Kostižer! (Léčitelství I)

3. června 2011 v 20:58 |  Seriály - když to bylo na dýl... (archivní články)
V Jindřichově Hradci, pod jehož okres spadá naše chalupa, jsem si koupila
v antikvariátu velice zajímavou knihu. Léčitelství 1. republiky,
takový domácí lékař té doby.

A čtení je to k popukání. Jestli tohle platilo defacto ještě nedávno,
člověk si ani nechce představit, jak se podomácku léčilo ve středověku.

Už jen ty nadpisy...

Bolesti škubavé v rozličných údech

Bolesti zastaralé na nohách

Bradávky na prsou malé

Červíci v konečníku

Čich ztracený

Hrb, křivý hřbet

Konečník vyklopený

Kostihnil a kostižer

atd.

Musím říct, že ač jsem hypochondr a kdykoliv čtu jakékoliv příznaky čehokoliv, mám je,
tenhle domácí lékař mě nechává klidnou. Dokonce se u něj bavím!

Představuju si chudáka, co v roce 1920 naříká pro zánět okostnice a přijde
k němu felčar, aby mu sdělil, že má kostižer. No není to nádherný slovo? :)

Líbí se mi, jak dřív bylo všechno tak jasně psáno, tak Česky. Srozumitelně :)

Když teď listuju tou starou, polorozpadlou bichlí, narazila jsem na čtyřlístek.
Na hodně starý a hodně vybledlý čtyřlístek. Kdo si ho tam asi schoval? A jakou nemoc měl?

Kurděj? Psí kašel? Kulhání dětí? Výrazně tužkou podtržený je název kapitoly "Neduhy kojenců".
Takže nějaká mamina, možná...

Co věřila na štěstí od čtyřlístku. Snad ho měla a její miminko prvorepublikovou lékařskou péči přežilo..
V té kapitole totiž píšou:

Nejčastěji slýchá se, že dítky k zoubkům stonaly a zemřely, to je babské plácání a nejpohodlnější výmluva
neopatrným matkám a nerozumným babičkám, které se do kurýrování puštějí, ničemu nerozumějíce.
-
Ale teď mám pro vás srandu...

Název kapitoly: Símě samo tekoucí

Teče-li símě ve spaní a jen málo kdy, není to nic zlého,
a ten stav přestane, pakli se zdržujeme dráždivých myšlének,
chlípných představ, smyslnost budících obrazů a takového též čtení
a když přivedeme plodidla k tomu, aby práci svou pořádně zastávala.

Teče-li však símě často a hojně... ... Stav tento má původ v přirozené slabosti anebo,
což se častěji stává, v samoprzni, v chlípné obrazotvornosti a ve všem, co ji podněcuje,
v zlém tovaryšstvu, nočním hejření a jiných okolnostech.
-
Úžasný :) Samoprzeň. To byl hřích způsobující tuto nemoc :)

Zajimavé je, že autor, jako by se vyžíval v nemocech pohlavního ústrojí.
Nejmíň polovina knihy se takových týká. A nebo holt byla taková doba,
kdy se stonalo hlavně s tím :)

Zaujala mě tahle stať o nemocích srdce. Teď jako na vážno...
Dosti zhusta nachází se u lidí srdce velké, srdce rozšířené, srdce súžené,
klapky srdeční nedostatečné a jiné vady srdeční. Tyto a podobné neduhy nejsou lékařením
zhojitelné; mohouť se ovšem, nejsou-li příliš velké, od přirozenosti vyhojiti; avšak
mediciny nic tu neprospívají...

Srdce puklé také se již často našlo v mrtvolách lidí náhle zemřelých;
taktéř rak v srdci se našel; dále též i srdečnice puknouti, rozšířiti neb
súžiti se může - kdož by však se odvážil, takovéto zlé nemoci chtít léčiti?
-
Jako matka děťátka se srdeční vadou, jsem ráda, že se nakonec někdo takový našel a ta odvaha trvá...

Ale závěr musí být veselý. I když i tohle vlastně bylo veselé :)

Vlčí mlha - zní název kapitoly
Vlčí mlhou nazýváme onen stav očí, když člověk podvečer špatně vidí,
jako pitomý chodí, a kdežto zdraví lidé podvečer ještě dobře vidí a velmi
dobře všecko rozeznati mohou, musí člověk, takovým neduhem obtížený sedět,
nevida buď nic, aneb jen jako skrze černou mlhu hledě.

Dál se tady autor pozastavuje nad doktorem, z jehož pramenů čerpá radu
pro léčbu tohoto neduhu...

...uvaří se večer pro takového nemocného kousek hovězích jater. Nemocný drží pak oči nad tím hrnkem s játrama, aby mu šla pára do očí, a když to asi čtvrt hodiny tak učinil, sní játra - škoda že ten pan doktor, který tento recept tisknouti dal, také nepověděl, zdali má nemocný jíst játra s omáčkou nebo s křenem a mnoho-li piva k tomu!
Když člověk něco takového čte, neví věru, má-li se zlobit nebo smát! Kdyby byl ten pan doktor napsal, že má nemocný teplou jitrnici na oči přikládat a pak ji sníst, toť by bylo vidět, že to myslí žertem, ale takhle jak to nahoře s játrama napsáno, mohlo by se zdáti, že to myslí opravdu!
-


A kdyby tenhle pan doktor, autor prvorepublikového léčitelství, napsal, že kostižer je jenom legrace, bylo by nám
to jasný, ale takhle se zdá, že to myslí opravdu! :)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martin | 3. června 2011 v 21:24 | Reagovat

Tak tohle mě opravdu dostalo. Takovou jednu knihu jsem kdysi taky měl v ruce. Zaujal mě výraz, používaný pro (dnes bychom řekli) soulož. V té knize se ovšem psalo o "sbydlení" :-D

2 Niternice | 3. června 2011 v 21:37 | Reagovat

[1]: A pochva byla pošva... Plno toho neznáme ;-) Bude pokračování, to stojí za to! :D

3 Martin | 4. června 2011 v 18:21 | Reagovat

Jak si mohl lékař dovolit, nenapsat do receptu, mocli piva k tomu píti. A jestli s křenem, nebo s omáčkou :) Tenkrát měli podvodníci žně. I když dnes se podvádí taky, ale spíš ve velkém.

4 niternice | 4. června 2011 v 19:37 | Reagovat

[3]: To ne, tenhle MUDr. mu to bez tý "omáčky" nevěří - jestli to náhodou neni myšleno žertem :-) Takovýhle recepisy... A my se dneska smějem zase těm jeho :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.