27. 6. 2012

27. června 2012 v 6:00 |  Dnes - jednorázovky
Víte už, že máme doma akvárko.
Teprve pár dní. No a představte si, že jsem při jedné z relaxačních chvilek nad ním,
zahlédla cosi malého, plujícího, bezbranného a rychle spěchajícího do úkrytu...

Narodila se malá rybka!

Tak mě to potěšilo, že jsem do jedné v noci dumala, kde ji přechovat, než povyroste,
aby ji ti kanibalští rodiče nesežrali.

A musím se Vám pochlubit, jak jsem inteligentní.
Zjistila jsem to.

První, co mě totiž napadlo, bylo, dát novorozence do plastové láhve, a tu spustit do toho akvárka k ostatním.
Ať se přes "sklo" seznámí, ale zůstane v bezpečí.

Jenže jsem pak řešila, jak tam tu lahev upevnit, a jak do ní dodat kyslík.

Tak jsem ji dala radši do vázy na stůl, do takové větší, kulaté.
Přesadila jsem jí tam i jednu rostlinku, a doufala, že ta se jí o kyslík postará.

Jenže pak jsem se dočetla, že nikoliv. To až ráno.
Máma sice říkala, že tak malý rybce stačí sem tam zabublat do vody brčkem,
ale na její radu se nedá spoléhat.
Není akvarijní znalec.

Teď se pomalu dostanu k tomu, proč jsem inteligentní.

Na netu jsem si totiž hledala, jak se takový "potěr" nejlépe přechovává (a vychovává),
a představte si, že v "plastové plovoucí porodničce", která po domácku dělaná vypadá
přesně tak, jako moje plastová láhev.

Říkám si hned - ááá, vida. Co mě napadlo hned, jak jsem rybku vylovila, bylo to pravé.
Jenže jedna věc mě nenapadla, a tomu se tedy hodně divím, protože je to tak prosté.
S tím kyslíkem, víte.

Propíchnout tu láhev na několika místech, aby se dovnitř dostaly žbulinky (jak říkával náš dědeček),
a okysličení je zaručeno.

To na tom netu taky radili.
Nechápu vážně, že mě takový banální nápad nenapad´.

Možná jsem inteligentní právě až moc, a to už pak takové drobnosti jsou zase moc málo na to,
aby se jimi můj mozek zabýval. Nevím.

Ale reputaci před sebou samou jsem si vylepšila nápadem, jak "petku" přichytit ke stěně.
Propíchla jsem ji i nahoře, dvakrát, protáhla tudy drátky a ty zalomila přes sklo. A porodnička už neplave,
ale důstojně stojí.

Při vší té práci ve vodě jsem potkala ještě jedno miminko.
Tak jsem ho odchytila a máme v láhvi dvě. Teď je pořád kontroluju, jestli jim nic nechybí,
protože na tom portálu o akvaristice jsem zjistila,
že o chovu rybek nevím skoro nic. Spíš jenom nic.

Ale na druhou stranu, inteligentní lidi žádné portály a rady nepotřebují, nás vede intuice,
takže myslím, že si s novorozenci poradím a vychovám z nich pořádný řádný ryby.
Inteligentní po mně :)
***

Ano, máte pravdu, z narozeninových rybek jsem nejvíc nadšená já.
Když zavřu oči, vidím žbulinky. Hodně žbulinek.

Zdeněk říkal, že je to tím, že celý dny čumim do akvárka...
Takže mě to neděsí.
Jenom jeho trochu jo.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 m | 27. června 2012 v 10:03 | Reagovat

Já z tebe zas nemůžu :-)

2 Martina | 27. června 2012 v 20:07 | Reagovat

Po náročném dni opět super relax u Tvého blogu ;-) A opět se bavím,Ty mě bavíš! :-D

3 niternice | Web | 27. června 2012 v 23:12 | Reagovat

Děkuju! Nejradši Vás bavím! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.