O konci světů

26. prosince 2012 v 0:32 |  ZPOVĚDNICE
Slíbený povánoční článek o konci světa, respektivě světů, a to mém a mých sester...

Byly jsme na oslavě jedenadvacátých narozenin sestry Kiki. Ona ráda cokoliv slaví
ve velkém stylu. Proto měla rezervovaných dvacet stolů a pozvaných sto hostů,
a na každém stole třista obložených mís a dalších pochutin k zakousnutí...

Rodinní příslušníci se sešli o hodinu dřív, abychom v klidu u jednoho z těch stolů
společně povečeřeli, a nerušeně pokecali, popřáli...

Byl to klub, kde se později i tančilo, a během našeho hodování se začal plnit
lidmi. Zuzce se hned zalíbil jeden ze zdejších hostů (cizích hostů), který seděl
opodál v křesle.
Byl to takový prošedivělý vlk, jenže jí se holt líbí postarší pánové...

Zkoušela tedy navázat oční kontakt, jak jsem jí radila, a všichni jsme sledovali,
pochopitelně velice nenápadně, jestli ten dědula zabere.

On to tedy nebyl úplný dědula, řekla bych, že tak padesátník - abych jí jako nekřivdila...

Pak bylo najednou devět a Kiki už začala pokukovat ke dveřím, v očekávání prvních narozeninových
gratulantů.

Já se mezitím dobře bavila, jídlo, dobré pití, muzika a mí blízcí - to je teď párty podle mého gusta.
Věděla jsem, že mě tlačí čas, v jedenáct abych byla doma a podala Elence léky...
A to v nějakém ucházejícím stavu...

On by to zřejmě zvládl i její tatínek, jenže ten ráno brzy vstával do práce, a tak jsem mu
chtěla dopřát nerušený spánek.



21:30 - Kiki marně vyhlíží své hosty

22:00 - Zuzce se podařilo navázat oční kontakt s tím chlápkem, byť nakrátko

22:30 - Navázala jsem oční kontakt s pinglem, ptal se, proč netančím

22:31 - Dostala jsem chuť tančit - ne odejít

22:32 - Ke slovu u stolu došlo na téma KONEC SVĚTA (někteří z nás z něj měli mírné obavy...)

22:35 - "Zuzi! Zuzi otoč se!" Strkala jsem do ségry, protože jsem právě viděla něco strašného

Otočila se a my všichni s ní. Její "důchodce" se právě držel za ruku s důchodcem vedle, a to s propletenými
prsty. Bylo to jasné, žádné pochyby.

22:39 (tak dlouho jsme mlčky zírali) - "To snad ne!" Vykřikla Zuzka zdrceně.

"To je konec světa, todleto!"

22:40 - "Pro mě taky, jestli nikdo nedorazí!!!" Přidala se Kiki.

A ještě jeden konec světa se nutně blížil, protože mně se chtělo pít dál a tančit, a veselit se, koketovat s barmanem, prostě normálně, jako ostatní, a ne odcházet...

"Dáte si ještě jedno?" Přitočil se ke mně.

"Ne, díky, já už musím domů."

Hned, jak jsem tohle dořekla, postěžovala jsem si ségrám, že si připadám v jeho
očích teď jak školačka.

"Anebo jako matka...," vyšperkovaly můj předsudek.

Nezbývalo, než popadnout kabát, chytit tágo a jet se starat...


Ve dveřích jsem potkala asi dvacet gratulantů, co si dalo na čas. Nesli dort a dary, a tvářili
se strašně slavnostně - Kiki svět tedy pokračuje...

Pro Zuzku prý později přišel nějaký elegán a pozval ji na skleničku k baru - no bodejť, pro jedno kvítí
slunce nesvítí...

A já?

23:00 - podala jsem léčky a šla spát, přestože bych bejvala pařila až do rána.
No a můžu? No, ne!
To je konec!
***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kiki | 28. prosince 2012 v 23:58 | Reagovat

Jsi proste starostliva maminka naseho andilka!!!;)
Ps: ten program oslavy si jeste vyrikame!!!:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.