7. 9. 2011

7. září 2011 v 7:58 |  DNES
V noci naší ulicí projíždí nějaký prapodivný čisticí vůz. Vždycky v jednu. Dělá strašný rámus,
hučí, syčí, píská, prostě budí ze spaní.

Ale já to tak nenechám! Nesnáším rušiče nočního klidu. Stačí mi ti doma, Elenka a kočka.
Volala jsem tedy na úřad, abych zjednala pořádek. Ti mě přepojili na jiný úřad a ti ještě na jiný.
Dověděla jsem se, během toho přepojování, že popeláři to být nemůžou - ti prý mají zákaz
činnosti (pracovní činnosti!) do šesti ráno, a to pod hrozbou okamžité výpovědi. Ale kdo jezdí tím vozem, na který
jsem si mínila stěžovat, to jsem se nedověla. Zato jsem dostala radu. Mám prý v noci vylézt
a zjistit, o koho se jedná...

Takže já polezu z postele a v noční košili poběžím před dům, dohoním to auto, vyškrábu se mu
do dveří, a budu na něj řvát, ať to vypne, že se ho chci něco zeptat...

To zrovna.

Jak na někoho nejde zařvat z okna, tak jdu od toho. Do větších akcí se v noci nepouštím.
Snad až budu v důchodu...

Celý den jsem přemýšlela, jak pěkně to ty úřady přehodily na mě. Je to přece jejich vůz!
A pak jsem potkala bezdomovce. Toho "našeho", co jsme mu na jaře dali oběd. Stál zase v popelnici
na papír a vázal si balík do sběru.

"Dobrý den! Pamatujete si mě?" Zahájila jsem konverzaci, když jsme s Elenkou tu popelnici míjely.

"Jak by ne! Na obličeje já mám paměť, mladá pani!" Ujistil mě, a dral se z modrého kontejneru ven,
aby mi snad podal ruku. Zas tak tu zdvořilost přehánět nemusíme... Rychle jsem chytla oběma rukama
Elenku pod zadečkem, abych ruce zaměstnala a tudíž nemohla potřást...

Tak chtěl aspoň podat ruku Elence. Nastavil prst a chtěl, aby ho chytla.

"Ona se stydí!" Ustoupila jsem omluvně o krok dozadu a odvedla řeč jinam: "A co jste dělal celý léto?"

"Já si platim ubytovnu!" Začal mě kdoví proč ujišťovat. "Já nespim někde pod mostem nebo ve křoví.
To by mi, pani, moje EGO nedovolilo!"

Vysvětlil mi a slovo ego zdůraznil a ještě se u toho dloubl do prsou.

"A vy čekáte další?" Zeptal se najednou.

To je drzost! Člověk si vezme volný šaty a hned vypadá, jak těhotnej. A může za to? :)

"Ne!" Odrazila jsem hned v začátku jeho spekulace na tohle téma.

"Ale nebylo by to nic divnýho, ne?" Snažil se situaci zachránit. Což se mu povedlo.

Rozloučili jsme se a já za vydatného kroutění hlavou, a s Elenkou přisátou na boku, odkráčela k našemu vchodu.


Záhadný čisticí vůz nás v noci nevzbudil. Zato ráno, v půl šesté, nás vzbudil řev z ulice.
Došourala jsem se k oknu, abych zjistila, o co jde.

Popeláři našli v popelnici na papír bezdomvce, tak mu hubujou.
Ti popeláři, co rozhodně nejezdí před šestou, toho "našeho" bezdomovce, co si platí tu ubytovnu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adlik | 7. září 2011 v 22:34 | Reagovat

:D
Prej: Jak na někoho nejde zařvat z okna, tak jdu od toho.
Výborný!!! A je toho víc co mě v textu opět pobavilo, ale přece to tady nebudu všecko vypisovat neblbni... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.