10. 4. 2012

10. dubna 2012 v 6:00
Byla u mě kamarádka Edita. Vlastně ona říkala, že nemusím její jméno skrývat
za fiktivní, takže ji odtajním. Dita. Měla jsem velkou svízel ji v té Editě schovat :)

Přinesla šampus, a tak jsme popíjeli a povídali - i s mým mužem.
A já pak koupala Elenku, no a oni dva si šli před dům zapálit.

Nesli si s sebou ty šampusky a překvapeného souseda, který tam už kouřil,
společně pozdravili.

Na otázku, co slaví, odvětili jen lakonicky, že prostě mají co.
A Zdeněk pak dodal: Neříkej to prosim tě Janičce...
Byl to momentální nápad, to se mému muži občas stává.

Soused koukal, neřekl nic ani jim, zato já jsem se doma rozesmála, když mi to vyprávěli.
Jsem moc zvědavá, jak se na mě bude příště ten kluk soucitně dívat a říkat si: Jo, holka,
kdybys věděla, jak tě ten tvůj podvádí...

Zajímá mě jeho výraz, jestli schválně poznám, že na mě kouká jinak.
A jestli mi to přeje, anebo soucítí.
Anebo, jestli bude patrné, že má nutkání mě o nevěře mého muže uvědomit
a pere se to v něm.
Gól by ovšem byl, kdyby to vážně udělal.

Co bych mu asi tak pověděla?

Zahraju naivku: Nelži, to by mi nikdy neudělal!
Jednoduchou: Fakt? To je debil.
Hysterku: Co že? Jak to? Béééé...
Laxní: Mně je to jedno, ať si dělá, co chce.
Frajerku: Dobře, děkuji za upozornění.

Jen nevím, jak bych se zachovala sama za sebe. Obzvlášť, kdyby to nebyla hra.
Možná všechno dohromady a pěkně postupně :)
***

O nejbližším setkání se sousedem, s nímž se občas potkám před domem s cigaretou,
podám hlášení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.