4. 5. 2011

4. května 2011 v 11:49 |  Dnes - jednorázovky
Vždycky hned od rána vím, jaký budu mít den.
A to podle první události, která může dopadnout buď blbě nebo dobře (jak taky jinak),
nezáleží ale na mně, nýbrž na štěstí.
Bude mě v tento den provázet?

Tak například, se na mě hned z rána vysypou talíře z linky. To znamená smolný den.
... rozbije se mi zrcátko, jen co dopadne v koupelně na dlaždičky - taky smůla. Přímo neštěstí.
... upadne mi rychlovarná konvice a od té chvíle nefunguje.
(Respektive funguje nepřetržitě, nedá se vypnout.)
... vzpomenu si, že se mělo něco udělat, či zaplatit a při prohlížení kalendáře zjistím, že je po termínu.
(To možná nemá co dělat se štěstím, spíš s mou hlavou, ale stejně...)
... Otevírám colu a ona na mě potom celá vystříkne.
(Jsem nešikovná, to ano, ale někdy se to povede...)
A tak dále.
Ovšem potom jsou i rána, kdy otevřu linku a nic.
... kdy otevřu láhev s colou a nic.
... dělám si srandu :)

Jsou i rána, kdy se něco už už sype, ale cosi to zastaví.
Například, postavím si hrnek s kávou na linku, ale najednou se začne sunout za ním postavené prkýnko,
které by hrnek smetlo na podladu - kdyby nezasáhla vyšší moc a prkýnko se samo nezastavilo. Nelogicky.
To hned vím, že dneska budu mít štěstí.

Samozřejmě jsem na to nepřišla ze dne na den, že to takhle funguje.
Jsou to léta praxe.

Dneska ráno jsem rozkládala sušák na prádlo a třikrát mi během toho manévru upadl.
Žádná vyšší moc ho nezastavila, ani neztlumila kravál v důsledku jeho pádu,
takže jsem vzbudila Elenku...

"To jsi vopravdu takový motovidlo?" Řekl mi něžně můj muž, abych se neurazila.
Urazila jsem se stejně.

S vědomím, že dneska to není úplně ono, se raději nebudu pouštět do ničeho ... no, do ničeho.
On neví, že je to se mnou tak, bude myslet, že se mě dotklo to motovidlo.
Což je lepší.
Tak ať si uvaří sám, ať si pověsí to prádlo, ať ho mrzí, co mi řekl!

Když první dnešní událost dopadla blbě, dalším nedovolím nastat.
Protože, kdybych pokračovala v domácích pracech, i přes jasné varování shůry,
tak by to motovidlo nejen neodvolal, on by ho zopakoval. V lepším případě.
Spíš by přitvrdil.
A to by moje citlivá duše nesnesla.

Takže, hačnu si pěkně na koberec a budu si hrát s Elenkou,
na tom se nedá nic zkazit. A když mi spadne kostičkový hrad,
vždycky můžu říct, že to byla součást hry...

Když máte blbej den,
místo práce sněte jen! :)

***
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 xo.Nikushka ~ Banana´s girl | Web | 4. května 2011 v 11:52 | Reagovat

skvělý článek..taky se mi někdy něco takového stane..:// ale někdy jsou dobré dny ;) snad to nemáš takhle často ;)

2 leminek02 | Web | 4. května 2011 v 12:03 | Reagovat

tehle je článek se mi líbí,kazdý vím jaký bude mít den. Ani já nevím co se vymele nechávám to osudu. stát se muže cokoliv.:D

3 niternice | 4. května 2011 v 18:08 | Reagovat

Tenhle článek psal sám život! :-) A mám to takhle často...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.