Odborná sourozenecká studie

16. prosince 2012 v 1:53 |  Pojednání - archivní články na různá témata
Jednou, když jsme s Elenkou a s mou sestrou jely na chalupu, stavovaly jsme se u pumpy na kafe.
Sestra mi tam natankovala naftu, se kterou bychom dojely na chalupu třikrát a já jí poděkovala
a to kafe jí koupila - jsem už taková :)

Po týdnu, kdy už jsme byly dávno doma, jsem si cestou na nákup všimla, že ten její prázdný kelímek
pořád vozím s sebou. To je pro ni typické, bohatě mi zaplatí cestu, ale bordel si mám uklidit.
Jistě, služebníček :)

Přivedlo mě to k zamyšlení nad svými sourozenci. A i nad sebou.
Jsme čtyři. A každý úplně jiný.

Ta mladší sestra, ta by mi na cestu nepřispěla, protože nemá z čeho, a bordel by po sobě nechala taky.
Bratr by mi na cestu přispěl přiměřeně a bordel by si uklidil.
A já? Já bych jim nepřispěla, protože by to ode mě nevzali (mám výhodu "matky"),
ale bordel bych si zato uklidila.

Jsou čtyři různé varianty a my čtyři bychom je všechny vyčerpali.

Jde pochopitelně o studii v rámci sourozeneckých vztahů, vézt kohokoliv z nás někdo cizí,
tak se zachováme jinak.
Všichni bychom přispěli na cestu a bordel si uklidili...

Ale takhle mezi sebou máme jistou hyerarchii. Co si může dovolit (a dovoluje) jeden,
u druhého nepřichází v úvahu a naopak. Není to odstupňované podle věku,
nýbrž podle společenského postavení, rentability a povahy (pokud jde o ten svinčík).
Leccos si mezi sebou trpíme, jak jsme na co u koho zvyklí.
A když někdo vybočí ze svého "profilu", doslova potom šokuje.

Nejvíc respektu v rodině má starší z mých sester.
Nejmíň já nebo Kiki, teď nevím. Podle toho, která toho dne udělá větší kravinu.
Tom má jistou důležitost, už proto, že je jediným synem.


Zuzka platí za tu rozumnou. O to víc jsme všichni rádi, když se nám ji sem tam podaří
"rozdovádět".
To u Kiki je vzácnost, zastihnout ji v rozpoložení zadumaném, duchovním.
Mívá takové chvilky...
Tom nás nejvíc baví, když je vtipný, aniž to sám tuší.
Stává se mu to často.
A já, těžko se specifikovat. Jistě šokuju, když se celý den neohlásím s žádným
zdravotním nebo psychickým problémem :)

Nejvíc podobná jsem si s Kiki. Ne fyzicky, ale co se týče obav a paranoi.
Sice není hypochondr, jako já, ale zato se často obává i toho, čeho já ne.
Co by mě ani nenapadlo. Dokud mi to neporadí...

Tom, který se před pár dny vrátil domů na svátky, protože momentálně studuje v Anglii,
mi jako příhodu z cesty vyprávěl, že mu při dobíhání autobusu spadly kalhoty.
A říkal to s úplně vážnou tváří.

Prý na poslední chvíli vběhl dovnitř a jak doskočil na ten poslední schod,
cítil džíny u kolen.
Normálně tam stál v trenkách.
A vůbec se nezasmál, ani tam, ani teď...

Povídám, že si měl vzít pásek, když mu jsou ty džíny velký,
ale on na to, že nečekal, že bude dobíhat autobus. On totiž chodí vždycky
a všude včas.


A pragmatická Zuzka mi nedávno volá a vyhrkne: Tak jsem to udělala!

Vůbec jsem netušila co.

Prý se seznámila v obchoďáku.

Ona totiž, ač bez partnera, vůbec nekouká kolem sebe.
Dávno jí říkám, ať kouká, že HO může potkat úplně kdekoliv,
jenže ona na to nevěří. A tak nekouká. Nevšímá si.

