22. 4. 2011

22. dubna 2011 v 20:57 |  Dnes - jednorázovky
Dívaly jsme se dneska s mou sestrou na Elenku a přemýšlely.
Že má ještě všechno před sebou.
Všechno to rozhodování se, volby, směry, příležitosti... všechno zásadní, i nezásadní.

"A stejně na konec řekne, že by udělala všechno jinak."

Rozlouskla to teta.
Asi řekne, ale proč?
Proč to takhle bývá? Proč si to rovnou nezařizujeme všechno tak, jak opravdu chceme?
Nebo je to náš úděl, litovat svých rozhodnutí a nebýt spokojení s tím, co máme a kde jsme?

Vždycky jsem fascinovaná rozhovory s celebritami, kde se dávají slyšet, že nelitují v minulosti
ničeho a nic by neměnily.
Já ano a ano.

Vždyť kde já dneska mohla bejt? :)
***

Představujete si taky někdy, jak by Váš život dneska vypadal, kdybyste tehdy udělali to nebo ono?
Přijali nějakou nabídku, práci, výzvu - nebo naopak nepřijali...
Líp se učili, chodili na jinou školu, poznali něco víc...

Co když to, kým jsme dnes, je nejhorší ze všech žitelných variant, které pro nás byly?
To nezní nejlíp.

Kde jste dneska mohli bejt? :)
***

Osobně si myslím, že jsem se hodně zanedbala. Teoreticky jsem mohla dávno žít své sny.
Otázka je, jestli bych pak měla o čem snít.
Protože mě snění dost baví.
Třeba snění na téma Kde jsem mohla dneska bejt...
***

Zatím vysedávám na písku a dělám bábovky.
To ale na druhou stranu znamená, že mám děťátko a to rozhodně je splněný sen.
mám Zápisky z písku II - kdo máte chuť
*****
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Adí | 23. dubna 2011 v 1:39 | Reagovat

Doprcic čtu to v mobilu a omylem jsem se v tom Mikrotextu dotkla hodnocení a jako na potvoru to bylo to nejslabší :-D ták se omlouvám a slovně doplňuji, že nesouhlasím s tím co se mi stalo, poněvadž jsem zrovna šmátrala po displeji, abych ten článek olajkovala! Páč mu rozumím a líbí se mi, logicky, žejo... Takže ták ;-)

2 Martin | 25. dubna 2011 v 7:13 | Reagovat

Trošku jsem ti spravil průměr. Aspoň na tři hvězdičky. Taky tomu článku rozumím a líbí se mi. Ale já se raději ani nezamýšlím nad tím, kde já moh bejt. Jsem tam kde jsem a asi to má svůj důvod. Je to tím, že v každém člověku je schovaná lenost, ale někdo ji dokáže potlačit a někdo ne. Já to nedokázal a proto kráčím svým životem po vyšlapané stezce, kudy chodí většina lidí, proto na ní nejsou žádné kameny, ani klacky. Jde se po ní náramně pohodlně. Bohužel je na ní i málo malin, ostružin a ovocné stromy plné šťavnatých plodů jsou díky davu lidí, který jde po stejné cestě jako já, orvané do posledního jablíčka. Kdykoliv může každý vylézt z té řeky lidí a najít si cestičku svou.

3 niternice | 26. dubna 2011 v 19:50 | Reagovat

Martínku, koukám, že se dobře znáš a je vidět, že timhle směrem už jsi nejednou přemýšlel :) Já akorát nesouhlasim s tim, že na vině je jen lenost, je to i o štěstí a riskování...
Adince děkuju za hvězdu :) (I za kompliment)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.