6. 5. 2011

6. května 2011 v 10:39 |  DNES
Našemu domovníkovi se narodil syn. Zpravil nás o tom mailem.
A jelikož je to sympatický a milý soused,
rozhodli jsme se mu zajít "nahoru" osobně pogratulovat. Jaképak písemnosti!
Koupili jsme víno, nějakou tu sladkost pro paní a já vytáhla z krabice
chlapecké miminkovské botičky, které mi kdysi někdo dal pro Elenku,
protože si přál, aby se narodila jako kluk. Ale modrými botami to nezvrátil,
a tak mi ty boty do teď ležely ve skříni. Růžových bylo dost, tak proč
jí dávat modré... Ale zpátky k domovníkovi...
A vida, botky se teď hodí, jako dárek!

Jenže jsme nenašli doma jinou taštičku (dárkovou),
než růžovou. To jak pořád někdo dává růžové dárky naší Elence
a balí je stylově do růžové...
Tak jsme to tam dali (ty pozornosti do tašky) a já, že vezmu
na ruku Elenku. A ještě přepudrovat nos - no a můj Zdenda, přece nepůjde
v kraťasech a ponožkách nad kotníky! Sundat!
Vyfešákovaní gratulanti se vydali nahoru po schodech.

"Ještě nezvoň, musim se vydejchat." Skučela jsem.

"Zvonek nefunguje." Zjistil Zdenda a zaklepal.

"Není doma." Zjistili jsme oba.

Tak jsme šli zase po schodech dolů, do přízemí.
Zkusíme to později.

"Zkusíme to teď?" Zeptal se mě po dvou hodinách Zdenda.
"Óká." Souhlasila jsem a šla si přepudrovat nos.
Zdenda si sundal ponožky, vzal růžovou taštičku a já růžovou Elenku...

"Ještě nezvoň!" Funěla jsem.
"Dyť maj rozbitej zvonek!" Připomněl mi Zdenda.
"Tak už zaklepej..." Vyzvala jsem ho k akci, už vydýchaná.
"Neni doma." Usoudili jsme oba po nějaké chvíli.

Ráno jsme se vydali nahoru zas.
Já: napudrovat nos, Zdenda: ponožky ještě nemá - nandá si je potom,
Elenka: do růžova vyspalá, taštička: stále růžovoskvoucí,
a lezem do pátého.

"Ještě nezvoň!"
"Budu klepat!"
"Tak můžeš."
"Neni doma."

Tak zase odpoledne.
Přepudrovat, ponožky, růžovou a růžovou, jdem!
"Ještě ne! - Už!"
"Zas nic."


"Je ten chlap vůbec někdy doma?" Nadhodil Zdenda cestou ze schodů.
"No, jestli nás sousedi pozorujou, tak se musej smát." Řekla jsem já.
"Budou nám přezdívat schodaři! " Zhodnotil Zdenda situaci.
"Nebo taštičkáři!" Dodala jsem svou verzi.


"Nebylo by lepší odepsat mu na ten mail?"

Než si vysloužit pověst schodařů, či taštičkárů, raději jsme sedli a gratulaci společně sepsali...
Zdenda v ponožkách, já nenalíčená a Elenka v tepláčkách. Růžových - jiné holt nemá.

"Dáme si k tomu víno?"

***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martin | 6. května 2011 v 11:51 | Reagovat

Takže chudák soused přišel o lahev vína a o dva, pardon, tři vyfešákované sousedy :-)

2 niternice | 6. května 2011 v 12:48 | Reagovat

Má bejt aspoň někdy doma... furt trajdá po porodnicích... :-)
A my si to nakonec zasloužili!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.