24. 8. 2012

24. srpna 2012 v 11:05 |  DNES
Večer nás Elenka vyděsila hláškou, že se jí špatně dýchá.
Bylo to před spaním, ze kterého má dle mého úsudku strach.
Brání se, kdykoliv ji chci uložit, ale možná to má po mně, já taky usínala nerada.
Jako malá.
Někdy i jako velká, ale co mám ji, tak se to zlepšilo...

Vrátím se k příběhu :)

Pouštěla si "děti" na mém telefonu, bylo to video o Páťovi a Verunce, s kterými
si hrála v nemocnici.

A pak to přišlo - když jsem přišla ze sprchy a ulehla na zem. Tedy na svou matraci.
A zhasnula jsem. A sebrala jí děti...

"Mami, špatně!"

Rychle jsem zas rozsvítila.
"Jak špatně Elenko?!"

"Špatně dýchá!"

Okamžitě jsem strhla hadičku s foukajícím kyslíkem panu sluníčku (má cenu tuhle větu vysvětlovat?:))
a snažila jsem se ji navléct za uši a pod nos Elence.
Začala se agresivně bránit a řvát.

"No tak když se ti špatně dýchá, tak musíš mít ten kyslíček v nosánku, víš...", snažila jsem se jí to rozumně vysvětlit.

Nepochopila to. Asi ještě nemá rozum - na rozdíl ode mě!

"Můžu hačí?" Otázala se.

"To víš, že můžeš," dovolila jsem jí.

Když si začala poroučet hračky, anebo aspoň knížku, zavětřila jsem.

"A je ti už dobře?"

Kývala na souhlas a chtěla to skládání.

"Elenko, ale mamince nesmíš lhát. Jestli je ti dobře, tak nemůžeš říkat, že je ti špatně, víš? To bychom museli do nemocnice a třeba zbytečně... Víš?"

Kývala. A to skládání prosila.

Zdeněk to celé sledoval ode dveří.

"Elenko, tak jak ti je?"

Podívala se na jeho přísnou tvář a zamyslela se.
"Špatně," řekla.

"Tak pojedem k doktorovi," oznámil jí tatínek.
"Né!" Bránila se.
"Takže je ti dobře?"
"Jo."

"Takhle nemůžeš, to se nic nedovíme... Když se bude bát, tak třeba zalže, i když je jí fakt blbě!" Okřikla jsem ho.

Na to se musí jinak.

"Elenko, poslouchej mě," snažila jsem se navodit vážnou atmosféru, ačkoliv ona stále čekala tu skládanku.

"Jestli je ti opravdu špatně, tak jsi hodná, žes to řekla, a pojedeme za panem doktorem, aby ti pomohl, ano?"

Kývala.

Bylo jedenáct. A co když kecá?
Ale co když ne?

"Elenko, jak je ti špatně? Kde tě bolí?" Naléhala jsem.

Chci mít něco v ruce, než zavolám záchranku. Anebo než vytočím Elenky rozumného pana doktora.
Mohla bych ho vytočit...

Elenka mi předváděla hluboký nádech a výdech, pak dýchala rychle, jako když si hraje na psa,
a když měla pocit, že už nás snad dostatečně přesvědčila, že spinkat rozhodně nemůže,
opět se začala domáhat hračky.

"Elenko, tak pravdu, jak ti je?" Zeptal se jí Zdeněk narovinu.

"Dobře," řekla Elenka v domnění, že už jí to skládání konečně podáme.

Ach jo.

"Elenko, tak když je ti dobře, tak už musíme rychle spinkat, protože je pozdě, víš..."

"Né! Špatně!" Rozplakala se.
"Tak se jede do nemocnice. A nechají si nás tam, budeme spinkat tam..."
"A bude tam Páťa a Verunka!" Zajásala.

Zdálo se, že máme jasno.


Tak abych předešla dalším výmluvám a lžím, dovolila jsem jí, že spát nemusí, ale
bude ležet a já spát. Ona ať si třeba zpívá nebo povídá - to aby neměla stres.

Chvíli to fungovalo, ležela, mumlala si, takže já stejně neusnula, ale aspoň nehlásila, že se jí špatně dýchá.

Zhasnula jsem.

Dozpívala. "Špatně!"

"Elenko..."
"Né, rozsviť!" Žádala.

Takhle jsme si hrály až do jedné.


Další den to ve mně ale přece jen hlodalo. Co když se jí vážně hůř dýchalo? Navíc docela dost pije,
víc, než obvykle.
A tak jsem pana doktora nakonec vytočila.

Povyprávěla jsem mu noční příběh a on na to, že když se někomu špatně dýchá, tak pít nechce.
Jsou to prý dvě věci, které se vylučují.
Tak mám být klidná. Navíc by to na ní bylo vidět, že lape po dechu, anebo je zadýchaná.
A tak mě náš pan doktor opět uklidnil. Říkám "náš", protože Elenky je to kardiolog a můj psycholog :)
***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martin | 24. srpna 2012 v 18:24 | Reagovat

Taky bych byl zmatenej. Clovek nechce nic podcenit, ale asi ani panikarit neni dobre. Ale Elenku podle me podeziras zbytecne. Myslim, ze dite, ktere sotva mluvi, nedokaze jeste tolik kombinovat, aby vedelo k cemu je lhani. A hlavne. Od koho by se to naucila ze? Nevim, treba se pletu. Opravte me nekdo, jestli si myslite, ze ledva trilete dite umi lhat :-)

2 Niternice | Web | 24. srpna 2012 v 20:28 | Reagovat

Martínku, řekla mi to večer před spaním znova. Já na to: Elenko, neni ti špatně. Dneska si takhle hrát nebudem. A víš co ona?
Né, chvilku špatně! :)
Už umí kecat, ví že když to řekne, tak kolem ní lítáme a nespí se.

3 Martin | 24. srpna 2012 v 20:56 | Reagovat

Jak ale chceš malýmu dítěti vysvětlit, že ti má říkat pravdu. Když to dítě ví, že může říkat to, čím tě bude manipulovat a tvrdit ti, že je to pravda? Brrr. Úplně mě z toho mrazí a je to námět na horor.

4 Niternice | Web | 24. srpna 2012 v 21:18 | Reagovat

to je právě to, co jsme řešili a řešíme, jak z ní dostat pravdu. Ale doktor říkal, že by to JEN neříkala, že by to bylo hlavně poznat. Což je dobrý vodítko :)

5 andrea | 27. srpna 2012 v 0:17 | Reagovat

Naše Anetka 2r2měs. si před spaním vymýšlí všechno možný, kakat, mlíko, bojí se panenky atd. :-) v týhle situaci bych se ale taky bála

6 Niternice | 28. srpna 2012 v 22:55 | Reagovat

Jsou to malí vychcánkové :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.