23. 5. 2011

23. května 2011 v 15:52 |  DNES
Ráno mi volal kamarád a jen tak, mezi řečí, se zmínil, že v noci viděl ducha.

"Co že?!" Vyjekla jsem.

"ve 4:15 mě vzbudilo zaklepání na dveře ložnice. Jsou prosklený
a já za nima zřetelně viděl obrys postavy, na který zezadu svítilo světlo.
Protřel jsem si oči, ale už to tam nebylo. Hned mě napadlo, že to byl duch."

"A cos dělal?" Zajímalo mě.

"Spal jsem dál, byl jsem nasranej, že mě vzbudil."

"Ty jsi cynik!"

"Bejt víc senzitivní, tak mě to asi rozhodí."

"Mě to rozhodilo, jenom mi to vyprávíš... Divim se, že zrovna za tebou přišel duch.
Ti prej chodí za lidma, co na ně věří."

"Jasně, protože u těch si můžou líp zastrašit."

"Nechoděj strašit! Chtěj ti něco říct..."

"A proč v noci, když spim? To mě akorát tak naserou."

Takže s mým kamarádem, milí duchové - pokud mu cokoliv chcete,
si sjednávejte schůzky zásadně přes den, abyste ho nenasrali!

No a se mnou, pokud byste cokoliv... pro což nevidím důvod...
Jednoduše, prosím o písemné sdělení mailem... osobní schůzky bohužel nepřijímám,
z důvodu strachu, jen na vás pomyslím. Celá bych zkoprněla a nebyla bych
schopna vydat hlásku, takže stejně byste se mnou nic
moc nedomluvili...

To u naší tety, tam je to jiný... Ta na vás věří, já totiž vůbec ne...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.