Kachny na víně

11. května 2012 v 21:49 |  Pojednání - archivní články na různá témata
Silná chvilka, jedinečný okamžik, mimořádná událost, zvláštní zážitek...
Jeden moment v čase, který si člověk zapamatuje navždy.

Tak nějak jde popsat děje, které jsou natolik zvláštní, že nám utkví
v paměti a rádi se k nim v ní po celý život vracíme.
Dny, pro které stojí za to žít.

Každý by pár takových jistě vzpomněl.

Moje babička nám loni vyprávěla svůj silný zážitek z dětství.
Z doby války. Přestože si ho nepamatuju celý, (já ne po roce, zatímco
ona po sedmdesáti letech ano), to hlavní mi taky v hlavě utkvělo.

Na dvoře se vylilo několik sudů vína. A jejich domácí kachny v něm plavaly.

Tuším, že ho snad vylili schválně, okolnosti jsem zapomněla - souviselo to nějak
s válkou. Já si zapamatovala ty kachny.

Líbí se mi to. Kdy se podaří vidět plavat kachny na víně?
Kromě pekáče...

Už jsem to trochu nakousla - zážitky jsou nepřenosné. Sice sdělitelné,
ale nikdy je nevezmete za své. A tak si z nich taky prd pamatujete,
když nedáváte dobrý pozor.

Proto já si po roce vzpomněla jen na kačeny.

Vzpomínám, kdy já zažila něco podobně zvláštního. Něco a la Hrabal.

Ale mám pocit, že moje zážitky z dětství jsou vesměs obyčejné. Běžné.
Nic, co by se dalo psát do knih :)

Zdá se mi, že čím je člověk starší, tím exotičtější jeho ranné prožitky jsou.
V kontextu současnosti.

A tak zůstanu ještě u babičky.
Narodila se v Praze a pamatuje výstavbu sídlišť na jejích okrajích.
Dneska už jsou okraje zase o kus dál, kam dnes jezdí metro, dřív nejezdil ani autobus,
byla tam pole...

Vyprávěla nám, že do jednoho nového paneláku se nastěhovala romská rodina.
I s koněm.
Prý celý dům páchl po kobylincích a chcanky tekly na sousedy dole ze stropu...

Nakonec se na koně přišlo a lidi si na "kočovníky" došlápli.

To je taky scifi, dneska už. Jak příděl bytů, tak kůň v jednom z nich.

Vzpomněla jsem si na jedno moje "scifi" z dětství. Koupali jsme se v Rožmberku,
mezi kapry a bylo to úplně normální.
Dneska se tam už nekoupe nikdo.

Na hrázi je plno kiosků a lidi tam sedí nad pivem a na rybník se jen dívaj.
Maj bazény na zahradách.

Takže budu mít co vyprávět vnoučatům! Bude to sice slabý, ale když přidám
"pravěký" kachny na víně, tak snad užasnou :)
*

Někdy se zapomenu, a vyprávím Elence některé své myšlenkové pochody nahlas.
Když jsme spolu samy. Ona mi stejně nerozumí a já si aspoň poslechnu, co se mi to zas
honí hlavou.
Když si to člověk řekne nahlas, utřídí si myšlenky...

Na chalupě proti hřišti stojí stará hospoda. Dneska už dávno nefunkční.
Nová hospoda je naopak za hřištěm, které tam taky za mého dětství žádné nebylo.

Koukám na tu starou pivnici s nostalgií, protože jsme před ní jako děti čekávaly na naše,
hrály jsme si tam s kamením a chodily dovnitř upíjet jim pivo.

K téhle nové nemám žádný vztah, kdyby ji zavřeli, nijak by mě to nemrzelo.

A to jsem povídala Elence, když jsem ji nesla z hřiště.

"Tady ten dům, to bejvávala dřív hospoda, víš. Tam se pilo pivo."

"Hmmmmm." Vyšpulila spodní ret.

"Ta byla lepší, než je tahle nová, to už neni ono." Pokračovala jsem.

"Hmmm." Zabučela chápavě.

"Ale až ty budeš velká a tuhle zavřou, a postavěj místo ní jinou, tak taky budeš
svejm dětem řikat, že už to neni, co to bejvalo..."

Elenka kývala a já měla kdoví proč pocit, že tomu rozumí.

Pocit jedinečného okamžiku, kdy svou dceru zasvěcuji do filozofie života.
Dokud ona neukázala prstem do nebe a nezvolala: Letadlo!

Je jí to jedno, ňáká stará a nová hospoda, která bude jednou taky stará.
A za pět minut jí bude jedno i to letadlo, co nám letí nad hlavou.
To dětství má taky něco do sebe. Když se podaří, tak může být jedním dlouhým silným
zážitkem, který navždycky utkví v paměti.

Poetickým jako kachny, co plavou na víně, a groteskním jako kůň, co bydlí v paneláku.
***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 panta | 11. května 2012 v 21:56 | Reagovat

O, jak poetické, ne krásné, fakt!

2 Martin | 11. května 2012 v 22:53 | Reagovat

Moc hezky:)

3 niternice | 12. května 2012 v 11:30 | Reagovat

Děkuju!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.