A pořád žehrá na nedostatek příležitostí k seznámení, když sedí
pořád v kanclu.
No a tentokrát si prý na mě vzpomněla, když nakupovala vánoční dárky.

Už byla na odchodu, když jí proběhla hlavou myšlenka, že se zase vůbec
nedívala po chlapech kolem sebe.

A jak tak nad sebou kroutila hlavou, v zadumání do jednoho vrazila.
Omluvila se, on taky, a šel dál.
Jenže za malou chvíli ji doběhl a pozval ji na rande.

Jelikož se jí líbil, tak přijala, ale byla z toho chudák celá rozhozená,
že se skutečně seznámila při nákupech.


Kiki je teď moje paní vedoucí v krámku s dámskou módou.
V rámci zaučení mě vysílá k zákaznicím, a vždycky mi dobře poradí,
co jim říct. Jak začít, jak navázat kontakt a směrovat je ke koupi.

"Běž a řekni jí, že to, co si prohlíží, je z hedvábí!" Řekne mi třeba.

Tak jdu.

"Tohle je hedvábí," usměju se vlídně.

"Myslíte, že nepoznám hedvábí? Samozřejmě, že vím, že to je hedvábí!
Já hedvábí nosím dvacet let!"


Kiki se běží vysmát do skladu a já tam stojím jak sula mula. (Co je tohle proboha za slova?)

A pak mě zas vyšle za jinou s tím, že máme slevu, ať ji o tom zpravím.
A pěkně rusky!

Jelikož naše zákaznice jsou většinou Rusky.

Jenže já rusky neumím. Něco jsem pochytila, ale větu dohromady nedám.
A když se o to snažím, vypadá to asi takhle:

"My zděz máme skitku na všechno..."

A při mé smůle dáma praví:

"Slevu jo? Dobře, díky..."
Pak se odmlčí a zeptá se: "Jak jste to se mnou mluvila?"

Já: "Zkoušela jsem to rusky..."
Ona: "Vypadám snad jako Ruska?"
Já: "Ne! To ne..."

A Kiki už se zase tlemí, až jí tečou slzy.

Přitom není škodolibá, jenom nedokáže pochopit, že jsem ještě větší smolař,
než ona.

My dvě jsme totiž rodinné mistrině trapasů.


Z mé odborné sourozenecké studie vyplývá,
že jsme v týmu pár praktiků, pár bohémů, pár rozumných,
pár paranoiků, jeden hypochondr, dva srandisti a dva ctihodní,
jedna ctihodná matka, a dva chytří a dva ještě chytřejší...
Zkrátka vyrovnaný tým.



Jenom by mohli víc číst můj blog.
Jeden má totiž, podle svých slov, nějakou poruchu číst delší texty,
druhý se na to málo nudí, a třetí má poruchu zamapatovat si adresu stránky...
:)

Krásné dny mým čtenářům "bez poruchy"! :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martin | 16. prosince 2012 v 2:42 | Reagovat

Krásně jsi je vystihla. Jen bych nesouhlasil s tím, že u cizího v autě by po sobě nikdo nezanechal bordel...

2 Niternice | 16. prosince 2012 v 9:27 | Reagovat

Martínku, ale ty nejsi cizí :)

3 Martin | 16. prosince 2012 v 14:57 | Reagovat

V tomto pripade je to opravdu vyznamna vysada :-D

4 Martina | 17. prosince 2012 v 14:09 | Reagovat

Ty jo třeba jednou taky naše Kiki napíše takovouhle studii... :-) Ježiš vlastně to neee,vy jste čtyři! To by znamenalo ještě jedno dítě....tak to má Kiki po studii :-D

5 Niternice | 17. prosince 2012 v 22:05 | Reagovat

I o dvou sourozencích se dá psát studie :) A kdyby jí připadalo, že má málo materiálu, tak holt přidáš :):)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.