Rodinné perly

13. března 2011 v 19:18 |  Hlásnice (bonus pro přátele)
HLÁŠKY Z RODINNÉ KRONIKY


J. (v krámu): Už jsi dneska vytřela?
Kiki: Ještě ne... A co říkal táta, jak volal? - Ať teda přejdem na jinou řeč...
J.: Říkal, ať vytřeš.

Kiki (coby vedoucí nad zápisníkem v krámu): Já nevim, kolik má Radka ještě dovolený.
Tak uvidíme, o kolik si řekne...

J. (nad ránem, kdy se snaží znovu usnout, Zdeňkovi): A ať ti nezvoní budík, už si počkej!

J.: Tvůj kolega, co čte blog, mě dneska nepoznal!
Zdeněk: Tak tě viděl párkrát... Jsi nevýrazná.
J.: Né, já jsem krásná!

Zdeněk (na chalupě Janě): Chceš taky natrhat mátu na čaj?
Zuzka mi jde ukázat, kde roste.
J.: Jo? A když já ti nabízim kopřivovej, tak to tě nezajímá, kde rostou kopřivy co?

(Zuzka drží v ruce koláč a Jane ji stříká nohy
repelentem)
Zdeněk: Nastříkej jí hlavně buchtu!

Zdeněk Janě: Ty se v noci budíš, protože máš úzkost a já se budim, protože jsem kokot.

J.: Skopový je z prasete? Z telete?
Zuzka: Ne! To je ovec!

Kiki (o něco se za nás u našich přimlouvá): Zařizuju, abyste se měly aspoň tak dobře, jako já!

Kiki tátovi (koupila kočkám žrádlo): Tak mi to proplať, tamhle se ti válí stovka!
táta: Ale dolarů!

Kiki (u oběda poté, co se jí podařilo vyškemrat nějaký ten hadřík na tatínkovi):
Maminko přines mi prosim tě ještě brambory!
máma: Proč si nepřidáš sama?
Kiki: Ono se nemá vstávat od stolu...
máma: Jo, ale jenom na Štědrej den!
Kiki: A on snad neni?

Kiki (láká Dana na ruletu): Mohli bysme jít roztočit kuličku Danečku?

číšník (prochází kolem stolu): Neshází vám nic?
Zdeněk: Mně sebevědomí
Zuzka: Mně chlap. A děloha k pronájmu...

Kiki (když číšník položí na stůl brambůrky): Davajtě ku mňa!

Zdeněk (vypráví, jak postupovala jeho vášeň znát všechny vlajky světa):
Dokonce jsem se pak přiučil Pobřeží slonoviny...

Kiki (vypráví o tom, jak nějaký bezdomovec v Anglii žebral před burzou):
Pak zjistili, že má vilu na několik miliónů, prostě že je strašně bohatej, tak
dostal zákaz žebrání.
Martin: Měli by dát před tu burzu ceduli: Zákaz žebrání boháčům!

Jane (v noci prochází nahá obývákem): Jé, tady neni zataženo a já tu svítim!
Zdeněk: Stejně tam přes ten porost neni vidět!
(myslel živý plot před domem...)

Tom: Jak se jmenujou takový ty malý drahý rybičky, z kterých se dělá ta luxusní oranžová pomazánka?
Kiki: Jestli myslíš kaviár, tak jsi úplnej retard.

Zdeněk (dostal čípky na horečku): Proč si má dospělej chlap strkat čípek do zadku, to je úplně předpotopní!

Jane: Já chci taky poslat dopis!
Zdeněk (před odchodem na poštu): Tak mi ho dej.
Jane: Já ho ještě nemám napsanej!

Kiki: Zuzka chtěla půjčit náš odkódovač, protože jí někde prodali neodkódovaný šaty a on na
to normálně fungoval! Takže s sebou od teď nosim po nákupech odkódovač...

Zdeněk: Je tu všude vytřeno, už tu nejsou ty chuchvalce prachu, co tu byly - všimla sis jich viď?
Jane: Jo...
Zdeněk: No a co na to řikáš?
Jane: Že jsem ráda, že jsou pryč.

