Jak jsme nevyhráli první...

21. března 2011 v 21:35 |  Fejetony
Znáte to. Štěstí. Že znáte? Tak to se máte. Někoho se totiž netýká. Například mě...
Obzvláště ne to ve hře. Jakmile o cokoliv hraju, vždycky prohraju. Leda by se hrálo o něco hnědého, smradlavého, to věřím, že bych vyhrála všechno.
Na konci léta jsem vsadila sportku. Někdy to štěstí přece jenom pokouším, jestli se nesmiluje. Když jsem šla příště kolem trafiky, zalezla jsem dovnitř, dát si tiket zkontrolovat. Chlap za pultem ho vzal a zašel s ním někam dozadu. Za plentu. Po chvíli vylezl a kroutil hlavou, jako že NIC. "Bohužel."
Poděkovala jsem a šla. Venku jsem nemilou situaci - že NIC - oznámila příteli. Nebyl překvapený. Jen ho zaujalo, že mi prodavač ten nevýherní los nevrátil. "Jen jestli byl vážně nevýherní!"
"Jistě, že byl, vždyť byl náš!" Uklidňovala jsem ho.

Uplynulo téměř třičtvrtě roku a zaujala mě zpráva, že Sazka nevyplatila svého milionáře z léta. Dodnes na to nemá. Ten má pech, teda. Jednou za život se mu podaří vyhrát, takové štěstí nevídané, a oni zkrachujou. "To bych čekala, že se může stát tak jedině nám." Namítala jsem doma.

"Tak vidíš, a přitom se to stalo nějakýmu trafikantovi." Uklidňoval tentokrát přítel mě, aniž přitom tušil, jaké má vlastně štěstí - že mu špatně slouží paměť.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.