Mise: Být povrchní (2.díl)

6. června 2011 v 8:56 |  Seriály
Už jsme si ujasnili základní pravidla, i to, že být povrchní není a nemusí být jen vlastnost.
Je to taky výhodný životní styl.

Kiki sedí v zahradním křesle, má značkové sluneční brýle a tričko, dozlatova opálenou kůži
a listuje časopisem Elle, který odebírá.

Člověk přemýšlivý - z čehož se snažíme dostat, by se ptal, co na tom jako čte?
Ale člověk proměněný, případně přírodně povrchní, nad tím plátkem stráví hodinu
a zavírá ho poučený!

Zná nové módní hity, cenové relace, ví, co je IN a co OUT, takže se nedopustí módního faux pas,
což se hodně cení.
Platí ve společnosti, v níž se pohybuje, za ikonu, za někoho, kým se lze inspirovat, od koho lze opisovat - samozřejmě co se týče životního stylu. Ve škole zpravidla ne :)

Kiki, unuděná přemírou informací, které jsou jí dávno známy z internetu, se najednou protáhne
a oznámí doma, že jede na nehty. Protože stejně neví, co jiného by dělala.

Víkend pryč, do vydání nového čísla Elle je daleko...

A teď jeden odstašující příklad. Její sestra. Denně se plácá kolem svého dítěte, je nevyspalá, má
umaštěné vlasy, u kadeřníka nebyla, ani nepamatuje - rozhodně nemá svůj oblíbený salón! Nohy si holí jen sporadicky, jak to vyjde, nehty nelakuje, řasy nemaluje, a o tom, že se dají prodloužit, v životě ani neslyšela!

A tak se jí Kiki rozhodla pomoct. Objednala ji právě na tento kosmetický úkon - prodloužení řas.
Dala to své sestře k svátku. Sice tušila, že tím ničemu moc nepomůže, protože jedna kapka v moři to nezachrání, ale možná svou sestru trochu nakopne a ta, když se sobě bude o trochu víc líbit, možná trochu povyleze ze svého niterního světa, plného tíživých myšlenek a existenciálních problémů, v kterém by se Kiki nechtěla nikdy ocitnout. To radši výlet na Měsíc.
Ostatně, to by byla kolonka do životopisu!


"Obvykle dost uvažuju o věcech i do hloubky! Akorát jednoduše."
Namítá Kiki po přečtení prvního dílu téhle Mise.

Jako příklad lze uvést tenhle její myšlenkový pochod:

Byla po mnoha letech u své očařky, (přičemž na tom, mít zrovna svou očařku si Kiki nezakládá,
a ta zjistila, že její pacientka už léta nebydlí na své staré adrese. Chtěla proto novou.
A Kiki se nad tím pozastavila. Nad tím, nad čím by nezahloubal ani největší hloubal.

"Novou adresu? To mi přijde zbytečný. Stejně jste mi za celou dobu nenapsala..."


Těžko říct, zda Kiki očekávala pohled z lékařčiny dovolené nebo přání k svátku, každopádně
zbytečnosti je potřeba eliminovat, aby nám nepřerostly přes hlavu.

Dejme valé zbytečnostem,
jsou v naší hlavě nezvaným hostem,
-
ulevíme tak svým kostem :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.