Kiki (v krámu hlídá kabinku a není si jistá, jestli tam paní ještě je):
"Třeba je ta pani kouzelník a nějak se odtamtud vyčarovala. To dělaj někdy..."

Zdeněk, když si Elenka prdla: Teda Elí, ty sis prdla jo?
Elenka: Taky si prdni!
Zdeněk: Já teď nepotřebuju.
Elenka: Tak si prdni, až budeš potřebovat!

Zuzka (vysvětluje nechápavé sestře): "Tohle je tohle - a tamto je tamto!"

Zuzka barmanovi na dotaz, jestli si dá taky panáka: "Ne, já to nerada míchám,
obzvlášť, když řídim..."

Zuzka při běžné silniční kontrole: "Dejchnout mi nedáte? Dneska by to šlo..."

Paní v nemocnici odpovídá na pozdrav Zuzce: Naskleanou!
Jane: Nechápu, že někdo říká "naskleanou".
A vzápětí sama volá na sestřičky: "Tak naskleanou!"

Týden po odletu Toma studovat do Anglie...
Zuzka (volá mámě): Nemůžu se na vás dozvonit, Tom ještě spí nebo co?
Maminka: Tom je v Anglii...

Kiki (veze mámu, která jí mluví do řízení): Já mami nejsem takový pras...sopes jako ty, abych to tam střihla!

Zdeněk: "Proč si bereš teploměr?"
Jane: "Mám pocit, že mám teplotu..."
Zdeněk: "Tak kolik máš?"
Jane: "37,1 "

Po deseti minutách
Zdeněk: "Proč se zase měříš?"
Jane: "Mám pocit, že mám furt teplotu.."
Zdeněk: "Tak kolik máš?"
Jane: "Zase 37,1 "

babička (na své 76.narozeniny): Člověk si pořád říká, až bude mít pravnoučátko, co všechno s ním bude dělat, a když ho pak konečně má, tak zjistí, že už nemůže...

babička: Prospala jsem vípí zprávy.

Jane: Tys mi řek´lásko?
Zdeněk: Ty krásko, jsem řek´. Ale to jsem neřikal tobě.

Zdeněk: Už mě sere to hnusný počasí, to je ňákej červen? Já jdu jenom v tričku, normálně proti tomu půjdu čelem!

Zuzka: Ta je Kiki je hrozná, myslí pořád jenom na sebe... I když teď mi jede pro antibiotika, tak musim bejt hodná...

Kiki vyhmátne policajt na zákazu zastavení, kde se pudruje a poradí jí, že může zajet do garáže,
kde jsou tři hodiny stání zdarma a tři hodiny se tam může pudrovat,
Kiki: No to bych vypadala!

Kiki: Dan mi nabídl společný bydlení!
Jane (zaskočená): Fakt? A co na to vona?
Kiki: Vona řekla, že se uvidí.

Jane (nad souhlasy k Elenky operaci): Dneska je třicátýho, ale to jste asi napsal schválně, to starší datum, že jo?
doktor: Ne, to se vám omlouvám, já jsem totiž dezorientovanej.
Zdeněk: To rádi slyšíme, když máte za hodinu operovat naši dceru.

Martin: Měli jste mu říct, tak dělej, jedna plus jedna? Hlavní město Čech? Mám ti pomoct?

Kiki (na řasách): Ticho Jani, já přemejšlim.
Jane: Aha, o čem?
Kiki: Jak je příjemný, mít v hlavě úplný prázdno.

Babička: Dejte Elenku operovat do toho Lipska. Mohla by tam chodit už teď na kontroly.

Jane (domáhá se, aby jí lékaři zavolali, kdyby se u Elenky vyskytly pooperační komplikace): Můžeme se tak domluvit?
doktor: Kdyby se vyskytly komplikace, tak budeme řešit především ten urgentní stav, než vám volat...

Maminka: Kiki, na Staromáku ani nezaparkuješ...
Kiki: Když si vezmu s sebou Elenku, tak můžu na krypla...

