20. 7. 2011

20. července 2011 v 18:25 |  DNES
Přijela jsem na skok (na pár dní) domů, a to se speciálním posláním.
Jednak najít kočku - ztratila se, a pak, ofotit Elenky "chorobopis", na který se
míní podívat nějaký kardiolog, aby taky přidal své "slovo do pranice".

Tuhle možnost mi dojednal kamarád Martin. On zná někoho, kdo zná někoho...
Znáte to.

Ale zkusit se musí všechno. Víc hlav víc ví, jak mi Martin připomněl.
A tak jsem v Praze a chystám podklady. Elenku jsem zatím nechala babičkám na chalupě.
Když ji pan primář Kladenského kardia bude chtít vidět, dojedu pro ni.
Když ne, odjedu zase za ní. Pokračovat v našich letních aktivitách.

Trhání jahod, malin, rybízu, borůvek, krmení labutí a kachen,
pozorování krav a ovcí v ohradě, šmejdění po jihočeských hračkářstvích,
a antikvariátech (já strpím s ní prohlídku panenek a ona pak se mnou zaprášený knihy),
koupání v bazénku, i ve velkém bazénu Třeboňských lázní,
návštěva pískovišť a pózování před foťákem...

Máme to nabitý. Takže už abych byla zpátky.

Ještě tu Sáru najít. Hned jsem na to vlítla, jak jsem zaparkovala.
Už je nezvěstná týden. To nevypadá dobře.

Samozřejmě jsem vyvěsila lístky. Poptala se sousedů. Zavolala do útulku.
A když jsem viděla na ulici popeláře, vyběhla jsem za nimi, aby mi řekli, jestli
neodklízeli přejetou kočku.
Prý ne.

Prý by každé mrtvé zvíře museli hlásit na městský úřad, tak ať si tam zavolám.
Zavolala jsem.
Prý jim nikdo nic neohlašuje, ať zkusím městskou policii.
Zavolala jsem.
Prý oni všechna nalezená zvířata vozí do útulku v Troji.

"Tam jsou jen psi, ne?" Namítla jsem.
"Kdepak, pani, v Troji jsou i raněný ptáci, všechno je tam."

Zavolala jsem.
Pani hned z kraje řekla, že mě přeruší, protože pokud jde o kočku,
ať volám Měcholupy; oni mají prý jen psy.

"Prej máte i ptáky!" Namítla jsem.
"Kdepak, pani, jenom psy." Namítla ona.

Jenže Měcholupy s kočkama už jsem volala.
Slepá ulička. Ale neztrácím naději.
Lidi jsou všímaví, oni mi zavolají...

Já totiž potřebuju druhou šanci.
Nebyla jsem na Sáru poslední dobou moc hodná,
přehlížela jsem ji a málo se s ní mazlila.
Rozhodně ne tak, jak chtěla.

Nebylo kdy!

Ale když se vrátí, tak bude kdy...
***

Ptala jsem se i v naší vietnamské večerce, jestli ji neviděli.
I když Zdeněk si dělal černohumorné vtípky, jako že prodavač sice kroutí hlavou,
ale bokem odplivne chlupy...

Dala jsem jim tam taky "pátrací" lístek, pověsili ho na kasu.

"Korka, jo?" Ptal se Vietnamec.
"Kočka, no." Odpověděla jsem.
"A velký nebo malý?" Zajímalo ho.
"Takový normální." Řekla jsem na to.


Hledám takový normální korku, neviděli jste ji?
...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sammy | Web | 20. července 2011 v 20:36 | Reagovat

Máš nádherný blog... a hlásla by jsi pro mě prosím tady? http://www.bookfan.eu/soutez-o-kindle-3/nahled/112

a promiň za reklamu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.