Zápisky z písku II

22. dubna 2011 v 20:30 |  Zápisky z ... (Butikovky už nět zděz)
Jak se na písku dělá bábovka, ví asi každý.
Víte ale, jak udělat k kachny draka?
***
Na pískovišti seděla Štěpánka a něco kuchtila.
Za chvíli se okolo ní seběhly tři anglicky mluvící děti. Začaly si s ní hrát - brát jí bábovky
a uždibovat kousky.

Po chvíli přišel Tomášek.
Sedl si do kouta pískoviště a tiše se hrabal lopatkou v něm. V písku!

Sledovala jsem svou Elenku, která sledovala děti a dění kolem sebe.

"Najdeš lopatkou ten písek, co se z něj dělaj bábovky?"
Otočila jsem hlavu do leva, odkud se hlásek ozýval a doufala, že to není na mě.

Bylo. Tomášek se na mě díval a znovu zaškemral:
"Najdeš mokrej písek?"

Rozhlédla jsem se kolem sebe, kde na lavičkách seděla spousta maminek - tak proč zrovna já?
"Já?" Ukázala jsem opatrně prstem na sebe. Jestli si je jako jistý...

"Jo!" Rozhodl hoch. Tak jsem vstala, vzala jsem si od něj lopatku a hrabala jámu.

"Na! Naplň draka."
Spadla mi k nohám bábovka ve tvaru řvoucího draka.
Jedním okem jsem kontrolovala Elenku a druhým hleděla draka naplnit až po okraj.

"Na!" Šoupla jsem mu dračí formu do ruky.

Nepoděkoval.

"Štěpánko, dohraj si, už půjdeme!" Ohlásila její matka, aniž si snad všimla, že Štěpánka už dobrou čtvrt
hodinu jen sedí a kouká, jak si cizinci hrajou s jejím nádobíčkem.

"Vrrr... vrr..."
Ozvalo se zase z leva.
Tomášek objížděl autem dřevěný obrubník pískoviště, na němž jsem seděla.

"Vrrr!" Zavolal důrazně, když dorazil až k mému zadku.
Podívala jsem se na něj. Snad nebude trvat na tom, abych se zvedla...

"Vrrrrrr!!!" Trval na tom.
"To si mám jako stoupnout?" Zeptala jsem se ho nevěřícně.
"Jo!" Poprosil mě...

Elenka zrovna stála opřená o kus dál, ale tu naštěstí po chvíli troubení objel.

"Vrrr! Vrrr!" Tomášek jel další kolo.
"Budeš mě muset objet." Upozornila jsem ho.
"Vrrrrr!!!!! To nejde!" Bránil se odklonu svého vozidla.
"Tahle silnice je uzavřená, dočasně." Vysvětlila jsem důvod objížďky.
A už mě ta jeho hra přestávala bavit.

Hned, jak mě objel, vstala jsem a začala jsem Elenky lopatkou hrabat díru, abych se
dostala k mokrému písku.
Naplnila jsem Elence formičku kačenky a vyklopila parádní bábovku.

Tomášek nechal auto na silnici a běžel pro svého draka.
"Stejně drak je víc!"
"Dobře..." Nehádala jsem se.
"Sežere tuhle kačenu."
"Jak?" Zajímalo mě.
"Takhle..." Řekl a přiklopil prázdným drakem pískovou kachnu.

"A už je z ní drak!" Radoval se.

Vrátila jsem se na trámy, o které se ještě pořád opírala Elenka. Hrála si s kamínky.
... A už jelo auto.

Nic, na tohle mě neužije. Elenka si s kamínky může hrát i doma, jde se.
Moje teorie se sice zase ukázala jako platná, tentokrát mi to ale bylo prd platný.
Aspoň ale vim, jak udělat z kachny draka.
***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martin | 25. dubna 2011 v 7:25 | Reagovat

Takové jsou prostě děti :-) Tys byla jistě taky taková. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.