Kiki: Tvůj román je na mě moc dlouhej, já jsem zjistila, že mám nějakou poruchu čtení
dlouhých textů...

Kiki: Šmarjá panno, Jano!

Kiki: Jdu si umejt pracky z toho nechutnýho pracáku!

Maminka: Kiki, pomůžeš mi snést z půdy vánoční ozdoby?
Kiki: Nemám čas - z principu.

Jane: Kiki, přečti si dnešní blog.
Kiki: Když já se teď zrovna nenudim.

Zdeněk (přišel z práce opilý): Janičko, já ti musim něco říct. Už nevim co, ale je toho hodně.

Zdeněk (tentýž večer): Janičko. Sedmnáctýho nebo devatenáctýho, anebo možná dvacátýho, jdem s kolegama chlastat. Budou tam úplně všichni, takže do tý doby někam taky běž, pořádně se pobav, ať mi to pak nevyčítáš. Jo? Budou tam úplně všichni od nás, takže nechci, abys mě odtamtud nějak stahovala... Jo? Je mi to jedno, prostě někam vysmahni, užij si to venku, ať pak můžu zase jít já a neděláš mi problémy...

Zdeněk (týž večer): Elenko, musíš bejt silná holka.
Jane: Nech jí! Nevychovávej jí v tomhle stavu.
Zdeněk: Nech mě, já jí to musim říct. Elenko. Ty se nesmíš tý injekce bát.
Jane: Nech toho!
Zdeněk: Nesmí se toho bát!
Jane: Jsou jí dva!
Zdeněk: Ale jednou jí bude pět a patnáct... A třeba si to bude muset píchat sama... Nesmí se bát!
Jane: Tak to s ní probereš za deset let...
Zdeněk: Musíme začít hned. Víš, já viděl film, kde rodiče udělaj ze svý dcery strašně drsnou holku... Tim nechci říct, že Elenka má zejtra střílet z luku a v pěti chodit na střelnici, ale musí bejt silná do života...

Kiki: Nemám už žádný čistý oblečení, mami. Nestíháš, jinak si to neumim vysvětlit. No, co ti na to říct, měla by sis najmout pani na výpomoc.

Zdeněk (jde večer po tmě do kuchyně): Tady něco sedí, asi kočka. Doufám, že je to ona. Jinak tam nejdu...

Jane: Měla jsem v pokoji dva králíky, co se rychle množili - když jich bylo už šest, tak jsem tam začala nechodit.

Martin: Nebudu jmenovat, ale ten člověk říkala...

Kiki (na mámu před pracovní schůzkou): Tebe čeká praní kalhotek a mě čeká paní z MaxMary...

babička (poté, co si Elenka dohrála s drobnýma): Nemusíš jí mejt ruce, dyť ty peníze už jsou tak ošahaný...

Jane: Budem mít tříleté výročí, to je tak málo!
Zdeněk: Tak málo na to, jak už tě mám dost...

Jane: Jakou stavbu bys rád, aby nám vrátili v restituci?
Tom: To já nevim, co všechno je zabavený...

babička: Přidá se tam křišťálovej cukr...

Zuzka (nad obloženýma mísama): Dejte to sem, já už na tu dietu kašlu!

Zuzka: Jak vono se to jmenuje, když se housenka zakuklí?
Zdeněk: Kukla.
Zuzka: Jo...

Tom (o tom, jak byl hysterický mimino): Pamatuju si, jak jednou mámě radil nějaký doktor, aby mě osprchovala studenýho.

Zuzka (říká vrchnímu o pivo): Tak poslední. A připomeňte mi pak, že bylo poslední!

Jane (když v noci otevřela okno a za ním začala mňoukat kočka): To jsem tady spíš vymňoukala, než vyvětrala...

Zdeněk (obouvá si pantofle, co má pod oknem): Já si dycky vobuju i záclonu!

