její léčba probíhat,
trávila s Elenkou u ní v chaloupce, a že bychom si tam mohly tu drobotinu odchovat.

Zarazila jsem se.

Je to vůbec pro mě?

Jsem schopná a ochotná strávit dva měsíce s Elenkou sama na chalupě, starat se o babičky
psa, kočku a pár tuctů kuřat?

Zní mi to lákavě, ale možná si nedovedu představit všechny aspekty chovu.
A živobytí v chalupě, kdy všechno bude na mně.
Nevím, jak se začíná s chovem kuru domácího, musela bych něco načíst...
Budu se tam v noci bát.
Navíc zatím nedomýšlím, co tam, když bude třeba pršet - žádný internet (kromě slabého signálu
za vraty), žádné ústřední topení (a v dubnu jsme přece ještě za kamny...),
to bych musela chodit s uhlákem a naučit se rozdělat oheň...


Kruci, to je taková výzva, že pokud to nic nepřekazí, jdu do toho.

Jsem sice zhýčkaná městská žena, ale nedělá mi nejmenší problém se venkovu přizpůsobit.
Dokonce natolik, že si mile ráda obléknu zástěru, či jiný prostý venkovský oděv,
(nesmí mě v něm ale vidět Kiki), kdybych nějaký takový měla.

Loni se mi poštěstilo, když jsem v jednom nedalekém sekáči objevila šatičky
pro malou husopasku. Moje srdce zaplesalo a druhý den už v nich Elenka kráčela
po vsi.
Sice se moc necítila, navíc jí je nikdo z rodiny nepochválil, ale mně se líbila moc.
Byla přinejmenším stylová.
Nebylo totiž co pást...

Letos by tomu mohlo být jinak.
A já se aspoň obohatím o pár nových zkušeností, a uvidíme, jestli budu mít po týdnu všeho dost, anebo
dostanou všechna ta kuřátka jména a pojedou s námi po prázdninách do Prahy.
***

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martin | 24. ledna 2013 v 20:23 | Reagovat

Tak tuhle výzvu ti závidim. To je moje vysněná dovolená. Žádnej internet, mobil, jen příroda, krmení drůbeže a topení v kamnech a nošení uhlí a štípání dřeva :-) Jdi do toho! A husopaska má krásný šaty!

2 adaluter | E-mail | Web | 25. ledna 2013 v 0:21 | Reagovat

Paráda, reportáže z biofarmy, to tu ještě nebylo, nemůžu se dočkat, až nám všechny ty krásy a strasti jarního venkova barvitě vylíčíš. A že to bude barvité o to se vsadím. :D
Tak ne abys z toho ještě vycouvala, to by byla věčná škoda.
A když už tam jednou budeš, co ještě přibrat pár králíků, králičí maso je taky moc zdravé (v bio kvalitě samozřejmě) a třeba pár těch housátek, aby bylo opravdu co pást (o pasení kuřet jsem toho moc neslyšela), když už má na to Elenka i dobové šatičky, a navíc zbyde masíčko i na tebe, kdo by přece krmil dítě mastnou husou? :-D  :-D
A taková koza nebo kravka, domácí mlíčko, tvaroh, sýr.....
No a k tomu už jen pár řádek brambor, nějaká ta zeleninka a sbohem hypermarkety. :-P

3 Veronika | 25. ledna 2013 v 13:17 | Reagovat

Taky bych to brala :-) se vším všudy i na celý život (jen ten signál by mohl být lepší, abych si mohla číst Vaše povídky) :-)

4 Niternice | 25. ledna 2013 v 17:37 | Reagovat

1- Umíš si mě představit u štípání dřeva? To ti budu volat, jak se drží sekera :)
Ale jak řikám, láká mě to, takže kdyby to vyšlo, určitě to průbnu...

2- Což o to, brambory za chalupou na políčku už nějaký ten podzim sklízíme, zelenina je na babiččině zahrádce samozřejmostí, a pokud jde o další zvěř, tak kůzlátko nás taky napadlo. Jenže já četla, že je to stádové zvíře, takže je zákaz chovu jednotlivce... Navíc kam na zimu s ní... Jinak bych se ale nebránila, aspoň by skutečně bylo co pást (i když Elence by k tomu stačila kuřátka), a pak, aspoň by tam bylo pořád co dělat. Ale dojit kozu, kupříkladu, to by pak byl opravdu barvitý blog :):)

3- To jste mě strašně potěšila, děkuju! :)

5 Kiki | 25. ledna 2013 v 18:04 | Reagovat

Tak tenhle clanek me  opravdu pobavil:D

zasmala jsem se na  cely obchod:)  

pro me by to bylo za trest byt dva mesice na  chalupe, mam to tam moc  rada, ale  urcite  ne na tak dlouho a  jeste se  o vse starat... pamatuju si, jak jsme  chodili do toho kurniku pro tz  vajicka,co snesly slepicky...a myslim si, ze si poridte jen tak  2-3 kuratka, protoze na  100procent je pak nebudete schopny zabit,navic kdyz  je jeste pojmenujete:))

Ja  bych toho taky nebyla  schopna. Pamatuju si, jak jsem se  chodila  loucit s prasatkama babicky, hlavne jedno  zrzavy jsem si oblibila:)

No, jsem na Vas  zvedava,ale Elence by to urcite prospelo! ale v kvetnu te  budu potrebovat  v  obchode na  par  dnu, takze si to budete muset trochu zkratit:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.