16. 3. 2012

16. dubna 2012 v 6:00 |  DNES

Koupili jsme naší kočce přípravek proti blechám a klíšťatům.

Jak chodí ven, a pak zas oknem domů, nosí nám klíšťata do bytu, kde jsem
denně aspoň jedno našla. Klidně si to štrádovalo obývákem, dokonce i v posteli
už jsem jedno vyčápla. A to v Elenčině!
To byl impulz začít jednat hned.

(Do té doby jsem nákup přípravku měla jen v plánu, jak to tak často mívám.
Jako třeba stříhání nehtů...)

Zdeněk přivezl vodičku, která se podle návodu měla vylít Sáře (anebo jakékoliv
jiné kočce) za krk, mezi lopatky.
Líbit si to dala, v tom háček nebyl. Ten jsem našla později, když jsem se na konci návodu
dočetla v upozornění, že jednotlivá klíšťata se i po ošetření mohou v srsti uchytit, a tak není
záruka, že přenosu infekčních chorob je tím předejito.

Paráda, říkám si, tak už jen jednotlivá klíšťata nám sem bude nosit.
Jako kdyby do teď to byly celé vesnice...

Tak jsme si zase tak moc nepomohli. Jak to u nás bývá zvykem...
*

Sestra mi vyprávěla, že v nějaké internetové diskuzi na téma Jak na krásnou pleť,
se dočetla, že úplně nejlepší je moč. Ano, moč.

Prý se má počurat tampónek a jím si potřít obličej. Ráno a večer.
Kam se prý hrabou drahé krémy.

A taky mi řekla, že plno lidí z té diskuze už to zkoušelo, protože
přidávali pochvalné komentáře směrem k této radě.

Radě jak ze středověku.

Já měla na chvíli nutkání to zkusit. Ale nemůžu.

Nejde mi to nějak dohromady s čistě povlečeným polštárem.
A s polibkem Elence během noci.
Ani s polibkem Zdeňkovi, i když ten by to snad přežil - kdyby nevěděl :)

Takže to nezkusím. Ale nápad určitě príma.

Připomnělo mi to, že jsem jednou hledala babské rady na ženské záněty
a vyjelo mi taky, že nejlepší je moč.
Nachcat do nádoby a pak vstřikovat...
Raději jsem si tehdy zašla k doktorovi.

Ale jinak se mi líbí středověce laděné návody, jak si sám pomoct.
Upřímně mi z takového soudku připadá i ten kyslík, co máme doma v bombách pro Elenku.
Nejvíc mě ale lákají dávné recepty pokrmů.
Jednou jsem jeden takový zkoušela.
Bramborové placky přímo na holé plotně dělané...
Nestálo v tom receptu slovo plotna, ale to jenom proto, že ji v těch dobách neměli,
pochopitelně.
Ale jak to dopadlo, o tom raději až někdy jindy :)

Kdybych si radši pochcala ksicht, bylo by to možná víc k užitku.
To jsem ještě bydlela sama... Jenže jsem o tomhle způsobu zkrášlení ještě nevěděla.
A dneska už je na to pozdě.
To se mi stává pořád, tohleto honění bychů :)

Možná v létě zkusím ještě jednou ty brambory.
Mám už, coby kuchařka, něco navaříno, tak by to třeba mohlo vyjít.
Problém je v tom, že k tomu potřebuju tu litinovou desku.
Dávno mám v plánu ji někde koupit, ale čekám na příležitost k té koupi.
A víte, jak tohle u mě dopadá...

To bych musela potřebovat z čista jasna akutně udělat ty placky.
A vůbec mě nenapadá, za jakých okolností by takový den mohl nastat :)
***
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jan | 16. dubna 2012 v 10:35 | Reagovat

Opet me bavis :-)

2 niternice | 16. dubna 2012 v 11:06 | Reagovat

Opět děkuji :)

3 adaluter | Web | 16. dubna 2012 v 12:01 | Reagovat

No, snad možná, až se někde dočteš, že jedině bramborové placky na litinové desce připravené, vyženou z domu i jednotlivá klíštata. :-D

4 niternice | 16. dubna 2012 v 12:27 | Reagovat

zasmála jsem se :) Asi dostaneš diplom za nejlepší koment! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.