Kiki: Byla jsem asi po deseti letech u očařky a ona zjistila, že má moji starou adresu. Tak chtěla novou.
Stejně je to zbytečný, za celou dobu mi ani jednou nenapsala...

maminka: Ještě, že jsme tý Kiki trochu znepříjemnili život tou školou (gympl pro věřící, kde vyučovaly jeptišky, pozn.J.), jinak by ho měla strašně snadnej!
Kiki: Ale já ho chci mít snadnej!
maminka: Jenže ty ho máš snadnej na úkor nás všech!

Kiki: Ta práce, co mi nabídli, spočívá v tom, že bych nabízela parfémy značky Kenzo, taková voňavá práce.
Jane: To je hezký, takovou bych brala taky. Kdybych byla trochu víc povrchní.

Zuzka (vypráví zážitek z moře): Normálně tam plavaly ryby, co vypadaly jako tráva! Já šla do moře a tam plaval chomáč trávy, tak jsem ho rozhrnovala rukama a najednou se jedna ta travička vyděsila a uplavala.
Tak jsem to říkala Kiki, že jsem viděla rybu, co vypadala jako tahle travička, vzala jsem do ruky stéblo trávy a ona to byla zase ryba...

Kiki (jde se Zuzkou po pláži): Mně se tady udělalo ječný zrno, tak za chvíli, až zapomenu, že jsem ti to řekla,
mi nevídaně plivni do oka!

Kiki: Vy my pořád říkáte, že jsem blbá a já si na to nakonec zvyknu a uvěřim tomu a budu fakt blbá.
A to jsem zvědavá, jak se potom budete cejtit...

maminka (vypráví o Kiki): Já jí pošlu esemesku, ať pro Elenku koupí Sunárek a přepíšu se, a ona mi pak volá, že Sumárek nemaj...

Kiki: Můj foťák se musel nějak nachladit, jak ho mám pořád na okně.
Začal nějak blbnout...

Martin: Co si dáš, Kiki?
Kiki: Něco mi vyber.
Martin: Třeba utopence?
Kiki: Ne! Ty nejim!
Martin: Ale jíš...
Kiki: To nejsou ryby?

Jane: Ty jo, včera zapomněla máma peněženku u mě a dneska já u ní. Co to asi znamená?
Zdeněk: Že jste úplně vypatlaný.

Martin: Co takhle dát Elence nějaký vitamíny, co podporujou chuť k jídlu?
Jane: Ty nějaký takový znáš?
Martin: Zeptám se mámy, mám pocit, že mi něco takovýho musela dřív podstrkovat.

Jane: Vezmeš si do práce ten termix?
Zdeněk: Vzal bych si ho, ale nechci tahat lžičku.
Jane: Ale termix je větší...

Kiki (v sedmnácti): Já si jdu snít...

táta (pod vánočním stromečkem, když vidí Tomův vlažný výraz po rozbalení letenky do USA):
Tome, tak co říkáš na tu letenku? Ta je elektronická...
Tom: Já už jsem ji viděl nahoře, u tebe na počítači, tak už jsem se radoval tam.

Jane (když Zdeněk v posteli zakašlal): Ukašlánku
Zdeněk: Co že? Ukaž slánku? Teď jsem si nějak neuměl představit, co chceš vidět...

dědeček: Janičko, a jak se jmenuje ten novej Martin?

Martin (v autě podává Zdeňkovi MfD): Na, tady máš kvalitní denní tisk.
Zdeněk: Ale je ňákej rozprcanej.
Martin: No já už jsem ho prcal.

Zdeněk (o tom, co všechno se může stát): Taky už se při bungee jumpingu stalo, že bylo moc dlouhý lano.
Nebo naopak nevystačilo...

Martin (bere v restauraci do ruky Zdeňkovu velkou peněženku a rozevírá ji): Tak co mají v MENU?
Zdeněk: To je moje peněženka vole, ty pičo!

Martin: Je mi to nesmírně líto, ale plivnul jsem na tebe. Poslouchej, já plivnul na talíř, ale ono se to od něj odrazilo.
Zdeněk: ...jo.

Jane (v lese slyší rámus): Tady jezdí vlak?
Zdeněk: To je letadlo. Ty nepoznáš vlak?
Jane: Já nepoznám letadlo.

