1. 9. 2012

1. září 2012 v 6:00 |  DNES
Dneska zase trochu absurdna, ačkoliv je to úplně hmatatelná realita.
To, co se u nás stalo.
Absurdní hádka s absurdním vyvrcholením a závěrem!

Vytáhla jsem žehlicí prkno, že se do toho dám. Koš přetékal,
bylo na čase. Měla jsem v plánu to celé zfouknout.
Ráda bych řekla, že jednou pro vždy, ale sami znáte, že je to práce nekonečná...

Žehlím, žehlím, a pak se probudila Elenka a Zdeněk se nabídl, že mě vystřídá.
Tak jsem si šla hrát.

Když se vrátím, prkno je uklizené, koš taky, po žehlení ani památky.

"To už je hotovo?" Podivila jsem se.

A můj muž to odkýval.
Prý je v koši už jen prostěradlo a to se nežehlí. Řekl.

Je fakt, že to natahovací prostěradlo někdy nežehlíme, ale tentokrát jsem chtěla mít koš prázdnej,
tak jsem se pro něj vrátila, že ho aspoň uklidím.

A co nevidím! Prostěradlo na vrchu hory prádla!

Přitáhla jsem koš zpátky do obýváku a říkám:

"Vždyť tu ještě prádlo je!"

"A kde?" Nakoukl do koše.

"Tady!" Tahala jsem z pod prostěradla Elenky zmačkaná trička, i jeho trička, a utěrky a kapesníky...

"Nic tam neni," mávl rukou.

"Jak nic? Tady je prádlo k vyžehlení!"

"Je tam jenom prostěradlo a to nežehlíme," trval Zdeněk na svém.

"Neni tu jenom prostěradlo, co je tohle? A tohle? A tohle?" Mávala jsem mu jedním kouskem po druhým před očima
už značně rozohněná.

"Ty se dej vyšetřit," řekl mi.
A to neměl dělat.

Zatmělo se mi. Tak já se mám nakonec dát vyšetřit?

"Já jo? Já, která tady vidí prádlo, který tady je, a ne ty, který tu žádný nevidí, ačkoliv tu je?!" Řvala jsem na něj.

"Měla bys vyhledat odbornou pomoc," odvětil chladně.


"Já?! Já?!!! Ty uklidíš prkno a zasuneš koš plnej prádla s tím, že je hotovo, když není, a já patřim do Bohnic?!" Vybouchla jsem jak sopka.

Zdeněk seděl u počítače a nevšímal si mě. A pak si odešel hrát s Elenkou.


Přišel kamarád a já mu celou hádku převyprávěla.
Řekl mi, že je to kravina.

"Je to kravina, taky kdyby řekl, že ho to už nebavilo, tak si to dodělám, ale proč to uklidí s tím, že je to hotový?"

"Proč to vůbec řešíš?" Zeptal se mě.

"Protože mě to vytáčí! Já to prkno musela znova vyndat a znova zapnout žehličku..."

"Chováš je jak blázen," usoudil kamarád.

"To snad ne!!! To mi řekl i on! Vy jste se na mě domluvili!"

A pak přišla ségra.

I ji jsem zasvětila do svého rozčilení.

Smála se.

Asi stokrát jsem za odpoledne zopakovala spojení koš prádla - nevyžehlil to celý - prej je to hotový...

"A Zuzi, on mně řekne, že se mám dát vyšetřit, chápeš to? On nevidí prádlo v koši, a já jsem cvok!"

Zuzka se smála, Martin taky a já si už jako cvok připadala.

Pak jsem ještě dostala přednášku o tom, jak Elenka všechny tyhle naše přestřelky vnímá,
a že bychom se před ní hádat neměli.

"Neumim si představit, že bych si to nechala na večer," namítala jsem.

"To ne, ale mohlas mu říct, ať jde s tebou na chvíli do koupelny, třeba..." radila ségra.


Tak jsem si to hned přehrála.

"Vždyť tam ještě prádlo je!"
"Kde?"
"Tady!"
"Nic tam neni."

"A šel bys se mnou prosim tě do koupelny?"

A tam:

"Ty tam to prádlo skutečně nevidíš?"
"Ne, všechno jsem vyžehlil."

"Ale já ho tam vidim!"
"Tak se dej vyšetřit!"

"Cože! Šel bys se mnou prosim tě před dům..."


Kamarád soudil, že Zdeněk zvolil nejlepší možnou taktiku. Udělat ze mě blázna.
Dobře prý ví, že nevyžehlil všechno, ale když buzeruju, tak mi to dal sežrat.

Zuzka zas přišla s vtipnou větou, kterou jsem měla použít a byla bych vítěz.
Ta věta zněla: Ty tam to prádlo nevidíš? Aha, tak až ho zas uvidíš, tak to prosim tě dožehli.

Ta věta má přesah - její autor dává najevo, že chápe, že káraný nevidí prádlo teď, protože ho teď vidět nechce.
Jinými slovy, až přestaneš bejt línej, (až se ti zas bude chtít), dodělej to.

Jenže mě za Boha nenapadaj vtipný a trefný reakce, když mám před sebou kupu prádla
a Elenku u nohy. A Zdeňka u počítače.
Proč nedokážu bejt frííí a kůůůůl a hepy?

Asi bych se měla dát vyšetřit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martin | 1. září 2012 v 14:17 | Reagovat

Jeste te to nepreslo? :-)
Pradlo je vyzehleny, Zdenek udelal vstricne gesto, ze te vystrida a nechtel se nechat buzerovat, tak delal ze ho nevidi a ty mu na to skocis. Jeste ted me ta banalita rozesmiva :-)

2 Niternice | 1. září 2012 v 17:24 | Reagovat

A já bych ještě teď vylítla z kůže 8-O  :-)

3 Iva | 4. září 2012 v 13:11 | Reagovat

Když to člověk čte, tak se tomu zasměje, ale já sama bych vylítla z kůže :-D...tak příště bych tvrdila, že je jídlo na stole, i když tam žádný nebude :-D....a pak řekla, ty ho tam nevidíš? tak se dej vyšetřit :-D....

4 Niternice | 4. září 2012 v 13:49 | Reagovat

Super nápad, já si to budu muset zapsat, protože ve chvílích CH nejsem dostatečně důvtipná! :) Díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.