30. 3. 2012

30. března 2012 v 6:00 |  Dnes - jednorázovky
Mému dnešnímu vyprávění nebudete věřit, ale všechno je to do puntíku pravda...

Bylo to tak - Zdeněk odešel na noční, a my s Elenkou usedly na růžový koberec v jejím
růžovém pokojíčku, a počaly si hrát.
Asi po hodině mi Elenka nesla nějakou hračku z regálu, se kterou si jako pohrajeme teď,
jenže zakopla o jiný koberec (neřešte, že jich tam má víc :))
a hapala!

Hapala do měkkého, jen kdyby ta postel byla ještě o píď dál. No, bouchla se do hlavy.
To bylo křiku!

Její skvělá matka - tedy já, se pochopitelně zděsila, protože Elence ředíme krev, tak aby
neměla nějaké to vnitří krvácení, to by nám tak sházelo...

Hned jsem ji začala zkoumat a místo ledovat.
Respektive jsem jí na čelo připlácla studený hadr.

Sedly jsme si na gauč před televizi, kde se Elenka u Dády úplně uklidnila.
"Hotovo!" Volala směrem k hadru.

"Dobře, tak když už tě to nebolí, tak to sundáme..."

Hned na to chtěla jít zase do pokojíčku pokračovat ve hře.
Jenže jakmile jsem ji postavila na nohy, zhroutila se na zem a zařvala bolestí.

To bylo něco pro mě!

Málem bych se zhroutila taky, kdyby byl v bytě ještě někdo další, kdo by situaci vzal do svých rukou.
Jenže kočka to za mě nevzala, takže jsem musela tu nezavíděníhodnou situaci řešit sama.

Co teď?

Evidentně jí něco bolelo, protože stát prostě nemohla.
Zkoušely jsme to znova a znova a pořád to dopadalo stejně - dopadala na zem.

Do prdele! Já snad budu volat záchranku nebo co...

Nebylo by to poprvé, ale dneska nebudu hned panikařit. Zkusím s chladnou hlavou
zjistit, co jí je. Bála jsem se o bříško, má tam pár měsíců starou jizvu...

"Elenko, co tě bolí?"

Řev.

"Tak mi to pověz, bolí tě bříško?"

Řev.

"Nožičky?"

Řev.

Dobrá, tak takhle to nepůjde. Zavolala jsem mámě.
Nějaký zkrat.

Nebudu kecat, žádný zkrat, vždycky jí volám...

"Proč voláš mně a ne do Motola?!" Vykřikla.

"Protože nechci hned plašit..."

"A jak mám takhle na dálku zjišťovat, co jí bolí?" Tázala se zcela logicky, jak jsem musela hned uznat.

Nakonec jsme se domluvily, že Elenku postavíme na zem znovu a spolu.

Řev a podlomená noha. Už jsem si toho všimla podruhé. Postavím ji a ona podlomí levou nohu.
Pak teprve druhou a jde k zemi.

"No tak má něco s nohou." Rozlouskla to máma.

Zula jsem ji a sundala ponožku. Na pohled nic zvláštního. Stejná jako ta druhá.
Ale už bylo jasné, že jde o levou nohu.
Ukončila jsem hovor a začala jí nohu ledovat (studený hadr).

Teprve jsem to zavolala Zdeňkovi. Elenku politoval a mně vynadal, že jsem pádu nezabránila.
Holt, stane se.


Až do svého usnutí, tedy do desáté večerní, se na tu nohu Elenka už nepostavila.

Snad to ráno bude lepší. Asi výron nebo něco takového, dumala jsem během jejího uspávání.

A pak jsem vylezla z postele, že se konečně půjdu umýt, jenže
jsem nějak zavadila nohou o dřevěnou pelest. Strašná bolest, málem jsem Elenku svým výkřikem vzbudila,
no a od té chvíle se na tu nohu nepostavím.

Nekecám Vám, nemůžu došlápnout na levou nohu...

Když jsem zase mluvila se Zdeňkem, řekl už jenom to, že nechápe, co to doma vyvádíme.
Ale já nechápu jinou věc.
Že se tohle opravdu stalo...

Jako by mi někdo chtěl přiblížit, jak to Elenku bolí a co s tou nohou má. A že vidět to skutečně být nemusí...
Jestli ji to bolí takhle moc, jako mně, tak to je tedy statečná, protože já řvala víc :)
***

Když dítě bolí noha,
nevolej doktora,
zavolej svou mámu
- holt obětuj dámu!

Když máš pocit,
že s tebou život hraje šachy,
zahraj si s ním prostě taky.

Až když ti dá šach mat,
můžeš zasténat!
:)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Adlinka | 3. dubna 2012 v 17:15 | Reagovat

Jestli tohle jednou někde nezfilmuje, tak už nevim :)))

2 niternice | 3. dubna 2012 v 18:26 | Reagovat

Tohle by nebyl veselej biograf :)

3 Andrea | 15. dubna 2012 v 19:35 | Reagovat

Jani já tomu věřím a vůbec se nedivím. Dějou se mi podobné věci neustále :-) prostě jsi to potřebovala vědět, tak se ta informace k Tobě dostala.

4 niternice | 15. dubna 2012 v 20:41 | Reagovat

To je zajímavá myšlenka, děkuju za ni :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.