10. 9. 2011

10. září 2011 v 10:55 |  Dnes - jednorázovky
Dneska jsem se dostala k internetu, abych Vám to napsala...

Čtvrteční cesta na chalupu se ve své polovině změnila v rychlou cestu zpátky do Prahy, a to i se sirénou...
Elenka nám totiž zkolabovala, takže mě s ní sanitka deportovala zpět do Motola, kde teď ležíme a čekáme na
operaci, kterou se lékaři rozhodli uspíšit.

Nebudu popisovat, jaký to byly nervy a jak jsme se ji se sestrou Kiki pokoušely oživovat... A že jsme nakonec
mávaly na kolem jedoucí auta, aby někdo zavolal záchranku, neboť jsme netušily, kde přesně jsme
(někde mezi městy...). Kiki mi později řekla, proč ten pán, který zastavil, zastavil.

"Já do tý silnice vběhla přímo jemu pod kola, takže neměl jinou možnost. To by mě musel leda přejet."

Ale zatím je všechno v pořádku, je zase v dobrém stavu a podle vyšetření se na jejím srdci akutně nic nezhoršilo.
Přesto operace bude už ve středu, protože je možné, že za kolabs byl způsobený plicní hypertenzí, kterou její
srdeční vada způsobuje.

Tak tedy ve středu. Toho dne se bojím, ale zároveň už ho chci mít za sebou. A vědět, jak to dopadlo.
Ne, to chci vědět hned. Nehodlám čekat, přestože vím, že budu muset...

Jen jsem Vám chtěla říct, že cesty Páně jsou skutečně nevyzpytatelné. Někam jedete, a v tom HOP
a všechno je jinak. Skončíte v nemocnici. A může se Vám jen hodit, že máte s sebou kartáček a pyžamo...

Taky jsem si říkala, že jsem si tu hlavu měla umejt doma a nenechávat to na chalupu. Páč jsme tam nedojely
a šampón jsem s sebou nebrala. Dyť babička má...

(Samozřejmě mi ho sem rodina doručila, takže už nevypadám jak strašák do zelí, ale to je samozřejmě úplně jedno.
Důležitý jsou teď jiný věci.)

Tak jsem myslela, že budu psát další pojednání z vesnice,
a zatím to vypadá na pokračování Tichého měsíce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.