18. 4. 2011

18. dubna 2011 v 12:59 |  DNES
Je tady zase ten DEN. Smutné "výročí". Už čtvrté.

Před čtyřmi měsíci zemřel náš dědeček.
A každý měsíc od té doby, nám v tento den dává "znamení", že i potom něco je.
Ale vždycky dá vědět jenom jednou a jenom jednomu z rodiny.
Děje se tak prostřednictvím Elenky hraček, které má všude...
Buď zatroubí na autíčko, nebo pustí písničku na hracím budíku,
tu, kterou si spolu ním zpíval ještě na podzim, když Elenku houpal v houpačce.

Ovšem když Elenku uspával, a před mnoha lety i nás, zpívávál úplně jinou.
"Haj haj haj husičky, nekalte vodičky..."

Dopoledne jsem Elenku uspávala a nějak nemohla zabrat. Tak jsem jí začala zpívat.
A zrovna tuhle.
Připadala jsem si při tom jako dědeček.
A pak mě to napadlo. Že možná zpívá skrze mě!
Že možná dnešní jeho znamení a pozdrav právě zní z mých úst.

Musím zavolat mámě, ať už to dneska nečeká, že už to bylo.

***

A vy mrkněte na Zápisky z auta...
A do Zpovědnice na toho pána.

***
Já jdu dělat bramborovou kaši. Elenka totiž zjistila, že ji miluje.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.