Jak jsme píchali kuře (a jiné extrémy)

18. března 2012 v 6:00 |  ZPOVĚDNICE
A dneska zase z naší rodinné pokladnice, neboť o to Vás nemůžu připravit.

Příběh je to komplikovaný, tak abych ho správně podala...

V televizi běžely zprávy. Hlasatelka zrovna vyprávěla o tom, že Stropnický končí s ředitelováním
ve Vinohradském divadle, a tak režíroval poslední kus. Pak mluvila o té hře.

Zdeněk sledoval a já s Elenkou koukala na fotku na zdi - je z nemocnice a je na ní ona a v ruce drží svou oblíbenou
hru...

To mi připomnělo, že už jsem ji dlouho nikde neviděla - že bych ji zapomněla vybalit z nějaké tašky?

"Chceš hru!" Hned volala Elenka a já se po ní začala shánět.

Jako nejjednodušší cestu jsem zvolila otázku na Zdeňka.

"Nevíš, kde je tohle?" Ukázala jsem na fotku.

"V Motole!" Odvětil Zdeněk a dál sledoval zprávy.

"Ale né, já myslim ta hra, kde je!"

"Ve Vinohradskym divadle, režíruje ji Stropnický jako svou poslední." Poučil mě tatínek Elenky
a já zůstala koukat, jestli je tohle vůbec možný.


Nakonec jsem se tedy vyjádřila úplně přesně a konkrétně a on mě navedl na krabici hraček, která
skutečně ještě nebyla vybalená.

Tedy happy end :)
***

Elenka, když má nějaký akutní problém se srdíčkem, tak oteče (například).
Napuchnou jí víčka.
Jednou se to stalo právě v nemocnici, když se hlásila další komplikace.

Včera, když se vzbudila po odpoledním spánku, zdálo se, že je zase trošku nateklá.
Samozřejmě jsem se vyděsila a hned s ní šla za Zdeňkem, aby se na ni podíval.

"Nezdá se ti, že má nějak nateklý víčka?"

"A jaký myslíš? Ty spodní, jo?"

"Víčka!"

"Ale spodní nebo horní?"

Tak buď jsem blbá já, anebo on, ale já si tedy myslím, že víčka jsou jenom jedna. A to horní!

Jemu se ale zdála napuchlá spíš ta spodní.
Takže jsme to uzavřeli s tím, že je zkrátka napuchlá, ale možná to bude tím, že tak dlouho spala.
Zítra jedem na kontrolu, však oni nám řeknou.
Jaká ta horní a spodní víčka má :)

A třeba mě poučí a dovím se, že máme víčka i dole...
To by byl nakonec taky happy end.
Hlavně, aby nebylo něco s Elenkou.
***

To víte, já se teď o ni pořád strachuju.
Moc ji pozoruju. A jsem ráda, že si nás zvou do Motola obden.
Nejsem si jistá, jak to budu zvládat, když si nás později budou zvát jednou za měsíc,
jak se to standardně dělá.
To tam možná budu jezdit preventivně sama. Tedy s ní.

Zažila jsem tam maminku, která nervózně zvonila v čase vizity, tudíž se nemohla dozvonit,
až jsem jí nakonec já sehnala sestru, která jí otevřela.

"Vy jste tady dlouho nebyla, že jo?" Pravila ta sestra hned ve dveřích a zněla malinko ironicky.

Usoudila jsem, že se nevidí prvně.

"No, on má Lukášek zase aritmii!" Oznámila sestře a následovala ji na vyšetřovnu.

Překvapilo mě to její sdělení natolik, že jsem se jí ještě stačila zeptat:

"Jak jste to poznala?" (Lukášek byl totiž miminko).

"Já si ho doma poslouchám!" Vysvětlila mi s úsměvem.

Užasla jsem. Ona má doma fonendoskop a počítám, že tak několikrát denně ho přiloží
k srdíčku svého synka a číhá, jestli má pravidelný pulz...

To by mě nenapadlo.

