14. 1. 2012

14. ledna 2012 v 6:00 |  DNES
Věděli jste, že až osmdesát procent žen nosí podprsenku nevhodné velikosti nebo tvaru?
Neboli, že si ve zkušební kabince nevybraly takovou, která jim perfektně padla.
Já jsem si dlouho myslela, že mně nepadne perfektně žádná.
To byl důvod, proč i já nosila nevhodnou velikost nebo tvar.

Až do včerejška!

Někdy si stačí připustit, že holt nemám tak bujné poprsí, jak se domnívám,
osmělit se a sáhnout po košíčku A.
Má to výhodu, že v tak malém košíčku je snad každé poprsí bujné.
Moje ne.

Ale co, prioritou není být sexy, prioritou je cítit se pohodlně.
Byly časy, kdy jsem to měla spíš obráceně, ale dneska? Proč? :)

Ségra mi dala k Vánocům poukázku do značkové prodejny spodního prádla.
Takový výběr podprsenek!
Hned jsem se odebrala s plnou náručí různobarevných kousků do kabinky.

Košíček B, obvod 75 cm.


Hned ta první mě příliš stahovala.
A sakra.
Že bych zase přibrala v zádech?

Na chvíli jsem si představila, že se nebudu zdržovat opětovným oblékáním své staré podprsenky a trička
a skočím si ty podprdy vyměnit za větší tak, jak jsem. Tedy nahoře bez.

Něco mi ale ten nápad rozmluvilo, sotva se vylíhl. Asi dobře.

Tak jsem se smířila s tím, že TOHLE CHVÍLI POTRVÁ a zkoušela pak celou následující hodinu.
Pomalu jsem slevila z objemu a přidala na obvodu - když si člověk někde dovolí, tak to holt pak někde musí chybět,
to je prostá matematika!

Okruh vhodných adeptů k podpírání mých prsou se zužoval.
Podprsenek 80 A byl malý výběr. Nechápu to. Považovala jsem se za průměrnou ženu...

Ale je to holt tím, že většina průměrných žen nosí špatnou velikost...
Tak proč nechybí déčka?

Možná si přidávám celou dobu jenom já...
Celých osmnáct let!

Ale to je blbost, statistika nekecá, je nás většina, co se vidíme jiné, než jsme.
Mohlo by to i znamenat, že já vůbec nejsem průměrná žena... :)

Ale nebudu odbíhat. Nakonec jsem se rozhodla pro dvě. Tedy pro jednu ve dvou různých barvách.
Jediná mi sedla. Jako že opravdu sedla. Že nebyla jenom hezká, jenom sexy, jenom levná, jenom správně velká.
Byla to všechno dohromady. No, možná ne tak úplně sexy, ale padla mi a o to jde, ne?

No.

Jenže já potřebovala utratit patnáctset! A tahle krasavice byla ještě k tomu ve slevě.
Nezbývalo, než mrknout na pyžama. Protože kalhotek mám dost.
Pyžamo by se hodilo, už jsem se tady jednou svěřila, že mám samá kočičí a vytahaná - prostě pohodlná.

Ale očekávám nástup do nemocnice za Elenkou, takže nějaká ta noční košile by přišla vhod.
Nějaká ženská - ne dětská. Jsem koneckonců už dávno žena.
Ano, to se právě teď a tady ujišťuju :)

A ujišťovala jsem se i tam. V tom obchodě mezi regály krásných krajkových sexy košilek a lehkých župánků.
Nic takovýho! V nemocnici budu spát pod kamerou, takže spíš to pyžamo...
Jenže není mi radno zavádět novoty; na pyžamo nejsem zvyklá, určitě bych nakonec cukla a stejně
s sebou zbalila ty kočky.

Tak tedy košili, ale nějakou dlouhou, pohodlnou. Stačí, že nepohodlý bude ten gauč...

Vybrala jsem jednu flanelovou a druhou froté na knoflíčky od krku až dolů. Dolů jako na zem.
Ve flanelové jsem se cítila pohodlně, ale hloupě.
Nevypadala ani jako určená ke spaní. Spíš tak k ohni.

Navlékla jsem na sebe tu knoflíčkovou.
Jenže otvory mezi knoflíky se rozlézaly a celé to vypadalo divně.
Dokonce snad až příliš sexy, protože těmi otvory bylo vidět úplně všechno podstatné.
Nebudu teď rozebírat otázku, co na mně je podstatné... :)

Když jsem tyhle dva pytle vracela zpátky na věšák, vešla dovnitř sestra Kiki, jestli už mám vybráno,
že bychom už jely...

"Jó holka, to si ještě počkáš!" Uvedla jsem ji do situace. "Vybírám noční košili."

"A proč držíš tyhle? V tom chceš jako svádět Zdeňka?!" Zděsila se.

"Nechci svádět Zdeňka! Právě že nikoho nechci svádět! Já už mám jiný priority, milá Kiki!"

Ona se zasmála, jako že chápe a zase šla. Nechala mě tam, prý má rande...
To se ani nedivím, s tím jejím bujným poprsím i ve velké podprdě!

Však já si poradím...

Od košil jsem odvrátila pozornost k županům. A pak rychle zase od nich, protože takovýho huňáčka,
co mám doma ve skříni, aby tady člověk pohledal.

Abych to zkrátila, vybrala jsem si k těm dvěma podprsenkám ještě dvě pyžama.
Ale jenom kalhoty.
Já mám totiž doma takové dvě sexy noční košilky, co mi někdy někdo k něčemu dal,
no a když si pod ně vezmu kalhoty, tak bych je snad i nosit mohla... :)

Došlo na placení, vyndala jsem poukázku a paní namarkovala zboží do kasy.
1496,- chtěla.

Vzápětí zakroutila hlavou, že musím mít zboží za 1500,- a ne míň, leda víc.
Ujistila jsem ji, že ty čtyři koruny zpátky nechci, ale nebylo mi to nic platné.

"Chci jenom to, co jsem si vybrala!" Trvala jsem na svém.
Marně.

Rozčilovala jsem se, že tady nemají nic za čtyři koruny.
Pak jsem se rozčílila, že tady nemají ani nic, co by stálo rovných 1500 korun.
A že když někdo koupí dárkový poukaz, tak se vlastně zavazuje k další útratě - prostřednictvím obdarovaného.
A to že není úplně košér!
Jenže žádné vztekání mi nebylo nic platné.

Požádala jsem prodavačku, aby mi dala to, co mají úplně nejlevnějšího, jelikož nechci utratit nic navíc.
Přinesla brož.
Ošklivou hadrovou brož, která si hrála na růži ze střelnice.

Stála téměř stovku.

"Proč bych si měla kupovat tenhle hnus, abych mohla uplatnit dárek od sestry?!" Vyjela jsem znova.
Znova zbytečně.

Hnus jsem si nekoupila, vybrala jsem si radši kalhotky za dvě stovky.
Těch ostatně není nikdy dost. Ale ten princip!

Zaplatila jsem a dál o tom radši nepřemýšlela, protože jsem si nechtěla pokazit požitek z nakupování.
Pro většinu žen - podle statistiky - jsou nákupy relaxem.
A já jsem průměrná žena, která až v jednatřiceti letech konečně připouští, že áčka budou stačit... :)
***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kiki: | 14. ledna 2012 v 15:08 | Reagovat

:)))) boze:)) no,tak ale chapu te,mas pravdu,nechapu co je tO za system. Kazdopadne,pobavila si me,ty proste nemuzes mit ani normalni nakupy:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.