Zdeňkova maminka (krátce po seznámení): Jani, chtěla jsem se zeptat...
Zdeněk (skočí jí do řeči): Máma se chtěla zeptat, jak tě můžem zdeptat.

Zdeněk (komentuje těžko splachovací wc u jeho mámy):
Na ten záchod, abych s sebou bral sedm chlapů, aby mi pomohli spláchnout.

Zuzka: Já se úplně natláskala. Jako že jsem se dost dobře najedla.
Jane: Já pochopila, co to znamená.

Jane (v noci u McDrive): Máte tady pivo?
No máme.
Jane: Tak já ho nechci.

Kiki (před odchodem do školy): Cejtim, že mám skoliózu. Že mi ty záda jdou šejdrem.
Jane: To je zajímavý, že tyhle věci neřešíš taky o víkendu.
Kiki: To nene, pořád to řešim, furt mámě říkám, ať jdeme k doktorovi, ale jí to nezajímá.
To Tomáš si zlomí hnátu a už jedou.

Zuzka: Ty vstupenky seženeš v každý sběrně Sazky. To jako všude tam, kde si můžeš vsadit Sportku.

Jane: Já jsem poslední dobou nějaká lakomá.
Zuzka: To jsem celej život.

maminka (nabídla Martinovi kafe): Ten Martin je hroznej, člověk mu něco nabídne a on to hned chce.

Kiki (v den svých šestnáctin): Nechci smažený vajíčka, já nebudu jíst na svý narozeniny obvyklý jídlo!

Kiki (ve stejný den): Nechci ten dárek teď, já si určim, kdy se mi bude přát.

Kiki: Já nejim ryby. I když možná už je jim, když mi začalo chutnat filé, co myslíš?

Kiki (o psovi): Max nevidí, protože mu padaj ty chlupy do ok.

Kiki (sleduje, jak Jane mazlí kocoura Vilíka): Víš, jak musí bejt zoufalej z týhle chvilky, vždycky když přijedeš?

Kiki (cpe se svíčkovou s knedlíky): Bolí mě v krku, asi tam mám knedlík.

Kiki: Nejim čočku!
maminka: Čočku přece jíš!
Kiki: Ale ne ve čtvrtek!

Kiki: Tobě už přišel ten 13.plat?
Jane: No už zase odešel.

Kiki: Jani, ty mluvíš strašně spisovně. Když teda vynechám kurva, do píči...

Kiki: Já furt usínám ve škole. Jemu se to stává taky, tomu učiteli.

Tom (když jsme cestou na hory zapadli někde ve sněhu): Dej mi ten mobil, já jim popíšu přesně místo, kde jsme. Jsme v piči.

Kiki: Tuhle větu nechápu... Nepochybuju o tom, že kdyby moh, tak bude farář. Zuzi, vysvětli mi to.
Zuzka: No... jako že nepochybuje, že kdyby moh, tak bude farář.
Kiki: Jo... aha... dík.

Jane: Kéž bysme měli vlastní knihkupectví...
Kiki: Knihkupectví ne! Abych byla ňáká knihovnice stará, který trčej chlupy z nosu...

Tom (před partií kulečníku): Jo a jsem sračka, kdyby něco.
Martin: Těší mě, Martin...

Tom čtvrt hodiny vybírá z MENU v restauraci
maminka: Tak co si teda dáš Tome?
Tom: Já nevim, jsem ubohej.

maminka: Co kuřecí prsa v kouřovém aroma?
Tom: Já nejim aroma.

Martin: Proč jsi mi nedala ten NAČATEJ med?
Jane: Protože nešel vytrhnout z police.

Jane: Co je? Čemu se nesměješ?
Martin: Tady tomu, co vyprávíš...

maminka (na oslavě narozenin): Čemu se směješ?
Zuzka: Já nevim, já už jsem nalitá.
Tom : Ty už jsi nalitá Zuzi? A to poznáš sama?

maminka: Jani, prosim tě, běž se podívat za branku, jestli tam neni pes, mně se zdálo, že teď načuhoval.
Jane (otevře vrátka): Dane! Neni tam.
maminka: No vždyť sedí tady! Prošla´s kolem něho, já myslela, že ho vidíš. Bylo mi divný, proč vůbec otvíráš ty vrátka...
Martin: Ona mu cestou řekla "Uhni Dane, já se jdu podívat, jestli nejsi venku".