Úzkostlivá matka byla za deset minut z vyšetřovny zase venku s tím, že šlo o planný poplach.
Omlouvala svůj vpád do oddělení tím, že mu to cestou možná ustalo.

Doktor se na ni shovívavě usmíval a já kroutila hlavou, jak si někdy lidi komplikují život.

Ani by mě nenapadlo, poslouchat doma Elenku.

Nemám fonendoskop...
***

Zato mě napadla jiná věc. Vzhledem k tomu, že mám doma ty jehly a stříkačky, které už
brzy nebudu potřebovat, jelikož Elenka přechází na jiný způsob ředění krve - což je velká úleva.

Včera jsem dělala k obědu maso a víte, jak jsem ho ozvláštnila?

Natáhla jsem do stříkačky pivo, nasadila jehlu a vpravovala svůj oblíbený mok do kuřecího masa.
Vešel Zdeněk a ptal se:

"Co to děláš?"

"Píchám kuře. Chceš si to zkusit?"

Samozřejmě chtěl. Takže zatímco Elenka spinkala a otékala jí spodní (horní) víčka,
její rodiče v kuchyni píchali kuře...

U nás má to slovo "píchat" už dávno úplně jiný kontext. Ani mi nepřijde dvojsmyslné.
Když Elenka křičí a já zrovna telefonuju s mámou, klidně jí vysvětluju ten brek slovy:
Zdeněk píchá Elenku.
A ona ji polituje.

Ovšem netroufám si odhadovat, co by si pomyslela, kdybych jí řekla, že Zdeněk píchá kuře.
Ještě, že to maso nekřičí.
***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 niternice | 18. března 2012 v 8:58 | Reagovat

Pěkné, vtipné, líbí se mi to.

2 niternice | 18. března 2012 v 9:19 | Reagovat

Abych to uvedla na pravou míru - předchozí  koment vložil Zdeněk... A ani ne z mého počítače - můj nick znamená, že mi je adresován :):)

3 Dita | 18. března 2012 v 9:21 | Reagovat

Já si děti taky poslouchám fonendoskopem , když jsou nemocné . Doktorce jsem řekla , že Kubík má ztížený výdech a ona na mě čuměla , jako jak jsem na to přišla , pak se blbě na mě koukla a z milosti si Kubíka poslechla - sklapla ( měla jsem pravdu ). Musím poslouchat děti ale tajně , aby mě neviděl Radek , protože si nikdy neodpustí poznámku , že jsem hysterka.
Hlavně , ať dnes na té kontrole dopadnete dobře !!!!

4 Kiki | 18. března 2012 v 10:48 | Reagovat

:))))  je to legrace,ovsem Zdenek picha kure uz by dvojsmyslny vyraz asi melo:))
Ja doufam,ze  oboje vicka budou v poradku!<3

PS: jste fakt komici:)

5 niternice | 18. března 2012 v 17:52 | Reagovat

Oboje vicka jsou v poradku, narozdil o mamy pocitace, kterej mi neumoznuje uzit diakritiku. Jak Zdenek picha kure ma skryty dvojsmysl - gratuluju Kiki, zes ho odhalila :-)

6 adaluter | Web | 18. března 2012 v 18:10 | Reagovat

Doufám, že se kuřeti po pivní terapii ulevilo.
Fonendoskop sice nemám, ale po letech obstrukčních bronchitid, astmatických a alergických záchvatů už mi taky stačí položit ucho na hrudník a na záda, abych odhadla jak na tom jsme.
Naše doktorka to naopak oceňuje, říká "vy už poznáte, kdy přijít a kdy stačí nasadit léky sami, aby jste tu ještě něco nechytili". :-D

7 Reny | 18. března 2012 v 23:35 | Reagovat

to nejlepsi na konec. malem jsem vzbudia barak kdyz jsem docetla clanek. super :-D

8 Martina | 20. března 2012 v 16:27 | Reagovat

Tak teda tenhle článek je fakt dooost dobrej! :-D

9 niternice | 20. března 2012 v 20:09 | Reagovat

Děkuju! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.