Secondhand světa

27. listopadu 2012 v 9:00 |  ZPOVĚDNICE
Byla jsem s Elenkou u mámy, a ona tam po obědě vytuhla. Elenka.
Tak jsem se najedla (konečně něčeho pořádného), a pak mě to napadlo...

Kiki má už dobrý rok můj šedivý svetřík, který byl jedním z mých nejlepších,
a nějak není s to mi ho vrátit.

Dál mi také dluží navrácení stejně barevného trička, a když už jsme u toho, tak mám takový pocit,
že ještě jeden svetřík jsem už podezřele dlouho neviděla.

Je to paradox, že zrovna ona má zapotřebí půjčovat si moje šatstvo.
To přijde tak, že přijde v něčem úplně nepraktickém, a najednou zjistí,
že je to úplně nepraktické...

Třeba pro hru s Elenkou na koberci, anebo pro její další popracovní štaci.
A tak zaleze ke mně do skříně, kterou jindy považuje za skladiště všech secondhandů světa,
ovšem najednou je jí ta skládka dobrá.

A vždycky pak odejde v mých nejlepších kouscích. A že jich není moc.

Maminka jí to nedávno vyčetla: Tak ta holka nemá už takhle nic pořádnýho na sebe,
a ty jí to ještě kradeš?

Její zastání mě potěšilo, jeho znění už míň.

Taky tehdy řekla, ať si kliďánko otevřu Kiki skříň, a vyberu si, co mi padne do oka.
Ať si to prostě vezmu. Že Kiki má hadrů, a pořád si dokupuje nové...
Takhle doslova mi to řekla. Možná to znělo malinko jako rozkaz.
A maminky by se skutečně měly poslouchat...

Ovšem nic takového jsem v plánu neměla. Tedy, ne hned.
Měla jsem jen takový nápad, že si v Kiki přeplněné skříni, resp. skříních,
dohledám to své.

Jenže Kiki je zároveň (kromě nahodilé vykrádačky secondhandů), taky velký bordelář.
Kdo by čekal, jako třeba v tu chvíli já, že na něj z regálů vykouknou přehledně
vyskládané, barevné komínky, moc by se mýlil.

A tak jsem si nakonec připadala jako v jednom z dalších sekáčů.

Přehrabovala jsem se dlouho.

A ani jednu svou věc jsem nevyhrabala.

Tak ty to tady nemáš, jo? Procedila jsem mezi zuby.

No počkej...

Inu, rozhodla jsem se v tu chvíli dát na maminku a něco pěkného si vybrat.

Jenže Kiki je, kromě toho všeho shora popsaného, taky mrcha hubená,
(to je takový zvláštní ženský druh),
a tak jsem všechno, co mě zaujalo, opět se svraštěným čelem odkládala.
Tady mě to táhlo přes zadek,
tady přes boky, tu zas přes zadek, a tak to šlo pořád do kola.
Dobře, tak většinou to nesedělo přes pupek, no.
A přes prsa moc velký...

Jediné, do čeho bych se tak vešla, bylo jedno třičko s Obamou,
druhé s Madonnou a třetí byly kalhoty od pyžama. S růžovými kostičkami.
Ano, i takové poklady Kristýnky secondhand světa skrývá.

Ale pak mi ve všem tom zoufalství padlo něco do oka.
A to už ne ve skříni, nýbrž na bordelářově stole.
3D brýle!

Jupí! Tak ty jsou moje!

Elenka má už několik pohádek v tomhle formátu, určitě bude nadšená,
až je uvidí v celé jejich kráse.


Kiki mi volala, prý nemáme ujet, chce vidět Elenku.
Řekla jsem jí, že stejně zatím spí, ale přesto pojedem domů brzo...

Přemlouvala mě, abych počkala na sedmou, a já bych jí i ráda vyhověla,
kdyby v půl nepřišel domů Elenky nemocný dědeček.
Hned ve dveřích si pšíknul a povídá, že si musí udělat horký čaj.

Bylo vymalováno, rychle s Elenkou pryč, než ji nakazí.

Kiki nás ale překvapila ve dveřích, když jsme už už braly za kliku.
Prý předpokládala, že nepočkám, tak odešla z práce dřív.
Měla čuch.



"Co to proboha máš?" Otázala se zhnuseně s narážkou na brýle, které mi
právě sloužily jako čelenka.

"Tvoje 3D brejle holčičko!" Vpálila jsem jí.

"A na co?"

"Na 3D pohádky asi, ne!" Dostala jsem jí.

"Aha... A ty máš 3D televizi?" Dostala ona mě...


Moje pomsta všech secondhandů se nepovedla.
Zato mám doma 3D brýle, v nichž vypadám úplně úžasně,
a které stopro unosím - protože Kiki se pro jejich krádež vůbec nezlobila,
(taky nemá 3D obrazovku...),
zato má pořád a zřejmě už natrvalo moje nejlepší hadry.
***




Přidala bych pár fotek, které jsem ve "zkušební kabině" pořídila,
ale jsem líná měnit SIM kartu. Ony jsou totiž v mém novém telefonu,
který jsem po usnutí sebrala Elence, a který už dávno nepatří mně.

Copak já potřebuju nějaký dotykáč?
Navíc plný videí a her?
Kdepak - usoudila jednoho dne Elenka.

A tak si bude večer prohlížet mámu v tričku s Obamou ona.
Třeba si aspoň utříbí vkus...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kiki | 27. listopadu 2012 v 16:04 | Reagovat

To jsem cekala  zdaleko horsi zdrbnuti meho satniku a  skrine!

Jo ja vim, verejne se  priznavam,ze  jsem bordelar:( Ale ted nemam na  uklizeni cas:)

2 Niternice | 27. listopadu 2012 v 19:14 | Reagovat

To znamená, že na vracení věcí už tuplem ne... Chápu! :-)

3 martina | 27. listopadu 2012 v 23:33 | Reagovat

chci je vidět-ty fotky! :-)

4 Niternice | 28. listopadu 2012 v 9:45 | Reagovat

Mě v tričku Obamy a Madonny? :)
Tak třeba v silvestrovském článku...
Nejkrásnější jsem ale v těch 3D brýlích! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.