Zuzka u vody s tisícem černých broučků na žlutém tílku...
Jane: Vždyť víš, že na žlutou jdou, už se ti to stalo. Neměla sis ho brát.
Zuzka: Já nevěděla, že tady budou...

Jane: Kde je kočka?
babička: Vytekla ven!

Jane (v autě): Já ten lesk na rty asi vyhodila z okna místo vajglu.

Kiki: Tyhle šaty jsou pro tebe jak stvořený.
Jane: Jo? To mi říkalo hodně lidí, ale mně se na sobě zas tolik nelíběj.
Kiki: To je stejný, jako já s těma bílejma, taky mi je každej strašně chválí, ale sama sobě se v nich nelíbim.
Jane: Tak jestli ti nekecaj...
Kiki: Taky jestli teď nekecám já tobě...

Po Martinovi na díze pokukuje slečna u vedlejšího stolu.
Jane: Co říkáš na slečnu tady, nelíbí? Stará mladá, viď?
Martin: hmmm
Jane: A co říkáš na mě?
Martin: Jenom stará.

Kiki (pojídá sýr): Víš, co je divný? Mně sýr jako chutná, ale nemůžu říct TY JO! MNĚ TAK CHUTNÁ! Nedokážu to o sýru říct...

Jane: Už jsi někdy řídil?
Tom: Jenom jsem točil volantem.
Jane: Takže jsem první, kdo tě nechal řídit?
Tom: No já nevim, jestli´s to nepůjčila třeba Martinovi nebo někomu...

Tom: Kolik týdnů mi zbývá, než budu plnoletý?
Zuzka: Tak si to spočítej...
Tom: Jedna, dva...

Kiki (po ránu): Nesnášim vypraný džíny!
Jane: Tak udělej pár dřepů.
Kiki: Nesnášim dřepy... Nesnášim ráno!

Kiki (zaházená v autě taškami): Jsem tady úplně zamindrákovaná!

Kiki: Zuzi, kolik mám mozkovou kapacitu? V megabitech...

Tom (nese v ruce mokré boty): Vyčistil jsem si zuby, kde je můžu sušit?

Zuzka (řídí): Tys mi dala pusu na rameno?
Jane (sedí za ní): Proč bych ti dávala pusu na rameno?
Zuzka: No mně se zdálo, žes mi dala pusu na rameno.
Jane: Tys usnula?
Martin: Vy jste krávy.

Tom: Dneska jsem byl povolán jako svědek jedné rvačky. Učitelé se ptali, jestli to někdo viděl a může říct, jak to bylo.
maminka: A ty ses přihlásil?
Tom: Jo! Já to viděl. A hledali svědka!
Jane: Tomu se neříká svědčit, ale práskat. V pondělí budeš bit, počítej s tím.
Tom: A sakra.
maminka: Přihlásil se ještě někdo?
Tom: Jo, ještě jeden Ital, ale ten řekl, že nic neviděl.
Jane: Takže na ně budeš sám...
Tom: Ale aspoň mě pochválili, učitelé...
Kiki: To je debil.

Kiki: Jedna holka neudělala reparát. Jinak už by byla stejně stará jako já.

Tom (když Jane chce pohladit Vilíka-kocoura, a ten uteče): Bojí se tě, Vilík. Každý by se tě bál. Každý chlap by si vzal radši smrtelnou injekci nebo by skočil z Nuselského mostu.

Babička: Opice kadí, kudy chodí, protože nemají svěrák.

babička: Řekni jim, že Elenka nesmí do Dopravních podniků. (měla na mysli hromadnou dopravu)

babička: Ukaž, jaký džíny sis koupila? Jo dokonce JEANS, jo? (jako že "značkový")

babička: V Lomnici je matrika. Když se narodíš nebo umřeš, všechno ti vystavěj tady.

