Jsem doma!

3. listopadu 2012 v 13:26 |  Zpovědnice
Dneska Vám povím, co se stalo jedné mojí kamarádce... když se vrátila s dcerou z nemocnice domů...

To, že je pustí, se dověděly až pozdě odpoledne, a bylo to nečekané.
A jelikož její muž se vrací domů z práce na sedmou, rozhodla se, že mu tu novinu
nezavolá, a že na něj doma bafnou. Třeba ze skříně...

Když svůj záměr svěřila kamarádovi, protože ona má taky, jako já, nejlepšího kamaráda,
(shodou okolností je to ten samý člověk:)),
dočkala se výstražného varování. Prý rozehrává klasický scénář...
Ale ona přesto trvala na svém.

Domů přijely v šest a ona měla co dělat, aby za tu hodinu stihla všechno vybalit,
a uklidit tak, aby příchozí nic nepoznal. Ten bude koukat...

Jenže koukala ona. Tedy ony.
Nejdřív viděly jen tmu, to když v těch sedm zhasly.
Jenže brzy pochopily, že táta má asi zpoždění.

Šla mu volat. Nezvedal to.
Tak bylo po všem. Rozsvítilo se a čekalo.

Přesto byly dál smluvené, že jakmile by zaslechly klíč v zámku, hned zalezou...

V osm volal sám. Ona řekla: Tak co je s tebou, že nebereš telefon?
On na to: Vždyť víš, že vždycky volám, až když se osprchuju a vybalim si...
Ona - zkoprnělá: Takže jsi doma?
On: No jasně.
Ona v šoku mlčela.
On: A co vy?
Ona dál mlčela, nemohla to vstřebat.
On: Povídám, a co vy!
Ona: No... My jsme taky doma.

On překvapeně: Co že? Jak to?

Nato ona zavěsila, protože to neustála.

Volal jí zpátky, ale nevzala mu to. Jen si pak četla zprávu, jak ho ta lež mrzí,
že šel do hospody a nechtěl jí o tom říkat, aby ji nedráždil, když na návštěvu do nemocnice
po práci nepřijel, ale do hospody mohl...

Snad by to i pochopila, kdyby ovšem nepřijel domů až v jedenáct.

Sypal si popel na hlavu, že to posral, a že ví, že měl přijet aspoň hned,
ale stejně prý jsem už - tedy ONA - byla naštvaná, tak to aspoň dopil
a dvakrát domů nespěchal.

Mno. Tohle udělat můj muž, tak se strašně naseru.
Ona je ale jiná, nakonec se tomu zasmála, a ještě spolu situaci rozehrávali,
jako že si ho mohla při tom telefonátu daleko víc povodit.

"Jsi doma jo? Tak to jsi ve skříni nebo kde? Elenko, táta se nám tady někde schoval, pojďme ho najít!"
(Mají taky Elenku...)

Nebo: "To sis asi spletl byt ne?"
"A u koho doma jsi?"


Samozřejmě visí ve vzduchu otázka, jestli nebyla lež i ta hospoda.
Ale ona naštěstí, pro všechny ty starosti kolem dcery, nemá energii pátrat hlouběji.
To já bych bejvala pátrala.
A kdo pátrá, ten zpravidla cosi vypátrá.
A pak se to musí nějak řešit a vyřešit a rozlousknout... A třeba to i skončit...
Kdepak, to je rozumná holka, že do toho nešla.

Akorát se z toho rozhodla vypsat na svém blogu. Ona má totiž taky blog.
Ten náš společný nejlepší kamarád jí sice radil, aby tohle snad ani nepsala,
a jestli to musí bejt, tak aspoň jako příběh kamarádky...

To by mě nenapadlo. Zkusím to příště taky tak, když bude něco ožehavýho.
Kamarádka může totiž zažít úplně cokoliv :)
***
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 kamarad | 3. listopadu 2012 v 14:04 | Reagovat

Tak to je noblesne zvladnuta situace. Akorat nevim, co se odehrava v hlave te tve kamaradky. Jeste ze to nemusis resit. Je to jeji boj. Ty mas "svoji" Elenku a starosti i bez toho dost. Otazka je, jak to vezme ten jeji muz. Jestli oceni jeji taktnost a neochotu delat sceny, nebo bude uspokojen tim, ze to vsechno hrave vyresil. Cas ukaze. Nezapomen s ni byt v kontaktu a dej nam vedet, jak to pokracovalo. Takove prihody pise jen sam zivot :-)

2 Andrea | 3. listopadu 2012 v 14:56 | Reagovat

Vubec se tomu nedivim, takovi presne chlapi jsou a my se muzeme nasirat, vztekat, najit si jinyho a stejne to dopadne uplne stejne ;-)

3 Kiki | 3. listopadu 2012 v 16:12 | Reagovat

PŘEJU si, aby se mi nikdy nestala  příhoda jako tvé kamarádce, ale  kdyby už se stala,přála  bych si ji umět vyřešit jako ona!:)  ale  to asi prijde  vekem, protože ja  bych tuhle situaci totálně vyhrotila, jak se znam. ale  myslim si,ze tvoje kamarádka před pár lety taky.. když ještě neměla Elenku. Ja  vlastne  tu tvoji kamarádku znám taky:)
A  je to supr máma a  supr kamárádka a  slyšela jsem,že má i supr sestru,Kiki  prej se jmenuje. A  kamarádky holcička ji má moc ráda, Kiki je nejoblíbenější teta její Elenky...:)

4 Niternice | Web | 3. listopadu 2012 v 17:04 | Reagovat

Kiki díky, kdo by náhodou ještě nepochopil, teď už nemá šanci být dál balamucen :):)
Ale dohrajem to: Ta kamarádka se taky nikdy nechtěla ocitnout v téhle situaci, ale stalo se a bylo potřeba to řešit - a nebo nechat bejt, což je v našem věku jistější :)

5 adaluter | E-mail | Web | 3. listopadu 2012 v 20:19 | Reagovat

Hospodě věřím, jinak by neměl nervy přijít až v jedenáct, to by mu špatný svědomí nedovolilo, tomu muži tvojí kamarádky.
Jinak ale trochu zapadla ta hlavní informace, že totiž tvoje kamarádka, se svojí Elenkou jsou konečně doma, tak třikrát sláva a třikrát hurá. Jí vyřiď. :-D

6 Niternice | Web | 3. listopadu 2012 v 22:11 | Reagovat

Tak myslím, že přesně tohle potřebovala ta kamarádka slyšet - pokud jde o první větu! Takže jí budu hned volat, aby si oddychla :)
A samozřejmě přidám i to ejchuchů z návratu domů, ona se taky moc raduje, i ta její Elenka :):):)

7 Angel Darkwood | Web | 6. listopadu 2012 v 20:16 | Reagovat

Přiznám se, že já bych to takhle být nenechala a šťourala dál, i kdyby to mělo skončit nepříjemným zjištěním. Každopádně snad byl teda opravdu jen v té hospodě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.