30. 6. 2012

30. června 2012 v 6:00 |  DNES
Jak jsem Vám před časem psala, že moje sestra byla na liposukci,
tak se teď stala taková věc.

Ona totiž, ještě před tím odsátím tuku, chtěla pořídit dokumentární
fotografii svého pozadí PŘED, kterou by posléze mohla srovnat s PO.

Byla u mě, tak jsem jí zadek cvakla. Nahej, samozřejmě.
Jenže druhá sestra, která u mě taky v tu chvíli byla, najednou přiskočila,
taky na mě vystrčila zadek, a že prý chce srovnání zadků.

Tak jsem udělala pár fotek, nechala je ve foťáku, a šla si po svým.

Jenže, jak u nás teď byl ten mejdan, tak jsme taky fotili.
Ostražitě jsem hlídala foťák, aby se nedostal do rukou žádnému z hostů,
kterého by třeba napadlo prohlížet si vyfocené, a fotila jsem jen já
a můj muž.


Když ale potom dorazil ten kamarád se svou čerstvou známostí,
přáli si společné foto. Zdeněk je vyfotil hned několikrát, a oni ho potom
požádali, aby jim foťák půjčil, že si chtějí prohlédnout, jak jim to spolu sluší...


Zpozorněla jsem, a využila chvilky, kdy se Zdeněk snažil přijít na to, jak se
z režimu focení dostane na prohlížeč.

"Já to najdu!" Zavolala jsem s tím, že fotky rychle smažu.
Holt dokument nebude. Lepší, než aby byly mé obě přítomné sestry znemožněny...

Jenže najednou vyskočil jiný večírkem rozjařený kamarád, který o inkriminovaných
snímcích ve foťáku věděl, (aniž je viděl!), Zdeňkovi vyrval foťák, a já si oddychla.

Předčasně. On totiž jen rychle přepnul ty režimy a nalistoval fotky zadků.
Dal je tokajícímu párečku před čumáky a řekl: Tohle jste vy dva.

*

Druhá příhoda, kterou Vám chci dnes vyprávět, je z úplně jiného soudku.
A taky už jsem cosi z příběhu zmínila.

Jedná se o ten náš rozkopaný chodník před domem.
Jak jsem si stěžovala správci domu, že nás provizorní lávka navádí přímo do silnice,
kterou jsme chtě nechtě nuceni s rizikem přejít, abychom se vůbec někam dostali.

Správce řekl, že má stejné možnosti, jako já, nám tam ten přechod nějak zajistit.
A tak jsem jednala na vlastní pěst.

Po zdlouhavém dovolávání se na úřad naší městské části, jsem konečně byla spojena s někým,
kdo si právě neválel šunky na dovolené, a mohl se zároveň zabývat mým problémem.
Takový tvor byl ten den na tom úřadě jediný.

Paní byla stručná a rychlá.

"Tohle vám tam udělali? Já to zařídím!" A zavěsila.

Odpoledne, když jsem se vrátila s Elenkou od našich, potkala jsem u rozkopaniště stavbyvedoucího.
Poznala jsem ho hned, protože jediný byl v civilu a čistý.

"Máme tady takovej problém..." Spustila jsem hned, když jsem viděla, že přechod stále neni.

"Už ho nemáte, řekl jsem chlapům, ať posunou zábradlí do silnice, a udělaj vám zatim chodník podél chodníku, kterým teď budete procházet, takový koridor" Odvětil mi s úsměvem.

Ani jsem si "koridoru" nevšimla. Ale dobrý, stačí.

"A slečno!" Zavolal na mě ještě. (Slečno, opravdu :))

"Kdybyste se tam s kočárkem nevešla, tak jim řekněte, a oni to ještě rozšíří."

Hmm, tak to by bylo vyřízeno. Dobrá práce, pochválila jsem se.

I pan správce mě pochválil, když jsem mu svůj počin poslala v mailu.


Jenže další den jsme vylezli ven a náš koridor byl celý rozkopaný.

Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že to páni dělníci asi pochopili špatně.
Neměli nám rozšířit chodník až k tomu zábradlí... :)

A tak se nám tu teď rýsuje snad nejširší chodník v Praze, když nepočítám pěšší zóny.
Zřejmě jim to pondělní kontrola toho stavbyvedoucího pěkně vytmaví a budou to zas zahrabávat,
ale málem jsem se zasadila o skutečně dobrou věc.

Ne kvůli tomu prostoru pro nás. Ale kvůli tomu, že by se zúžila silnice, a tak by milým závodníkům nezbylo,
než tam tu třicítku už konečně dodržovat.
***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martin | 30. června 2012 v 6:22 | Reagovat

Vzdyt se s tema zadkama zas tolik nestalo. Maj je pekny:-) A nebyly tam videt obliceje :-)
S tim chodnikem to je snad vtip. Nerikej mi, ze ti blbci, rozsirili vas uz tak zbytecne sirokej chodnik, na jeste sirsi.

2 Niternice | 30. června 2012 v 11:51 | Reagovat

Už to zas zahrabávaj, asi měli kontrolu dřív, což můžou bejt jedině rádi :)

3 adaluter | Web | 30. června 2012 v 14:32 | Reagovat

Vidím, že velká rodina je bohatým zdrojem "veselých historek z natáčení", jak k tomu přijdeme my, ubozí jedináčci, samá nuda, samá šeď. :D

A mně se hned zdálo, že to šlo nějak moc hladce, než aby to mohla být pravda.
I když, já, muset v tomhle vedru někde tvrdnout ve výkopu, asi mi to taky moc myslet nebude, pokud vůbec přežiju. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.