18. 12. 2011

18. prosince 2011 v 6:00 |  Dnes - jednorázovky
Z událostí poslední doby jsem taková utahaná a bez nálady.
A do toho musí moje sestra pořádat oslavu svých dvacetin.
A zvát mě.

Ona na mých taky onehdá nebyla - mohla jsem klidně namítnout.
Co na tom, že jí tehdy bylo deset.

"Kiki..." Začala jsem jemně.
"Já na tu tvou oslavu asi nepřijdu, víš..."

"Jo, já to chápu, máš starost o Elenku."
"Přesně tak, nemám náladu na nějaký techtle mechtle."

"Já to fakt chápu, škoda no."
"A kde to vůbec je, ta oslava?"

"Na Vinohradský."
"Ale kde jako, v jakym podniku..."
"Techtle mechtle..." Odpověděla zaraženě, protože se domnívala, že to vím, když říkám, že na techtle mechtle nemám náladu.

Tak jsem nakonec šla. Tohle mi ji trochu zvedlo.
*

Bratr Tom je podivín. Ale v dobrém slova smyslu - jestli to vůbec jde.

Ve svých devatenácti se nejraději ze všeho učí, aby se dostal na univerzitu
a zajistil si budoucnost podle svých představ.

Nekouří, nepije - jen příležitostně někam vyrazí, když už není zbytí.
Říkám - podivín.

V Techtle mechtle si objednal pivo a pronesl:

"Já jsem teď každý den měl jedno nebo i více piv, aby dnešní večer pro mě nebyl takový šok."

Jenom nevím, jestli měl každý den i jednu nebo více žen, protože v závěru večera někam s jednou zmizel,
tak aby to pro něj nebyl šok...
*

Já pozorovala kluka, který se evidentně považoval za krále celé párty.
Sotva vešel, už ho bylo všude plno, olíbal snad každou a bouřlivě se vítal i se servírkou,
která zrovna přinášela obložené mísy.

A holky z něj byly vedle. Všimla jsem si, jak se mu nejedna snaží dostat do přízně, ne-li ještě dál.
A jemu to pochopitelně lichotilo - co říkám lichotilo, jako samozřejmost to bral a podle toho se i nosil.

Přitom ale vůbec nebyl hezkej!

"Já to nechápu, tamten kluk, kdyby si tady dřepl a krčil se v koutku, tak si ho žádná ani nevšimne.
Ale jenom proto, že si o sobě moc myslí a dělá ze sebe frajírka, tak ho každá chce!"

Svěřovala jsem sestře Zuzce své myšlenky.

"No jasně, tak to přece chodí. Tys to nevěděla? To až teď, na párty dvacetiletejch smradů, sis
všimla, že u kluků je podstatný hlavně to, jak se chovaj?"

Dívala se na mě soucitně, jako bych snad byla podivín já a ne náš bratr, který právě opatrně přisedal
k té slečně, s níž nakonec odešel.

Ačkoliv s ní mínil odejít ten frajer Jarmil.
Musel to být pro něj šok, že si vybrala Toma.
Přestože zřejmě každý den poctivě trénoval na techtle mechtle...
*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.