Absurdní próza

29. srpna 2012 v 6:00 |  ZPOVĚDNICE

Můj muž je tak trochu anglofil - jestli to říkám správně. Zkrátka má rád Anglii, chtěl by tam dokonce žít.
Já ne, ale to je jiná věc.
Doma na zdi nám visí anglický kalendář, do kterého si zapisujeme denní úkoly, třeba doktory a tak.
A já tam mám poznámky o Zdeňkových službách.
Má vždycky tři dny práci a pak stejně dlouhé volno.
A ty jeho volna si proškrtávám. Prostě dole v tom políčku dne mám takovou pomlčku.

No a teď jsem koukala do toho kalendáře, kdy jdem s Elenkou na očkování,
a vidím, že ten den je nějak významný pro Velkou Británii.

A to GB bylo podtržené propiskou. (Jinak bych si toho svátku ani nevšimla.)

Hned jsem si na Zdeňkovu adresu řekla: To už nemyslí vážně, on snad hodlá slavit i jejich svátek nebo co...

Naštěstí nebyl doma, abych na něj mohla z fleku udeřit.
Tak jsem měla čas si všimnout, že to není jeho podtržení, ale má pomlčka,
tedy den jeho volna, který jsem ve spěchu
ledabyle označila právě pod to GB.

Protože já ráda rozvíjím absurdní situace, které mě sem tam napadnou,
a na které by mohlo raz dva dojít, kdybych se sem tam nejprve nezamyslela,
než vypustila z úst, co na srdci, představila jsem si, jak s tím za ním skutečně jdu...

"Zapomeň na to, že budem vyvěšovat nějakej prapor do oken, anglickej!"

"Kdy jako?"

"Ty víš moc dobře kdy, a abys náhodou nezapomněl, udělal sis poznámku v kalendáři!"

"Co to meleš?"

Pak by se mnou nejspíš k tomu kalendáři šel a tvrdil by mi, že to nepodtrhával on.
Nato bychom se pohádali, protože já bych oponovala, že do toho kalendáře zapisujeme jenom my dva,
a tudíž to nikdo jiný označit nemohl - a že anglofil je mezi námi ON,
a během doby, co by jenom tupě zíral, bych si už zřejmě povšimla, že stejné pomlčky jsou i u předchozích
dat, ztichla bych, a měla rychle něco důležitějšího na práci...

V horším případě bych mu oznámila: "No tak jsem to podtrhla já."
On by zíral ještě tupěji, a teď pozor, mám dvě možnosti, první je přiznat se -
takže bych mu objasnila, že toho dne má zrovna volno,
a že to není podtržené, ale že je to pomlčka, která je zrovna náhodou pod těmi písmeny GB.


A PROTO JSEM SI NA CHVÍLI MYSLELA, ŽE SEŠ TAKOVEJ MAGOR, ŽE UŽ MÍNÍŠ SLAVIT I JEJICH SVÁTKY!!!
A přitom ten magor jsem já. Už tomu rozumíš?

A druhá varianta, jak bych se mohla zachovat, když zírá, proč jsem to podtrhla já:
"No kdybys to chtěl náhodou nějak slavit, nevím, jak dalece tý Británii holduješ..."

Ovšem kdybych řekla tohle, tak tam stojí s otevřenou pusou ještě teď.
***
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martin | 29. srpna 2012 v 10:29 | Reagovat

Ha ha :-) Trosku mi to pripomina, jak jsi na me kdysi uderila, kdo ze to je ta Blanička coze? :-)

2 Niternice | 29. srpna 2012 v 11:57 | Reagovat

Taky jsem si na to vzpomněla, jenže to bych pak musela objasňovat, co jsem hledala ve tvym telefonu a do toho se mi nechtělo zabředávat :)

3 adaluter | E-mail | Web | 8. září 2012 v 16:21 | Reagovat

A jseš si vážně jistá, že má ten den opravdu volno?? :-D
No, vlastně už asi: měl ten den opravdu volno?? :-D

4 Niternice | 8. září 2012 v 16:25 | Reagovat

:-) Měl volno, ale byl tak nějak podivně slavnostně naladěn 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.