Maso? Kosti!

27. prosince 2011 v 16:24 |  Pojednání - archivní články na různá témata
Jako malé holky jsme měly s dědou natrénovaný obligátní dialog - otázku a na ni odpověď,
kterou jsme ho ujišťovaly, že ještě
nespíme, že posloucháme, co čte...

To když nám před spaním předčítal pohádky na dobrou noc.

Vždycky přerušil čtení a řekl: "MASO"
A když jsme heslo postřehly, tedy nechrněly, odvětily jsme: "KOSTI!"

Dědeček věděl, že nečte zbůhdarma a pokračoval dál.

Dnes už nevím, kde k těm slovům přišel, možná v nějaké pohádce...

Ale když teď slyším hlášku z Cimrmanovy hry Afrika: Copak vánoce, ale jmelí!
Vždycky si vybavím to naše maso - kosti.

Ačkoliv se nezdá, že vánoce ve vztahu ke jmelí, jsou tímtéž,
co maso ku kostem...

Kosti, stejně jako jedovatý parazit jmelí, se nejí, ovšem tím veškerá podobnost
snad končí.

Napadlo mě spíše takové podobenství...

O vánocích a jmelí...

Petr Ondřej Matthioli ve svém Herbáři píše: "Mélé jest z počtu těch bylin, kteréž na zemi žádného sídla nemají, než na stromích rostou, a by je chtěl kdo saditi, neporoste."

Svádí mě ta věta, připodobnit vánoce ke jmelí.
Protože vánoce na zemi taky nejsou nastálo. Jsou z vyšších míst a množit, ani protahovat se nedají.

Snad mají taky kouzelnou moc, jako jmelí.
Jenže zatímco kouzlo vánoc smí pocítit kdekdo, aniž by pro to musel dělat psí kusy - stačí je slavit a obklopit se svými blízkými,
dostat kouzla a čáry ze jmelí, to už chce opravdu odhodlání takřka extrémní.

Existoval prý přímo rituál samotného sběru jmelí, které mělo mít kouzelnou moc.
V období slunovratu, šest dní po Novoluní, měl druid uříznout větvičku jmelí zlatým srpem. Na jeden pokus.
V šamanském postoji.
Tedy s jednou paží vztyčenou, na jedné noze, a se zavřeným jedním okem - na znamení, že není úplně přítomný ve zdejším světě, že nahlíží i do světa vnitřího.

Když si navíc vezmete, že jmelí roste vysoko v korunách stromů...

Mně z toho vyplývá, že z kouzla jmelí dneska už nic nebude.
Stalo se jen atributem vánočních svátků - jedním z mnoha.
Dokresluje kouzelnou moc vánoc...

Dnes tedy snad naopak: Copak jmelí, ale vánoce!

Ovšem, jestli má vůbec smysl chtít téhle cimrmanovské hlášce přijít na kloub... :)

Je to jako s tím masem a kostmi. Prostě TAK.
***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KSM | Web | 27. prosince 2011 v 16:42 | Reagovat

myslím si, že by se to mělo střídat...vegetariánství a masažravost... myšleno v dobrém.... ;-)

2 Brenda Brokenheart | Web | 27. prosince 2011 v 16:48 | Reagovat

Hra na maso a kosti už je stará, hráli jsme ji kdysi ve škole :)
Jinak, opravdu mě zaujal tvůj design.. je opravdu nádherný :)
Po dlouhé době jsem si také přečetla zajímavý a smysluplný článek. Líbil se mi :)

3 niternice | Web | 27. prosince 2011 v 16:55 | Reagovat

Já moc děkuju. Design není z mé dílny, udělal ho pro mě moc šikovný grafik.
Vážně by mě zajímalo, odkud se maso a kosti vzaly, ale když se to nedovím, tak s tím dokážu žít :)
Jsou věci, které chápat nemusíme a stejně nám můžou být blízké...

4 Robka | Web | 27. prosince 2011 v 17:06 | Reagovat

[3]: Já mám takový pocit, že hláška "Maso,kosti" je z Martínkovy čítanky. Když dědeček četl Martínkovi pohádku, tak říkal Maso a Martínek musel říct Kosti, aby tak dal najevo, že ještě nespí. Jinak tento článek se mi taky moc líbil.Dobývat jmelí chce velkou odvahu.

5 Kiki | 27. prosince 2011 v 17:43 | Reagovat

Ja si tu hlasku taky pamatuju!!!!:) taky mi to dedulka rikal:) pekny clanek!:)

6 Martin | 28. prosince 2011 v 10:00 | Reagovat

Uz nejakej cas jsem od tebe necetl tak "verejne publikovatelny" clanek. Moc pekny!

7 niternice | Web | 28. prosince 2011 v 12:14 | Reagovat

Děkuju!

8 edithhola | E-mail | Web | 28. prosince 2011 v 12:35 | Reagovat

Vtipné, zajímavé, pobavila jsem se.

9 Yominis | Web | 28. prosince 2011 v 15:22 | Reagovat

Opravdu moc hezký článek! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.