29. 6. 2012

29. června 2012 v 6:00 |  Dnes - jednorázovky
Původně jsem Vám dnes chtěla psát o tom, jak jsou muži v páru
přesvědčeni, že těmi, kdo má navrch, jsou oni - a hlavně proč,
ale já se k tomu myslím dostanu, i když Vám povím něco úplně jiného...

Měli jsme doma mejdan. Byla to oslava narozenin mého muže.
Po tetování, které si přál a dostal, po akvárku, které si nepřál a dostal,
přišel večer zapíjení. Který si přál. A sám zorganizoval.

Pozval své přátele, a já přichystala pohoštění.

Popíjeli jsme, povídali, hráli společenskou hru zvanou "Aktivity",
kterou možná znáte, ale potom zazvonil poslední očekávaný host.

Je to kluk, který srší energií a je pro každou srandu. Těšili jsme se na něj.

Jenže on nepřišel sám.

Nějaký čas jsme ho neviděli, a tak nám nepřišlo divné, že si vede slečnu.
Je sám, tedy byl sám, pokud víme, takže konečně už někoho má!

Představil nám Táňu a dodal, že ji potkal teď v tramvaji a pozval ji na párty.
Ona přitakávala, a nám bylo jasné, že si pro nás připravili komedii.
Hrajou, že se poznali těsně předtím, než dorazili k nám. Haha.

Když se ovšem u nás na gauči začali seznamovat a vyptávat se jeden druhého
na takové ty základní informace, jako je práce a věk, bylo už jasné, že nekecali.


Ten kamarád si přál slečnu opít, vehementně se snažil, aby měla stále plnou sklenku
a "uvolnila se".
Je velice zábavné pozorovat chlapa, jak se snaží, veden svými pudy a touhami,
je jak býk, co sleduje jedinou barvu, a nic jiného nevidí, neslyší.

Slečna mu pak v závěru oznámila, že je už několik let zadaná, ale že dnešní večer byl
příjemným zpestřením na cestě domů z práce.

Můj muž přebral. Mohla za to ta tráva v závěru.
Přitom ví, že s alkoholem to nejde dohromady.

Když jsem mu v posteli chtěla sundat džíny, pravil, že NÉ! To už by prý
nebylo autentické - chce se ráno vzbudit tak, jak večer padnul.


Chvíli jsem na něj koukala, co to jako mele, ale on usnul.
Měla jsem v úmyslu mu ty džíny prostě servat násilím,
ale kamarád mi poradil, ať mu to dopřeju, že ho chápe.
Ať mu dám jenom k posteli kýbl.

Tak jsem ho nechala tak.
Jsem zvědavá, co ráno řekne na otlačenej pupek od přezky na pásku.
Jestli bude rád, že je to autentický.


Mimochodem, až ho potkáte, zeptejte se ho, jestli náhodou neví, co bylo dřív.
Jestli vejce nebo slepice.

Minule o tom přemýšlel, a když jsem se začala smát,
tak mi úplně vážně řekl:
Ne! Neřikej mi, že už se to ví!


Ne! Já o tom nemůžu psát, proč si muži myslí, že jsou inteligentnější.
Já to totiž nevim :)
***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 martina | 30. června 2012 v 22:22 | Reagovat

opět skvělé!:-) A ať přemýšlím jak přemýšlím-taky nevím..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.