Jane: Píšou tu, že Čech uháněl Alpami 195 km/hod.
Zdenda: Jako na lyžích, jo?

Kiki (vypráví, jak za barem obsluhovala Dejdara): On si koupil víš co...
Jane: Co? Kondomy?
Kiki: Ne! Mentosky!
Jane: Když řekneš "víš co", tak to zní, jako že něco sprostýho...
Kiki: Aha. No já nevim, proč jsem řekla to "víš co". Asi aby to bylo zajímavý.

Jane: Kolik je prosim tě přesně hodin?
Zdenda: Jedenáct pryč.

Zdenda: Tohle tričko si neber, to je tak na doma.
Jane: Neni na doma!
Zdenda: Ale mělo by bejt...

BONUS:
Debata tří sester:

Zuzka: Jak tě může přitahovat takovej vesnickej balík?
Jane: Je to jenom fyzický.
Zuzka: No právě!
Jane: Když on je takovej divokej...
Zuzka: A co ten kluk, jak jsi říkala, že je chytrej, slušnej a milej?
Jane: S tim nic mít nemusim, tam je to duševní, dobře se s nim povídá, rozumíme si...
Kiki: O čem se tady bavíte?
Zuzka: Že chce vojet Vénu.
Kiki: Jani, ty jsi prase! A co Ondra?
Zuzka: S tim si chce jenom povídat...
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kiki | 14. března 2011 v 9:30 | Reagovat

Ach jo:D Jani,to me  nici:D a rozesmala  me  hlaska  s Alpami, tu neznam:D;)

2 niternice | 14. března 2011 v 16:36 | Reagovat

Je vidět, že Zdeněček neni řidič, ani lyžař :-)

3 Mikča | Web | 20. března 2011 v 17:02 | Reagovat

některý hlášky mě fakt dostaly třeba: Kiki (cpe se svíčkovou s knedlíky): Bolí mě v krku, asi tam mám knedlík.
nebo to s tím medem :D

4 niternice | 20. března 2011 v 22:15 | Reagovat
5 Viet | 21. března 2011 v 22:15 | Reagovat

Kiki (cpe se svíčkovou s knedlíky): Bolí mě v krku, asi tam mám knedlík. Mel jsem spatnej den, ale tejto mi to vsechno vynahradilo :-)

6 Martin | 19. dubna 2011 v 21:12 | Reagovat

Taky už se při bungee jumpingu stalo, že bylo moc dlouhý lano.
Nebo naopak nevystačilo... Jak může lano nevystačit? Na co by mělo vystačit? Aby se ten člověk dole rozsekal? :-D To mě zničilo :-))

7 Adlik | 3. června 2011 v 8:33 | Reagovat

To jsou frky :-D je jich tam pěkná dávka! Tak co mají v MENU :D nebude dělat vaše rodina někdy Den otevřených dveří? Já bych to chtěla zažít :-D a vy byste mohli vybírat vstupný :D parádní reality show :-)

8 Martin | 27. června 2011 v 23:28 | Reagovat

Ted me dostalo, ze si Zdenek obouva i zaclonu :-)

9 kiki | 28. října 2011 v 9:24 | Reagovat

Vetsinu tech hlasek znam a  stejne me vzdycky  rozesmejou:D to je  proste fakt  jedna  velka  komedie:)))

10 Jane | Web | 2. prosince 2011 v 19:38 | Reagovat

Mě taky vždycky dostávaj :) Málokdy se člověk směje nahlas, když je sám, ale já u tohohle vždycky vyprsknu :)

11 Anička | 15. března 2013 v 22:17 | Reagovat

Váš blog jsem objevila nedávno. Ve smutné době. Ale tohle mě zaručeně rozesmálo a zkrásnělo večer :-)
Děkuji <3 a posílám Vám hodně sil!

12 Veronika | 20. srpna 2013 v 21:21 | Reagovat

tak jsem se zase jednou nasmála.... :-D

13 Monika | 20. srpna 2013 v 22:40 | Reagovat

Super :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.