21. 8. 2011

21. srpna 2011 v 20:27 |  Dnes - jednorázovky
Přemýšlela jsem, čím se tak asi živí žížala. Jestli nějakýma živočichama v hlíně,
tak to je za chvíli všechny vyžere a pojde mi. Jestli kořínkama,
tak mi sežere domácí štěstí. A pak pojde taky.

Kdyby pošla, tak zas vyživí tu půdu pro čtyřlístky... Až by se rozložila...
Ale pak mě napadla ještě jedna otázka, možná zásadnější, než ta o žížale.

O čem to sakra přemejšlim?!!!!!

Tak jsem si radši zavzpomínala na debily z mé minulosti. Výsledek
jste měli (a máte) možnost číst v Pojednání (Jak poznat debila).

Musim říct, že jich nebylo moc, sem tam nějakej. Jinak jsem poznala,
díky Bohu, samý hodný kluky.

Po přečtení tohohle pojednání se na mě obořil Martin (jeden z těch
hodných), že prý se v tom výčtu faktů, týkajících se debilů, poznal.
Prý kamarádí s bejvalkou. To jako se mnou.

Ujistila jsem ho, že pokud tím žádné své současné partnerce nedrásá
nervy, tak to debilní neni.

Měla jsem na mysli takový to stýkání intimní, nebo jen přehnaný,
jako společný víkendy na chatě...
To je prostě moc.

Navíc já na stýkání v takovém rozsahu teď ani nemám čas...


Vzpomínám si, jak se kdysi přítel jedné mé kamarádky neúměrně stýkal se svou bejvalkou.
Maskované jsme ho společně sledovaly. Bylo to dramatický.
Ona celá rozechvělá nervozitou, já vzrušením z té situace, a on, nic netušící,
vedl si slečnu domů...

A teď co? Vlítnout tam? Udělat scénu teď, anebo až potom?
Nebo to nechat bejt, přejít to? To bylo předem naprosto vyloučeno...

Zajímavý na tom bylo, že za chvíli přišla sestře na mobil od něj zpráva,
co prý dělá. Hoch se asi ujišťoval, že vzduch je čistý.
Dlouho trvalo, než se zmohla na reakci.

Tou byl nakonec psychický kolaps, když v další zprávě od něj stálo,
že se právě koupe...

Už je tam viděla spolu. Dělat cáky, jak by řekla Elenka :)
Pěkný cáky... Jak bych řekla já. Kdybych už tehdy takhle mluvila.
Tímhle dětským slangem.

Tehdy jsme holt měly děsně vážný starosti, nechápu, jak se nám je všechny
povedlo vyřešit.

Možná nepovedlo... Proto ona je už nějaký rok sama a já radši, než
o partnerově věrnosti, dumám o žížalách :)
***


Tak čím se živí?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jan | 22. srpna 2011 v 6:33 | Reagovat

Velmi dobre uvedeno na pravou miru :-)
A premysleni o zizalach je v poradku. Hlava se ti tim dezinfikuje. Ale lepsi by bylo si to vygooglovat, aby te to netrapilo i v budoucnosti. Kdyz to zjistis, tak uz ti to nebude delat "starosti" :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.