19. 1. 2012

19. ledna 2012 v 6:00 |  Dnes - jednorázovky
Byli jsme se Zdeňkem na úřadě podat nějaké lejstro k vyřízení, no a co se nestalo...

Na informacích se ptám, kudy tudy.
Slečna mi vzala to lejstro z ruky, chvíli četla a pak říká:

"Hledáte paní Šobíškovou?"

Tak já na to:
"Nehledám, to jsem já."

Ona se zarazila a pak omluvně vysvětlila, že jak četla to mé jméno, myslela, že je to jméno
jejich úřednice, která - až na ten háček - má stejné příjmení.

Pak nás odeslala o patro výš, kde se naší věcí zabývají.

Vyjeli jsme výtahem nahoru a Zdeněk si mě cestou dobíral ohledně té shody jmen.
Kapku dětinsky nadhodil, že mám hned téma na blog.
Říkám, že to sotva, že mi na tom nic tak vtipného nepřijde...

Až do chvíle, kdy jsme klepali na dveře s vizitkou pana MIKULE.
Rozchechtala jsem se - páč Zdeněk je Mikula a povídám, že teď už asi téma mám...

Na tom úřadě pracují lidi s velmi podobnými jmény těm našim.
Hned jsme počali rozehrávat situační komedii ve stylu:

"Dobrý den, Mikule."
"Kdepak, Mikula."
"Ale ne, Mikule!"
"Snad vím, jak se jmenuju! Jsem Mikula!"
"A já Mikule!"

Anebo

"Těší mě, Šobíšková."
"Bez toho háčku, prosím."
"Já za ten háček nemůžu..."
"Ale řekla jste ho tam."
"Protože tam je!"
"Neni! Jsem Sobíšková!"


Haha - nic, jdem dál :)
*

Dneska jsem objevila funkci roku. Tedy aspoň podle mě. Nikdy jsem neslyšela, že se někdo zabývá
"modlením za uzdravení nemocných", a to na zakázku. Nepídila jsem se (zatím) po podrobnostech ohledně případné
částky za pomodlení, třeba je to služba zdarma, je to možné.
Jedna paní mi poslala kontakt, že to můžeme zkusit. Prý má ten dotyčný znatelné výsledky.

Zatím se ale zkoušíme modlit za Elenku sami, připadá nám to přirozenější.
*

Ještě Vám dlužím dodatek k akci "obýváková stěna" - jak ji Zdeněk přijal.
První den jsem si to pěkně schytala.
Hrozil dokonce rozchodem!

Tedy aspoň pokud můžu usuzovat z nepřímých projevů typu:
"Už mě tady zajímá jenom Elenka!"

Druhý den se mnou už jenom nemluvil.

Třetí den připustil, že to TADY není tak zlé, ale ať koukám vyměnit všechna dvířka za nějaká moderní.

Čtvrtý den přeorganizoval knihy a ostatní náplň skříněk a šuplíků.
Moje knihy narval do uzavřené skříňky a ty své do otevřených polic, aby vynikly.
Nevadilo mi to.

A konečně v den pátý řekl: "Ale jo, je to docela dobrý."

Tím naše partnerská krize skončila a zase se dál zabýváme tím podstatným, tedy naší dcerou.
*

Druhý dodatek, který myslím už můžu směle vyklopit už teď, byť má hokus pokus ještě pár dní k dobru...
Ta předražená vodička na růst a zhuštění řas absolutně, ale absolutně nefunguje!!!!

Ještě, že to absolutně není v mém životě podstatné...
***

Příště Vám povím, jak dopadla sestra po několika procedurách liposukce.
Nečekejte žádné drama. Tedy pokud není poněkud dramatické, když se někdo týden přežírá,
protože spoléhá na zázraky blížící se liposukce... :)

Krásný den všem - a spoléhejte na sebe jen!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.